báseň bez názvu

Když o veliké věci jest se rozhodnouti(J6f) boj těžký vstane jako vichr počne douti(J6f) jenž lehá plnou silou na vrcholky lesa(J6f) do větví drsně sahaje a listím třesa(J6f) Dech ostrý mohutní a prudkým křídlem krouží(J6f) van vzrůstá v divou bouři do korun se hrouží(J6f) a sbíhá po kmenech do hloubi lesa padá(J6f) keř šípku pozvedne do jahodin se vkrádá(J6f) vše na rub převrací dál splašeně se žene(J6f) rve listí jehličí a trsy roztřepené(J6f) a do hromad je smete sem tam jimi hází(J6f) až rozhrabe je opět divokými rázy(J6f) Jak chycen by byl v pevně zadrhnuté síti(J6f) z níž vyváznouti nelze vztekle v před se řítí(J6f) když do závad a do překážek tuhých vráží(J6f) by prolomil je celou silou svou se snaží(J6f) zlé namáhání vida neúspěchy zdvojí(J6f) a ustav na chvíli zas k útoku se strojí(J6f) Již bije znova neumdlévá neustává(J6f) neb k nedostatečnosti své se nechce znáti(J6f) a nezdarem jen rozmáhá se vášeň dravá(J6f) tu náhle rozhodnuv se zuřivě se vrátí(J6f) a letí jinam kde by líp si věděl rady(J6f) když k četným závadám však otočil se zády(J6f) již ví a tuší že svou pěstí marně buší(J6f) že stejná překážka již nedovede zmoci(J6f) se zdvíhá všude a tu v trpké malomoci(J6f) co chvíli obrací se všecky směry ruší(J6f) až zcela ztrativ je divým se vírem točí(J6f) Že každá zlost když plnou sílu marně zkusí(J6f) přec žáhu na něčem schladiti sobě musí(J6f) již na všecko co v cestě stojí lítě vskočí(J6f) a na stromy se vrhá celé větve láme(J6f) bříz mladých útlé kmeny milé dobré známé(J6f) jež v chvílích roztoužených celuje a líbá(J6f) jak zapomněl by na vše popadá a shýbá(J6f) a prudce jimi točí s kořeny je zvedá(J6f) až rozerve a rozdrásá je Míza bledá(J6f) v zející rány se jak velká slza vloudí(J6f) pak jako teplá krev se z valných trhlin proudí(J6f) a rychle ubíhá a z těla ven se řine(J6f) s ní život utíká a do záhuby plyne(J6f) Krev každá hlasem žalujícím k nebi volá(J6f) a hrázou kletby stíhá bloudícího vraha(J6f) i bouře zalekla se zanechala řvání(J6f) a vítr žene mraky se všech stran je shání(J6f) pak tiší se a zmlká chvílemi se vzmáhá(J6f) však blížícím se mrakům více neodolá(J6f) a těžkým vlhkem zmořen zemdlívá a klesá(J6f) Jde tiše kolem vidí spoustu natropenou(J6f) a zkázu která plní tmavé klíny lesa(J6f) kmen břízy zlomené a větve rozervané(J6f) i podrost zcuchaný a keře rozedrané(J6f) k nim ke všem lehce sklání tvář svou zarosenou(J6f) a sama sebe hrozí se zuřivou sílu(J6f) jež pudila jej slepě k záhubnému dílu(J6f) teď když jest pozdě lítostným omlouvá vzdechem(J6f) mrak houstne stmívá se a níží k lesům vine(J6f) již první kapky spadly vlahý déšť se řine(J6f) a rozlévá se jemně vřesovím a mechem(J6f) Oh příteli můj drahý zlá to bouře byla(J6f) jež v srdci mém se takým běsem rozzuřila(J6f) že slzy hořké potokem se z očí lily(J6f) Co činiti však mám Snad rozhodnu se v lese(J6f) tam klid a mír a rozvaha se v duši snese(J6f) vždyť v hustém boru v doubravě a v šerém háji(J6f) od čtyřiceti let mne všecky stromy znají(J6f) a se všech stran mi kynou vlhké stopy zvěři(J6f) jež mezi ostružinami a mezi keři(J6f) se vinou křivolace ztrácejí se v dáli(J6f) jak ochromělé mojí noze by se smály(J6f) Jen v lese šumícím jenž naříká si tiše(J6f) muž lesa upokojí se a lehce dýše(J6f) a tak již kráčím zamyšlen a zasmušilý(J6f) až u lesní jsem louky stanul z nenadání(J6f) jež ohraničena je pasem štíhlých jedlí(J6f) Sem těžké kroky vždy mne ve zlých chvílích vedly(J6f) modř nebeská se vlídně ku mýtině sklání(J6f) a dotýká se jedlí za stromy se skrývá(J6f) ven z větví rozložitých vesele se dívá(J6f) změt husté sivé trávy na palouku vlaje(J6f) tu na keři opožděná malina zraje(J6f) tam lesklá trnka vraští se a hubne v dřeni(J6f) květ modrý bodláku se v hebké pýří mění(J6f) a dál kde půda vlhká patu skály smáčí(J6f) se jedovatý ocun bujně na vrch tlačí(J6f) Jak rozhodnouti se a k jakým koncům spěti(J6f) Čas neúprosný jest on pospíchá a letí(J6f) Ač slunce leskne se a směje se a hřeje(J6f) přec ňádro stísněné se chladem zimy chvěje(J6f) však věru nebudeš se divit slunce zlaté(J6f) až okem vševidoucím plným lásky svaté(J6f) do srdce mého shlédneš abys uvidělo(J6f) jak blažené a pokojné se hořem stmělo(J6f) Když samo za těžkými ukrýváš se mraky(J6f) jak hledají tě teskné roznícené zraky(J6f) snad ještě mohou tebe postrádati jaří(J6f) však touhou nedočkavou umírají staří(J6f) Zda mohu klidným být když nebezpečná mračna(J6f) se kupí nade mnou a hotují se lačná(J6f) by dcerku moji hvězdičku mou třpytnou skryly(J6f) jež zbytky poslední mé svěžesti a síly(J6f) svou září opřádá jich od záhuby chrání(J6f) Mám zříci se jí a pak opuštěn tu zbýti(J6f) jak noc když světlo uhasne a v tmy se zřítí(J6f) v šanc vydán smutkům lítostného vzpomínání(J6f) mám osamocen státi jako troska šerá(J6f) jež mizí ve stínech a v mlhách za večera(J6f) A jak zas pomysliti smím že život mladý(J6f) jen proto pučí silou bujnou plnou vnady(J6f) by vůní vábných květů vetchou zříceninu(J6f) snad obětavě plnil by v svém měkkém klínu(J6f) vlas bílý choval unavenou hlavu skrýval(J6f) Dost záhy přikvačí jak prudký jarní příval(J6f) cit veliký který se v mladých srdcích nítí(J6f) a jasnou září plane třpytí se a blyští(J6f) jak světlo nebes z něhož od věků se prýští(J6f) jenž vítězícím jest jak bouřné vlnobití(J6f) Té síle nezprotivím se nebudu lkáti(J6f) až stihne mne co nezbytně se musí státi(J6f) vždy slabší mocnějšímu podlehnouti musí(J6f) nad šedou hlavu snadno vypne se vlas