Plavec.

Hanuš Věnceslav Tůma

Plavec.
Po dalekém moři loďka pluje, k neznámým se béře končinám, v loďce plavec v dálku se rozhlíží, důvěrně tak, – a přec v šíru sám. Nad mořem se nebe mrakem kalí, pod nebem se moře vichrem dme, vlny výš a výše, loď se zmítá, hučí hrom – však plavec klidný je. Což mu strach? Ta bouře život jeho, hromu rachot – píseň veselá, a ten blesk – ó ten ho nepopálí, horšíť plavec – horší bouři zná. Slyš však! hrom a blesk – a vlna těžká! plavče, plavče! důvěřoval’s moc –! loďka v kusy, plavce vlna nese – život můj to – plavče! dobrou noc! 191

Kniha Básně (1872)
Autor Hanuš Věnceslav Tůma