O mé babičce.

Hanuš Věnceslav Tůma

Já nevím, co ta babička to pořád jenom se mnou má? tu živě se mnou čtveračí a jako s děckem zahrává, tu zadívá se do mě zas a zamyslí se při tom tak, jak ve dávných by vzpomínkách se pamětlivý strácel zrak, a zas mě kolem otočí a hlavou klidně zakývá: Můj synáčku, ty’s celý on! toť celá jeho postava!

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

139. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. III. Na přástku. (František Serafínský Procházka)
  2. Matka a dcera. (Šebestián Hněvkovský)
  3. Tu nad mým ložem zapomenut visí, (Xaver Dvořák)
  4. XXVI. Jako kluk nejraděj’ ze všeho (František Gellner)
  5. DCEŘI DO PAMÁTNÍKU. (Emanuel z Čenkova)
  6. Chaloupka. (Svatopluk Čech)
  7. Poklad po babičce. (Adolf Heyduk)
  8. Označení smrti. (František Ladislav Čelakovský)
  9. Když jsem kouřil doutník. (Bohdan Kaminský)
  10. Krakonoš. (Jan Daniel Korvín)