rusý(J6f) a sličný motýl který poletuje hravě(J6f) své kukly nedbá ač snad opustil ji právě(J6f) Však proč bych se měl nyní vzdáti blaha svého(J6f) já vím že silnějším jsem obou jí i jeho(J6f) a nerozhodně páka na vahách se houpá(J6f) vždy miska která klesá opět vzhůru vstoupá(J6f) Zda mohu soudcem ve své vlastní věci býti(J6f) sám práva lásky tolikeré odměřiti(J6f) A pak má každá pře svůj líc a má své ruby(J6f) smím dcerku svoji před možným snad štěstím skrýti(J6f) jen proto že bych trpěl rmoutil se a strádal(J6f) Vždyť vím že ruka ta i ona jež se vzpjala(J6f) by zasáhla mne drsně a mé srdce rvala(J6f) se něžně vztahuje po růžičce mé vnadné(J6f) by květ jenž v zákoutí a mezi lesy vadne(J6f) na plné jasné světlo vznesla na výsluní(J6f) kde rozvije se krásou rozdýše se vůní(J6f) zda smí se opovážiti kmen ztrouchnivělý(J6f) jenž stínem svým jej chrání ale také hubí(J6f) ač větve šeré toho nikdy neviděly(J6f) by mezi květ a mezi paprsek se vkládal(J6f) jenž ku květu se kloní zářivý a stkvělý(J6f) Jak rozhodnouti se a k jakým koncům spěti(J6f) Čas neúprosný jest on pospíchá a letí(J6f) Mám vlastní rukou zhasit světlo svého domu(J6f) mám Kláry zříci se mám dáti ji a komu(J6f) Stín jakýs lehký dotek protější se stráně(J6f) tu ke slunci jsem vzhlédl pohlížel jsem na ně(J6f) jak ubírá se zvolna neodvratným krokem(J6f) a pevnou nohou k vrcholu své dráhy pílí(J6f) Hle na východě mrak se vypjal temným bokem(J6f) vstal narovnal se a již chvátá ze vší síly(J6f) že víc a víc se blíží k slunci zářivému(J6f) a s druhé strany od západu bledých lemů(J6f) mrak druhý stejně veliký a chmurný vstává(J6f) a k slunci míří kvapem na pochod se dává(J6f) Jak oba vstoupají Již vzdálenost se krátí(J6f) již záře sluneční kraj černých mraků zlatí(J6f) a z obou mraků dlouhé prsty vyrůstají(J6f) v pěst zvolna svírají se a zas rozevrou se(J6f) jak spáry ostřížovy břitkými se zdají(J6f) když na kořist se vrhá již ubohou rdouse(J6f) Jen jeden ještě vskok jak potřásly si šíjí(J6f) a mraky oba spojí se a slunce skryjí(J6f) do těla zlatého se drápy prstů vryjí(J6f) V tom slunce shlédlo dolů usmálo se tiše(J6f) krok malý sotva znalý vynesl je výše(J6f) les zaradoval se a opět volně dýše(J6f) Jak šupiny by spadly s očí mdlých a kalných(J6f) a s prsou sřítila se skála strastí valných(J6f) jsem oddychl si s lesem Vidím nyní jasně(J6f) co činiti mi jest a kterou cestou jíti(J6f) dál vítězící slunce na obloze svítí(J6f) na tmavé mraky zavěsilo zlaté třásně(J6f) a povznáší se silou vysvobozující(J6f) Již utišilo se mé srdce žalující(J6f) dech radosti se dotek zarosených lící(J6f) Proč soužit bych se měl Svou tíseň slunci svěřím(J6f) a odevzdám se vůdci jemuž plně věřím(J6f) Když vycházel jsem z domu vlekl jsem se stěží(J6f) však vrátil jsem se silný bujarý a svěží(J6f) své rozhodnutí určité a nerozvratné(J6f) jsem sdělil se vznešenou dámou bledolící(J6f) jež v zámku Vonoklanském zoufale se trudí(J6f) a s mužem jenž se ubytoval ve vesnici(J6f) A přece nevím zdali dobrým jest co činím(J6f) já nedůvěřuji své ruce neobratné(J6f) též ze sobectví se a ze závisti viním(J6f) Cit neodolatelný v srdci mém se budí(J6f) a v náruč bezpečného přátelství mne pudí(J6f) nuž druhu milený zde po letech mne máte(J6f) k vám utíkám se pro tu lásku naši dávnou(J6f) mé pochybnosti změřte měrou svojí správnou(J6f) a potěšte a upokojte staré děcko(J6f) jež rozvláčně a dlouze vypravuje všecko(J6f) i s podrobnostmi ač z nich mnohé snad již znáte(J6f) Den krásný včera byl již z rána slunce hřálo(J6f) a kouzlem mírné jeseně se usmívalo(J6f) chlum nad myslivnou potopen byl v jasné záři(J6f) Jak mladé smrčky táhnou se Do samých tváří(J6f) již sahají mi šťavnaté a štíhlé vršky(J6f) pně starých stromů které mezi mlázím stojí(J6f) jak opuštěné stráže po skončeném boji(J6f) se třpytí jiskrami světelné zlaté pršky(J6f) a celý chlumek zelený od paty k hlavě(J6f) kde něco silných kmenů do výše se tyčí(J6f) pohlíží k slunci rozmarně a usmívavě(J6f) Dav dělníků vyzbrojených ostrými rýči(J6f) síť stružek z jara vykopaných opravuje(J6f) pot krůpějemi po snědých se tvářích řine(J6f) Ryk na slunce si lehl složil údy líné(J6f) a zavřel oči snad i ze sna cosi čuje(J6f) neb časem sebou trhne jakoby se lekl(J6f) ba několikráte již přidušeně štěkl(J6f) Kol kolem hustý valný les se rozprostírá(J6f) a vítr mezi vrcholky se stromů vtírá(J6f) jak šotek všetečný jenž všecky kouty plní(J6f) že lehkým pohybem se větve těžké vlní(J6f) a tmavé jehličí se světlým listím splývá(J6f) Báň Suhrovského kostela se z lesů dívá(J6f) je strakatá tu černá a hned vedle bílá(J6f) jak tesařova sekera ji upravila(J6f) jež v starý šindel nová lesklá pole vbila(J6f) Jak ptáče jež se skrývá před deštěm a bouří(J6f) má myslivna se těsně k patám vršku tulí(J6f) dům z trámoví a z prken kde je dosti dříví(J6f) kdo z kamene by stavěl vlídný přívětivý(J6f) sad se všech stran jej hradí z komínu se kouří(J6f) a stěny obílené kmitají se z důly(J6f) Zvon Suhrovský se ozval slunce tiše stojí(J6f) a chvíli mešká snad se dolů jíti bojí(J6f) rýč padá z ruky práce přeťala se rázem(J6f) jak povelel by kdo dělníci sedli na zem(J6f) a z uzlíků se vynořují skyvy chleba(J6f) však přáti vám snad dobré chuti není třeba(J6f) kdo mozolil se těžce téměř od svítání(J6f) má k obědu chuť dobrou beze všeho přání(J6f) Ryk sice nepracoval sem a tam jen běhal(J6f) a častěji než slušno unaven si lehal(J6f) však zvedl se jak šipka poledne když bylo(J6f) jak zvon se ozval věděl kolik