Sen.

Hanuš Věnceslav Tůma

Den šel spat již; blíženec ho smrti vítaný políbil v čelo zlaté, a za denním okem celá země v náruč spánku klesá rozechvěna. Tělo mdlé se klade k odpočinku, a na duši jeho dřímající černou mhu rozsívá smrti bratr. Tělo mrtvé; duše ovinuta neprohledným rouchem nevědomí tiše dřímá, těla nepečliva; člověk v tom i jiném světě žije, v světech dvou, a v obou žije mrtev. Avšak brzy z lůžka duše vstává, nevázána tělem, vazbou tuhou, myšlénka vyskočí z duše sama ohnivá jak blesk z černého mračna, – která byla ze všech nejrannější, – vede s sebou spřízněných sto jiných: nebo myšlénka je nesmrtelna. – Tak co v duši dávno tajně skryto, co si rozum chladný, ostýchavý, věda dobře, nechtěl vysloviti, v obrazích se na paměti míhá; a co přál si duch tvůj někdy dávno, duše ve snu tobě vyplnila; a tvůj rozum ve snu dále myslí, a tvůj duch se koupá ve věčnosti, věčnosť vidí, věčnou beze času, jak ten velký, věčný otec jeho! Nuž zda sen je takto bez významu? Sen je věčnosť, duše ve snu bohem: každý z nás má boha svého v sobě!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

polák, polský, maďar, maďarský, uhersko, srb, uherský, varšava, rus, polsko

253. báseň z celkových 288

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Nad hrobem dávných životů (Jiljí Vratislav Jahn)
  2. Nekáranec. (Adolf Heyduk)
  3. LORD BYRON. (Josef Svatopluk Machar)
  4. 420. Při umělcech, kteří ve chudobě (Jan Kollár)
  5. DOBOUŘILA DĚLA... (Jan Evangelista Nečas)
  6. Nevím o ní! Hlas jen zvoní (Josef Holý)
  7. LXI. Libuše! což tvému zraku bylo (František Jaroslav Kamenický)
  8. Přepadnutí. (Vincenc Furch)
  9. Vilagoš. (Vincenc Furch)
  10. V DEN DUŠIČEK. (Antonín Klášterský)