uhodilo(J6f) natáhl přední tlapky z hluboka si zívl(J6f) a prohnul se že hrudníkem se dotek země(J6f) pak otřásl se prudce když jsem rukou kývl(J6f) dal do štěkotu se a hned přiběhl ke mně(J6f) Jdem domů pěšinou jež kroutí se a točí(J6f) pes neposeda často v husté křoví vskočí(J6f) jež úzkou sráznou cestu vroubí s každé strany(J6f) tu na blízku se ozval rachot střelné rány(J6f) a lehký kotouč dýmu nad mlázím se krouží(J6f) an ozev výstřelu se čistým vzduchem dlouží(J6f) Ryk sluchy střihl a již stojí hlavou kývá(J6f) jak říci chtěl by Ah nás nikdo neomýlí(J6f) nám známo jest jak adjunktova dvojka zpívá(J6f) a také uhodneme že on sám z ní střílí(J6f) Pak dal se do běhu neb závodění živé(J6f) má rozhodnouti kdo z nás domů dojde dříve(J6f) zda Ryk a já či Gustav jenž se noří z lesa(J6f) a krokem ostrým chvátá pušku v rukou nesa(J6f) Ač s Rykem dost a dost jsme sobě pospíšili(J6f) přec později jsme došli znaveni jsme byli(J6f) a Klára vysmívala se nám rozpustile(J6f) Co dělá růžička má dítě moje milé(J6f) dím vesele když políbil jsem jasné čelo(J6f) však hláskem lichotivým pobídnutí znělo(J6f) Již pojďte jíst polévku máte na talíři(J6f) V tom Ryk jenž od samého zápraží se vrátil(J6f) a nazpět utíkal jak hlavu by byl ztratil(J6f) se přihnal všecek udýchaný jako čtyři(J6f) a samou radostí do Kláry silně vrazil(J6f) div nepovalil ji a na zem neporazil(J6f) však Ryka splašeného Klára ještě hladí(J6f) a praví mu Viď Ryku my se máme rádi(J6f) Již křížem spěšným jsme se všichni požehnali(J6f) a po myslivecku jsme do jídla se dali(J6f) mně chutná dobře ale adjunktovi lépe(J6f) nu když jsem já byl mladým byl jsem na všech hodech(J6f) a všude jsem se činil jako na závodech(J6f) Jen sobě nemyslete však vy lidé mladí(J6f) že nechápu a nevím co vám oběd sladí(J6f) vždyť plachou lásku vaši pozná oko slepé(J6f) jsi ještě mláda Kláro ale něco roků(J6f) tak rychle uplyne jak voda na poskoku(J6f) já rozumným jsem vím jak ve světě to chodí(J6f) a pevně doufám že se všecko dobře hodí(J6f) je vrchnost předobrá mé služby velmi cení(J6f) snad zůstaneme zde jak jsme jen to se změní(J6f) že Gustav který nyní příručím jest u nás(J6f) zde lesním bude a já žíti budu u vás(J6f) Mé myšlenky a sny se dále rozpřádaly(J6f) a všecky prostými a možnými se zdály(J6f) tak šťastným cítil jsem se že bych si byl výskl(J6f) když zářný paprsek mi před očima blýskl(J6f) hle na Klářině krku cosi třpytně plaje(J6f) a leskne se do pomněnkové modři hraje(J6f) šperk nádherný se blyští na prostičkém šatě(J6f) z tyrkysů srdce v drobných perličkách a v zlatě(J6f) Aj aj dím usmívavě dceruško má milá(J6f) což za nepřítomnosti naší přišla víla(J6f) jež klénotem tě drahocenným ozdobila(J6f) Tak tedy přece povšimli jste si mne jednou(J6f) Dost dlouho čekala jsem oba k stolu sednou(J6f) a Kláru nebohou si ani neprohlédnou(J6f) Vím že mne milujete hodní jste a dvorní(J6f) však roztržití zamyšlení nepozorní(J6f) A dnes již obzvláště Což na mně nevidíte(J6f) že hořím nedočkavostí bych z míry syté(J6f) vám vypravovala Za bílého dne sníte(J6f) Ač Klára vyčítavým okem na mne hledí(J6f) vím dobře koho řečí trestající bije(J6f) však také Gustav jako na špendličí sedí(J6f) a červeň studu snědé jeho líce kryje(J6f) A Klára dí Že lépe se mi nekoříte(J6f) dnes ode mne se ani slova nedovíte(J6f) ač sotva přemáhám se ač se také soužím(J6f) a celým srdcem po sdělení plném toužím(J6f) Tu počali jsme chybu svoji omlouvati(J6f) já lehkým žertem ale Gustav naléhavě(J6f) a slovy takového pravdivého trudu(J6f) že Klára řekla Vidím již musím se vzdáti(J6f) a odpustiti vám nuž račte poslouchati(J6f) Když vzdálíte se z domu a já sama zbudu(J6f) nebývám smutnou dnes však odešli jste právě(J6f) žal teskný na mne padl do pláče mi bylo(J6f) proč nevím sama ale předtucha mne jala(J6f) že cosi tajeplného se přihodilo(J6f) a zdálo se mi že jsem ubohá a malá(J6f) a bylo mi jak nemohla bych ani žíti(J6f) a chvěla jsem se jak se někdy chvěje kvítí(J6f) ač vzduch se nepohne a slunce jasně svítí(J6f) Sten žalostivý smutně ozýval se z lesa(J6f) já cítila jsem že má mysl všecka klesá(J6f) mé slzy tekly oči do dlaní jsem skryla(J6f) kam veselost a klidnost má se roztratila(J6f) Když vzhlédla jsem zde v jizbě cizí dáma byla(J6f) vzrůst ztepilý vlas zlatý oči modré snivé(J6f) a z nich se lily slzy velké lítostivé(J6f) jak z očí mých a byla krásná jako víla(J6f) jež s výšin snesla se a na zem sestoupila(J6f) a mlčela jen láska nevýslovná tklivá(J6f) jak záře snivá prodírá se slznou clonou(J6f) a z modrých očí do modrých se očí dívá(J6f) tak byla vznešenou a spanilou a vonnou(J6f) že nevědomky rámě své jsem rozepjala(J6f) Tu pokročila ke mně v náruč svou mne jala(J6f) šperk stkvostný s hrdla sňala na krk mi jej dala(J6f) pak zahrnula polibky mne nesčetnými(J6f) a zmizela Již víte co se se mnou stalo(J6f) já myslila jsem že to všecko se mi zdálo(J6f) až zlatý klénot prozradil mi třpyty svými(J6f) že nesnila jsem Pravím Mají v zámku hosti(J6f) o cizí krásné paní plné půvabnosti(J6f) mi hajný mluvil myslím že tvá krásná víla(J6f) host páně rytířův vznešená dáma byla(J6f) že líbala tě nedivím se co je lidí(J6f) je v lásce nakloněn ti každý kdo tě vidí(J6f) Snad pravdu díte Klára tiše odpovídá(J6f) však láska plná nepochopitelná vroucí(J6f) žal v oku modrém neskonalá těžká bída(J6f) jež zřetelně se zrcadlila v slze žhoucí(J6f) tak dojaly mne že jsem zarmoucenou byla(J6f) až s vámi teprv jsem se zase zveselila(J6f) Chtěl Gustav promluviti ale hlas mu sklesl(J6f) že zamlčev se náhle slova nepronesl(J6f) my s Gustavem si rozumíme velmi snadno(J6f) a do srdcí si oba pohlížíme na dno(J6f) že každý rád má Kláru my se nedivíme(J6f) však oba on i já to rádi nevidíme(J6f) Tak stalo se že vzniklo dlouhé pomlčení(J6f) však pod hladinou klidnou bouřný vír se pění(J6f) strach jakýs nejasný nám mužům jazyk víže(J6f) též Ryk se přitočil a Kláře ruku líže(J6f) Tu do mlčení které nad námi se vznáší(J6f) cos náhle padlo hlahol podivný je plaší(J6f) nám všem se zdá jak v dáli podkova by zněla(J6f) a lesní cestou rychlá kola cvalem jela(J6f) teď ozvalo se koní pronikavé ržání(J6f) a vzduchem zatřesklo kratičké zapráskání(J6f) hluk zmatený se z lesa zřetelněji hříží(J6f) jest jedoucí to kočár k myslivně se blíží(J6f) již před samými okny zamihla se kola(J6f) trh kočí prudce uzdou otočil se z pola(J6f) a sotvaže jsme ukončili oběd krátký(J6f) vůz panský zastavil se před našimi vrátky(J6f) Co asi v neobvyklý čas si vrchnost přeje(J6f) jsme pomyslili si v tom do dveří již spěje(J6f) chlap jako tyčka v ruce klobouk premovaný(J6f) jak vyjevený rozhlíží se na vše strany(J6f) Ptá Klára se Co přišel říci nám pan Pekát(J6f) A Pekát spustí Prosím netřeba se lekat(J6f) jdu pro vás pane lesní rytíř přeje sobě(J6f) abyste všeho nechal se mnou hned v té době(J6f) jel do zámku a s sebou vzal své housle nové(J6f) Pan rytíř milostivě na oběd vás zove(J6f) a na koncert jejž ku poctě svých hostí chystá(J6f) Dnes cosi sehráti se musí prima vista(J6f) že takým těžkým věcem doktor nepostačí(J6f) vzít musíte vy sekund Milostpán se mračí(J6f) že v salatré je vlhko jako v skalní strži(J6f) zle tam je houslím málokterá quinta drží(J6f) Když volky nevolky jsem do kočáru vsedal(J6f) pan rytíř z okna vzkřik a odjeti mně nedal(J6f) až rozkaz určitý mi utkvěl na dne duše(J6f) Ať vezme lesní svoje housle má je v suše(J6f) a ladění mu drží bezpečně a ztuha(J6f) pán hůře někdy opatřen je nežli sluha(J6f) Řeč Pekát ukončil a ke spěchu mne nutil(J6f) div lichotivé pozvání mi neznechutil(J6f) jest pánu svému oddaným zná mnohé taje(J6f) a rytířově plné důvěře se těší(J6f) však na svou oblíbenost nekřesťansky hřeší(J6f) a vypíná se výš než sluší na lokaje(J6f) Dřív s pánem často cestoval zvlášť na severu(J6f) když pánův den však přiklonil se k podvečeru(J6f) a panic obstárlý se z nenadání ženil(J6f) smál Pekát divně se a zuby lecjak cenil(J6f) o dlouhých cestách hovořil a vypravoval(J6f) a k omrzení všecky Belty mlel a Sundy(J6f) Pro klepy zlé Pekáta nikdo nemiloval(J6f) a všichni převzdívali mu peccata mundi(J6f) snad proto jen že v kostele se též tak zpívá(J6f) snad hlubší smysl v cizím názvisku se skrývá(J6f) Dím Pekátovi Připravím se okamžitě(J6f) když slyším o hudbě jsem volným jako dítě(J6f) a rovněž jako hudbě nakloněn jsem pánu(J6f) bych posloužil jim třeba o půlnoci vstanu(J6f) Hůř bude s jídlem s tím to půjde velmi bledě(J6f) jak vidíte zde sám jsme právě po obědě(J6f) a milostpána znám jak usilovně nutí(J6f) své hosti sice prosí nám však bez prošení(J6f) sám jídla klade na talíř pomoci není(J6f) jíst musí každý výmluva je málo platna(J6f) pán rozdurdí se jakby do něho vlil rtuti(J6f) a vzkřikne Což je moje kuchyně snad špatná(J6f) Vím že se nepobízí že to vyšlo z mody(J6f) však za ty nové mody nedám krapet vody(J6f) jsem dosud patriarchou zástupu svých sluhů(J6f) chci by se měli k světu chci by šlo jim k duhu(J6f) a nestrpím upýpání u svého stolu(J6f) Jak často jsem se musil pustit do úkolu(J6f) jenž nemožným se zdál však přece jsem jej zkusil(J6f) ač strachem jsem se potil úzkostí se dusil(J6f) jen abych nepohněval laskavého pána(J6f) Byť příležitost naskytla se nečekaná(J6f) lze se žaludkem mladým leccos podstoupiti(J6f) však starý člověk musí opatrným býti(J6f) dnes těžko sytému je na hostinu jíti(J6f) Když já a Pekát do zámku jsme dorazili(J6f) již hosté do jednoho shromážděni byli(J6f) vklouz mezi ně jsem hbitě poklonil se pánu(J6f) jenž vlídně rukou kynul známým svým jsem řekl(J6f) že po obědě jsem a stolu jsem se lekl(J6f) jenž pod hromadou stříbra skla a porculánu(J6f) se prohýbal Již Pekát portièru zvedá(J6f) pan rytíř uklání se dámy dále veda(J6f) svůj příbor vyhrazený každý host si hledá(J6f) jen místa poslední bývají na vybranou(J6f) zde útulek jsem vyhledal si hodně stranou(J6f) bych mezi sousedy moh zmizet jednou ranou(J6f) a před pánem se skrýti Již se nosí jídla(J6f) a hovor živý prýští z plného se zřídla(J6f) na prvních místech shora sesedly se dámy(J6f) by po libosti mohly baviti se samy(J6f) choť páně rytířova paní ušlechtilá(J6f) všem jako matka drahá jako sestra milá(J6f) že ratoléstkou kmene hraběcího byla(J6f) my všichni rodinným ji názvem uctíváme(J6f) a velcí malí vzácné její srdce známe(J6f) jde každý k rytíři kdo rady sobě žádá(J6f) však dobrodějkou jest nám žena jeho mladá(J6f) K ní důvěrně se druží dáma bledolící(J6f) jíž neznám oči velké půvabně se stkvící(J6f) a vlhké jakýms nevyslovitelným bolem(J6f) se po tabuli dlouhé rozhlížejí kolem(J6f) Toť jistě víla která Kláře klénot dala(J6f) a dcerku moji roztouženě objímala(J6f) vlas hustý plavý září jako matné zlato(J6f) jímž srdce z bledých něžných tyrkysů je spjato(J6f) lesk modrých očí s jemným třpytem vlasů splývá(J6f) cit nevysvětlitelný se mi v srdce vrývá(J6f) mně zdá se skoro že se Klára na mne dívá(J6f) A hodnou chvíli cizí dáma na mne hledí(J6f) pak sklonila se k hraběnce jež vedle sedí(J6f) a šeptá cos hraběnka potakala živě(J6f) a přes stůl usmála se na mne přívětivě(J6f) Dál trůní pyšně páně rytířova sestra(J6f) jak obyčejně oblečena v roucha pestrá(J6f) tvář stará svraštělá a téměř zádumčivá(J6f) pod závojem falešných kadeří se skrývá(J6f) Když před dávnými lety za mužem se brala(J6f) jenž tehdy ovšem ještě presidentem nebyl(J6f) lid vyprávěl si že se do Košice vdala(J6f) a odtud Košickou se milostpaní zvala(J6f) Muž postupoval rychle kolegy své přebil(J6f) a měnil sídlo své při každém povýšení(J6f) však jazyk Vonoklanských lidí vláčným není(J6f) on uvykl si na Košickou milostpaní(J6f) a zůstal věrným starému pojmenování(J6f) Ví všechen svět o její velké spořivosti(J6f) v ní vada rodinná zbujněla plnou silou(J6f) a známo jest že bratru stropí mnoho zlosti(J6f) však musíme ji ctíti ač nám není milou(J6f) neb s bratrem na polovic panství podědila(J6f) což aby na konec nám tady sama zbyla(J6f) Byl rytíř bezdětek přeškoda že tak lenil(J6f) že pozdě na prahu se šedesátky ženil(J6f) je sice dosud statný ale velmi zlostný(J6f) hněv snadno v mozek vetkne mu své břitké ostny(J6f) a tak se bohužel očekávati musí(J6f) že pojednou ho šmahem porazí a zdusí(J6f) Vždy na zádech všem naskočila kůže husí(J6f) kdo povážili co se bude asi díti(J6f) až Košičtí nás budou ve své moci míti(J6f) ač k pravdě úplné se musí podotknouti(J6f) že větší strach jde z presidenta Ke své dceři(J6f) se dáma nahýbá a tak ji ostře měří(J6f) že mladá dívka ostýchá se tělem hnouti(J6f) a strnule tu sedí s plochým dlouhým čelem(J6f) jež zabíhá pod kaštanové hladké vlasy(J6f) a vyhublá a smutná jak by v žití celém(J6f) ni za mák radosti a plesu neužila(J6f) je slečna Lola dobrá přívětivá milá(J6f) však nepobrala ubožátko mnoho krásy(J6f) Sbor pánů důtklivě se zabral do hovoru(J6f) vím dobře za krátko že dočkáme se sporu(J6f) Nu vida sto a třicet sedm platí rubl(J6f) pan rytíř děl a pravým ramenem tak škubl(J6f) že sblížilo se těsně s hladkou rudou tváří(J6f) ať pánovým se věcem zle či dobře daří(J6f) když poněkud jen rozčilí se rozechvěje(J6f) již do nervosy padna pravou rukou trhne(J6f) že služebník se snadně po pánovi zvrhne(J6f) a jemu podobným se státi sobě přeje(J6f) též správce škubá rukou pánova že vada(J6f) i na něm jeví se za čest sobě pokládá(J6f) však správce zpravidla ramenem škubá levým(J6f) zda pro změnu či z uctivosti věru nevím(J6f) nu vida sto a třicet sedm rubl platí(J6f) kde jsou ty časy když stál na devadesáti(J6f) však věc jest pochopitelná každému zjevná(J6f) stoup rubl jakmile jsme dočkali se Plevna(J6f) a platil víc a víc tendence byla pevná(J6f) vždyť s vítězstvím se rozmáhá veřejná víra(J6f) Buď Bohu sláva ještě se mi srdce svírá(J6f) když vzpomenu si jak jsme teskně sledovali(J6f) běh věcí jež se odehrávaly tam v dáli(J6f) boj obrovitý kde i příroda se vzpjala(J6f) by sněhy bouřemi a mrazy třeskutými(J6f) zlé cesty učinila zcela neschůdnými(J6f) jak se sveřepým škůdcem křesťanstva by stála(J6f) vše skončilo se šťastně bratři naši drazí(J6f) jimž tvrdě panovali nelítostní vrazi(J6f) jsou volnými a mohou čelo vznésti směle(J6f) by s plesem uvítali osvoboditele(J6f) jenž vyprostil je z bídy proudy krve vřelé(J6f) Všem z duše rytíř mluvil slovy upřímnými(J6f) co nejistot jsme přetrpěli s bratry svými(J6f) však nyní když jsme vroucně zaplesali s nimi(J6f) pan president příhodnou poznávaje chvíli(J6f) by do poháru blaha podle svého zvyku(J6f) přikapal pelyňku a octa ze šťovíku(J6f) svůj názor odporný a nežádaný sdílí(J6f) Tvář holou dlouhou jako spořitelní knížku(J6f) na hlavě paruku přizrzlou jako lišku(J6f) písk hlasem vysokým a ostře pronikavým(J6f) Jen nevěřte tak novinářům povídavým(J6f) kdo ví co vše se ještě konec konců sběhne(J6f) je Turek hořký host a snadno se vám nehne(J6f) Sám před lety jsem viděl krásy Cařihradu(J6f) a dosud živě vzpomínám si na parádu(J6f) jež odbyla se za příčinou selamliku(J6f) a byla pádným důkazem řádného cviku(J6f) jímž vojsko sultánovo odjakživa slyne(J6f) dnes kdy se o něm roznášejí soudy jiné(J6f) že lépe zpraven jsem mne dvojnásobně těší(J6f) Žel neviděl jsem jízdu viděl jsem jen pěší(J6f) lid mladý pěkně vzrostlý v tváři zarputilý(J6f) zrak vzdorovitý plane ohněm tuhé síly(J6f) a houževnaté nezlomné vytrvalosti(J6f) jež nepřátelům vždycky bude tvrdou kostí(J6f) a jak tu stáli v řadách jako stromy v lese(J6f) před branou mešity jež Hvězdou jitřní zve se(J6f) v bezvadném veskrz dokonalém vystrojení(J6f) zajisté bez přehánění a lichocení(J6f) muž nezaslepený si pomyslí a zvolá(J6f) To moc jest které nikdo snadně neodolá(J6f) Zní povel Do zbraně již každý rovně stojí(J6f) a řada s řadou v malebný se obraz pojí(J6f) již ozvala se hudba veselými zvuky(J6f) a v každý ton se pevná nepodajnost vkládá(J6f) třpyt sluneční zářivě padá na bunčuky(J6f) již druhá třetí hudba jásající vpadá(J6f) vůz polokrytý dvouspřežný se zvolna blíží(J6f) tvář bledá pod červeným fesem hrdě vzhlíží(J6f) kde jaké místečko diváků husté davy(J6f) se tisknou do hromady hlava vedle hlavy(J6f) tak mnohá Angličanka bílým šátkem mává(J6f) již rozléhá se křik a nekonečná vřava(J6f) do bubnů všech a zvučných cinellů se bije(J6f) a vojsko provolává Padišah nechť žije(J6f) V tom zarazil se president neb jasně vidí(J6f) že za líčení živé málo vděku sklidí(J6f) pan rytíř jaksi nepokojně přesedává(J6f) též velmi nápadně a často pokašlává(J6f) a praví posléz Inu jak se komu líbí(J6f) má někdo ptáky rád a někdo rád má ryby(J6f) Co ptáky ryby rád president ostře vzkřikl(J6f) a zle se rozkohoutil div se nezajíkl(J6f) já líčím zcela správně nedbám liché zdoby(J6f) a jest mi lhostejným zdali se kdo snad zlobí(J6f) však přece napomenouti vás ještě musím(J6f) ač ovšem plnou míru nelibosti zkusím(J6f) abyste nevěřili Štěpánskému míru(J6f) Zaběhnu někdy diplomatům do revíru(J6f) že ve Štěpánském míru najdou mnohou díru(J6f) chci pevně zaručiti vám svou vlastní hlavou(J6f) vždyť každá věc jež prospěšnou má být a zdravou(J6f) dřív musí přezkoušena býti vahou pravou(J6f) pak zvědí teprve slovanští vaši bratři(J6f) nač spoléhati mohou co jim vskutku patří(J6f) Tu rozohnil se rytíř hněvem spravedlivým(J6f) Snad pane svaku díti bude se jak míníš(J6f) však mužem práva jsi a velice se divím(J6f) že zastáncem a obhájcem se křivdy činíš(J6f) Věc čistá spravedlivá snadno nevítězí(J6f) vždy překážek je dost a vždy to někde vězí(J6f) neb kdokoliv ji slovy strannickými tupí(J6f) smích na hanu a zlobu na nepřízeň kupí(J6f) již pomáhá ji kaziti a to je s hříchem(J6f) Strh potlesk se a zavzněl souhlas plný chvály(J6f) že Košickému obě uši zaléhaly(J6f) však sotva dozněl v prvním okamžiku tichém(J6f) zazubil president se jedovatým smíchem(J6f) že v mohutném a zvučně souhlasícím choru(J6f) nadmíru vynikalo kněžstvo patronátní(J6f) ihned se obrátil k rozčilenému sboru(J6f) Čest komu čest jste věru protivníci statní(J6f) a plnou silou hájíte své přesvědčení(J6f) již nechci vzpírati se vašich citů vření(J6f) jen tomu divím se že kněžstvo katolické(J6f) se činí zápasníkem věci schismatické(J6f) a žehná ruce která prapor války třímá(J6f) ač nejurputnějším je nepřítelem Říma(J6f) ač známo jest že rozkol hladký jako zmije(J6f) zlem nebezpečnějším je drsné haeresie(J6f) Řeč presidentova trhavou řeže pilou(J6f) je také viděti že dámám není milou(J6f) Košická milostpaní prudce sebou hnula(J6f) a velmi energicky rukou pokynula(J6f) jen zřídkakdy se odhodlá a věru stěží(J6f) by vzepřela se svému manželi a pánu(J6f) však nedopustí aby dotýkal se kněží(J6f) Že nutně třeba jest za ránu dáti ránu(J6f) za kněžstvo děkan Telnický se slova chopil(J6f) vtip presidentův špatný ostrým louhem skropil(J6f) Pan president zajisté žertovati ráčí(J6f) vždyť prostě na věc známou ukázati stačí(J6f) a odvolati se ku pravdě historické(J6f) Když na smrt poděsila všecky mysli lidské(J6f) zvěst nešťastná o nezadržitelném pádu(J6f) zdí Byzantských kdo neprodleně se tu vzchopil(J6f) a vzýval všechen svět by uchopil se zbraně(J6f) kdo stál všemožně o záchranu schismatiků(J6f) do nejposlednějších takořka okamžiků(J6f) ač porušení slibu snad i také zradu(J6f) směl právem vytýkali Řekům tvrdohlavým(J6f) ač akta Florentinská žalovala na ně(J6f) Byl Řím to či kdo jiný A co bídným dáno(J6f) v tom vítězným a silným má být odpíráno(J6f) Já nepochybuji že rozumem svým zdravým(J6f) pan president i správnost citů našich uzná(J6f) a mimo sebe pustí podezření různá(J6f) kdo na svá bedra vložil útrap lidských tíže(J6f) hlas řečníkův se vyzul z konversačních tonů(J6f) a zvučel kazatelsky jako hlahol zvonů(J6f) kdo s půlměsícem bojoval pro slávu kříže(J6f) a bratry vykoupil jež mrzké pouto víže(J6f) kdo neprodléval Vždyť se nechci příti více(J6f) vzkřik president a zlostí vzplanula mu líce(J6f) tu rozesmála se Košická milostpaní(J6f) a rány manželovy dotekla se hbitě(J6f) díl zasloužený obdržel jsi náležitě(J6f) a nemusíš jít do kostela na kázání(J6f) pan rytíř tleskal všichni jsme se radovali(J6f) a kněží zvláště spokojenými se zdáli(J6f) že Košickému dějepisem típec vzali(J6f) By nestrhla se opět nepříjemná váda(J6f) nit zábavy paní hraběnka sama spřádá(J6f) a všecky dámy tak jí nápomocny byly(J6f) že vlny rozbouřené se zas utišily(J6f) pan rytíř však že nebylo již politiky(J6f) vzal bez meškání na sebe své dávné zvyky(J6f) od hostě k hosti bedlivými zraky hledí(J6f) by přesvědčil se zdali všichni řádně jedí(J6f) Té chvíle jsem se od počátku bál a lekal(J6f) zlý okamžik jehož jsem s pravou hrůzou čekal(J6f) již běda přikvačil neb sotvaže mne shlédl(J6f) pan rytíř škubl ramenem a hned se zvedl(J6f) Jste Přelický zde proto přec abyste jedl(J6f) děl mísy se zvěřinou uchopil se prudce(J6f) a rychle ke mně kráčí Sepjal jsem jen ruce(J6f) a čirou pravdu vyjeviti jsem se strojil(J6f) však co jsem v hlavě slovo se slovem si pojil(J6f) jak na zavolanou zápletka nenadálá(J6f) se na zábavu všeobecnou navázala(J6f) a k mému vykoupení plnou silou vstala(J6f) Ač hovor nenucený plynul na vše strany(J6f) pan president se těžce škaredil a mračil(J6f) a mlčel tvrdošijně jako zařezaný(J6f) však pojednou se úsměv na tenké rty vtlačil(J6f) a na tváři se spokojený záblesk zračil(J6f) řeč byla o pytlácích o pychu a škodě(J6f) tu mrskl sebou jako kapr v čisté vodě(J6f) a po svém způsobu se vpletl do hovoru(J6f) Snad kdybych hledal širém světa po oboru(J6f) dí důrazně a úkosem rytíře hledá(J6f) jenž ihned mísu na stůl klade a si sedá(J6f) neb tuší již kam presidentova řeč míří(J6f) víc pytláků než zde na Vonoklanském statku(J6f) bych nenalezl nikde zde jsou na pohmátku(J6f) ba na jednoho srnce pytláci jsou čtyři(J6f) Kde není příčin ani zlo se nerozšíří(J6f) jen kde se zahnízdilo nakažlivé sémě(J6f) rozežíravá plíseň pozvedá své témě(J6f) Jak možno podiviti se pytlákům v lese(J6f) když smělá neoprávněnost se výše nese(J6f) ký div že kde kdo po zajíci drze střelí(J6f) když každý krejčí vniká v paragrafů taje(J6f) když každý švec na advokáta sobě hraje(J6f) na vzor se vymlouvaje vznešený a stkvělý(J6f) Kde plnou volnost mají pokoutníci smělí(J6f) proč neměl by i pytlák vlastniti si právo(J6f) a pomysliti si Co jednomu je zdrávo(J6f) nám ostatním se také nesmí zapovídat(J6f) Zle potom revírníkům panské lesy hlídat(J6f) Rád advokáty nemám proč bych se s tím tajil(J6f) mám po krk řečí jež se hrnou jako splavy(J6f) však vždycky jsem jich od neoprávněnců hájil(J6f) jen z hotovosti rodí se všech stavů zdraví(J6f) kdo nedoděláni jsou teprv jsou ti praví(J6f) Stín šerých rozpaků se vzmáhá očividně(J6f) ví každý president že do rytíře bije(J6f) a v jeho slabostech se bezohledně ryje(J6f) ba paní hraběnce se slza v oko tlačí(J6f) a zlostně Košická se milostpaní mračí(J6f) i slečna Lola ozvala se ale papa(J6f) však rytíř usmál se a odpovídá klidně(J6f) Díš pravdu pane svaku znám v Telnici chlapa(J6f) jenž může býti důkazem přede vším světem(J6f) že zlo se může rozvít netušeným květem(J6f) Zlo vždy zlem zůstane v dobro se nepromění(J6f) však věřím libůstka že proviněním není(J6f) leč svádí li snad jiné k hříchu jak as míníš(J6f) ač sám víš nejlépe že křivdu zlou mi činíš(J6f) Bych vrátil se již k výtečnému muži svému(J6f) že poznal jsem ho revírníku Přelickému(J6f) co děkovati mám je krejčím špatně vidí(J6f) a raduje se důvěře nesčetných lidí(J6f) Kdos tamhle Přelického před mnohými lety(J6f) zle na cti urazil již nevím co mu řekl(J6f) vždyť znáš verbálních deliktů peřesté květy(J6f) a stály za řeč když se Přelický jich lekl(J6f) Šel tedy Přelický k milému Mojžíšovi(J6f) však sotvaže stručnými jadrnými slovy(J6f) mu vypověděl úplnou species facti(J6f) zved Mojžíš se uhodil na stůl všemi akty(J6f) jež právě v rukou měl a vzkřikl rozhorleně(J6f) S tím pane lesní jděte jinam neprodleně(J6f) Co myslíte si o mně Jsem snad pokoutníkem(J6f) jenž vezme se vším za vděk Jsem snad podloudníkem(J6f) bych kolegům se drze pletl do řemesla(J6f) Vším právem celá reputace má by klesla(J6f) a škodil bych si kdybych vám co psal neb radil(J6f) já dosud ani písmenem jsem nezavadil(J6f) o první instanci ač ledakdo mne vnadil(J6f) já píši výhradně rekursy k soudům vyšším(J6f) a o podobných tretách za svět nerad slyším(J6f) Ač pokoutníků Vonoklanských nechci hájit(J6f) přec myslím že by daleko si musil zajít(J6f) exemplář povedenější kdo chtěl by najít(J6f) je pokoutníků všude dost jak zelných listů(J6f) my na Vonoklansku máme specialistu(J6f) Smích veselý se ozval mocně zahlaholil(J6f) nám bylo vhod že rytíř kopí lehké volil(J6f) a zlovolného útoku se hájil žertem(J6f) šprým výtečnou je zbraní pro zápasy s čertem(J6f) Podzimní slunce do večeřadla se dívá(J6f) zář jasná živá a přec nevýslovně snivá(J6f) po tvářích veselých paprskem zlatým splývá(J6f) třpyt kmitavý na pestré kytice se vkládá(J6f) a do hlazených štíhlých pohárů se vkrádá(J6f) v nichž víno drobnými se perličkami pění(J6f) Po dávném způsobu nastalo připíjení(J6f) a řečí vážných vtipných bylo víc než dosti(J6f) neb stůl rytířův slyne volnou srdečností(J6f) všem dostalo se pocty nejlepší však bylo(J6f) že každé slovo s upřímnou se myslí krylo(J6f) jen přípitek na Košického milostpána(J6f) se lišil od ostatních jako bílá vrána(J6f) Již není zbytí příliš dlouhá chvíle prošla(J6f) než věc ta nemilá na pana správce došla(J6f) vstal jako svázaný ramenem levým škubl(J6f) a mluvil to i ono řeč svou divně kroutil(J6f) nám zdálo se že všecek do sebe se hroutil(J6f) ba dokonce že rozpaky ve tváři hubl(J6f) až posléz rytíře a hraběnky se chytil(J6f) a konec konců vlastně slečně Lole připil(J6f) Pak sedl unaven a když své víno vypil(J6f) pošeptal sousedovi by se pravdy vtípil(J6f) Tak nehezké bych děvče sotva někde našel(J6f) i kdyby měsíc ve dne na cestu mi svítil(J6f) Teď paní hraběnka si vzala cigaretu(J6f) a několikráte ji vnadně vznesla k retu(J6f) kouř modravými kroužky lehounce se vznášel(J6f) kdo následovali umírněnosti dbali(J6f) když dámy však se do salonu odebraly(J6f) hned všichni ztuha do pilné se práce dali(J6f) do skřínek kolujících každý sahá s chutí(J6f) a doktora jenž nekouří pan rytíř nutí(J6f) Vždy doktor zdvořilý je všem za pravdu dává(J6f) k svým vlastním zásadám se nikdy nepřiznává(J6f) a málokdy je v předsevzetích zatvrzelý(J6f) proč vlastně nekouří o to se mnozí přeli(J6f) Že snad by z pádných důvodů lékařské vědy(J6f) jež přísným soudem v klatbu dává všecky jedy(J6f) byl umíněným on jenž ihned všemu zvyká(J6f) se nezdálo vždyť pokládán byl za praktika(J6f) jenž počal učiti se kdys u lazebníka(J6f) a náukami příliš nelámal si hlavu(J6f) spíš mluvilo se v lidí Vonoklanských davu(J6f) že houževnatý odpor pramení se z chyby(J6f) pro kterou doktor rovný k rovnému se vine(J6f) Košickým milostpánům nadmíru se líbí(J6f) Děl častěji že jmění tenkou stružkou plyne(J6f) kdo bohatým chce býti že si musí stačit(J6f) a kdo chce šetřit od sirky že musí začít(J6f) dnes však že náhodou chtěl šprýmem též se skvíti(J6f) dal do záhybů srdce svého lépe zříti(J6f) neb odmítaje doutník pravil Vzdávám díky(J6f) já nekouřím a zachovám své staré zvyky(J6f) Ač nyní každý člověk na potkání kouří(J6f) přec jiným nebudu vždy zlost se ve mně vzbouří(J6f) když vidím lulku nebo troubel sáhodlouhý(J6f) a myslím si Co z toho máte v dým že pouhý(J6f) groš tvrdé práce měníte by v čistém vzduchu(J6f) po vaší vlastní škodě zbylo trochu puchu(J6f) Zda jaký rozdíl jest vykouřit papirosu(J6f) či zlatku do trubičky stočit vznést ji k nosu(J6f) a zapálit ji pak Kdo dosud nevěděli(J6f) proč doktor nekouří na sebe pohleděli(J6f) jsou jedné mysli všichni kdo se dříve přeli(J6f) V tom Pekát vešel rytíři cos tiše hlásí(J6f) a rytíř okamžitě vstává ruce mna si(J6f) Kdo z pánů milovníkem hudební je krásy(J6f) nechť následuje nás Již pojďte bratři milí(J6f) dnes v říši tonů pobudeme hodnou chvíli(J6f) Děl rukou pokynul a ven ze dveří pílí(J6f) Část důvěrnější oslovení rytířova(J6f) nám platí zahradníku mně a učiteli(J6f) hned povstali jsme učitel se chopil slova(J6f) a praví zvolna Je to pokus velmi smělý(J6f) hra z listu beze zkoušky vždycky bývá špatnou(J6f) však známe se buď útěchou nám aspoň matnou(J6f) že řada zkoušek pramálo by byla platnou(J6f) víc posluchačstva četného se lekám sboru(J6f) dnes musíme se míti silně na pozoru(J6f) já noty prohlédl jsem čtvrté věty dbejte(J6f) má viola v ní solo smyčcem netrhejte(J6f) a ve všem všudy k cellu stálé zření mějte(J6f) Jak vždy vám plně stačit známka musí pouhá(J6f) již dám buď pohledem buď ukloněním hlavy(J6f) zvlášť když se mění takt a pausa hrozí dlouhá(J6f) když uzřím však že rytíř ku konci již spěje(J6f) hnu celým tělem nechať děje se co děje(J6f) vy oba vězte že se přiblížil čas pravý(J6f) až dupnu nohou přestaňte jako když utne(J6f) Ač nemohu se ubrániti tuše smutné(J6f) přec doufám že to nějak půjde s pánem Bohem(J6f) již obstáli jsme jakž takž v zápolení mnohém(J6f) když konec rázem zavzní jak by uhodilo(J6f) pan rytíř myslí že vše na svém místě bylo(J6f) kdo poslouchá nechť vybere si co mu milo(J6f) Zas Pekát přiletěl Pan rytíř vás již čeká(J6f) a směje se že všichni oň se umlouváte(J6f) když tolik sobě nachvat povídati máte(J6f) ba řekl že se vašich nástrah téměř leká(J6f) již račte do salatré Pevně Pekát věřil(J6f) že jeho chytrosti by nikdo nedoměřil(J6f) však přepodivně překrucuje cizí jména(J6f) co salatrém on zove je salla terrena(J6f) již vystavěl pan rytíř krátce po svém sňatku(J6f) by mladé choti svojí zavděčil se k svátku(J6f) Však paní hraběnka jí mnoho neužila(J6f) že levé křídlo zámku se skleníky pojí(J6f) má základ příliš hluboký a vlhkou zbyla(J6f) ač těžkou podlahou ji opatřili dvojí(J6f) svým lícem vzdušným do parku jest obrácena(J6f) a ze skla ze železa všecka zadní stěna(J6f) jest ozdobena freskem značné dosud ceny(J6f) byť mokrem ustavičným doznalo již změny(J6f) Sál upraven jest vkusně zimní za zahradu(J6f) a k síni koncertní se převýborně hodí(J6f) ač neodstranitelná vada houslím škodí(J6f) Jest všecko přichystáno pulty napřed stojí(J6f) zlé nářadí jehož se celý zámek bojí(J6f) dál na sedadlech mezi listnatými keři(J6f) se shromáždily dámy přidušenou šeří(J6f) se blýská hedbáví a drahokamů záře(J6f) smích přitlumený ozývá se lehce zvoní(J6f) skly barevnými světlo sluneční se roní(J6f) a salla stápí se ve fialové páře(J6f) vlas plavý dámy neznámé nad týlem spjatý(J6f) se v hustém tmavém listí třpytí jako zlatý(J6f) a stínem něžné modři tvář se kryje bledá(J6f) proč staré oko mé ji neustále hledá(J6f) Kol do menších se hloučků sestoupili páni(J6f) a myslí sobě asi Marné stěžování(J6f) zlo jež se na nás chystá strpěti se musí(J6f) rád po hostině dobré člověk něco zkusí(J6f) jsou do osudu nezvratného odevzdáni(J6f) jen v tváři Košického zřejmé pohrdání(J6f) a špatně utajená nelibost se zračí(J6f) Pan rytíř listy sotva převraceti stačí(J6f) a hledí do not jak by s nimi vcházel v radu(J6f) hvizd jemný sotva slyšitelný se rtů plyne(J6f) teď pohladil si oholenou tvář i bradu(J6f) a levou rukou housle pevně k hrudi vine(J6f) Je hudebníkem naskrze a tak se vhrouží(J6f) v tůň zvuků rozvlněných že se dech mu ouží(J6f) do krásy myšlenek se vnoří celým duchem(J6f) že naprosto se mine s vlastním dobrým sluchem(J6f) již víc a více vzmáhá škubání se ramen(J6f) a nervosa se mění v těžkých nehod pramen(J6f) že nemožnou je věcí taktu dodržeti(J6f) dál jako na peruti vichru rytíř letí(J6f) a nedbá ničeho ni v levo ani v pravo(J6f) Že harmonické souhře nemůže být zdrávo(J6f) když primarius po taktu se neohlíží(J6f) když vyhověti lze mu jenom s velkou tíží(J6f) jest nutně třeba rozmanitých opatření(J6f) by aspoň jak tak zjednalo se správné znění(J6f) Již začali jsme Allegro con brio víří(J6f) a najednou jsme skončili je všichni čtyři(J6f) že obě střední věty téměř slušně zněly(J6f) lze za zásluhu přičísti jen učiteli(J6f) jenž u rytíře seděl do not se mu díval(J6f) a tolik natahoval se a tolik kýval(J6f) že nutná znamení poznati mohl slepý(J6f) O hudbě v zámku zlé se roznášely klepy(J6f) zvlášť president ubohé housle zvával střepy(J6f) a tvrdil bez ustání řečí velmi plynnou(J6f) že rytíř častuje své hosti kočičinou(J6f) Ač presidentův jazyk zlý byl vůbec známý(J6f) přec v této věci posměšnými kritikami(J6f) nám hrubě nekřivdil však z lásky nedoměrné(J6f) jsme k vůli pánu svému dbali služby věrné(J6f) byť také nám se pustým šumařením zdálo(J6f) co v zámku hudbou komorní se nazývalo(J6f) jen zahradník jak dávno jsem již pozoroval(J6f) se na koncertech nápadně a divně choval(J6f) dnes také na své židli jako pařez dřepí(J6f) prst za prstem na struny jako ve snách lepí(J6f) list sotva obrací kams do stropu se dívá(J6f) ba mezi hrou začasté přidušeně zívá(J6f) Finale bylo presto vítězícím vichrem(J6f) pan rytíř sehrál první frasi v tempu rychlém(J6f) jen škubl ramenem a již měl stranu celou(J6f) list chvatně obrátil pravicí rozechvělou(J6f) a pádí dále dále veta po vší shodě(J6f) již všichni plaveme jak v rozvířené vodě(J6f) Když náhle přižene se tuhé krupobití(J6f) a chodce osamělého na poli chytí(J6f) tak asi přeubohý k dálným střechám vzhlíží(J6f) k nimž všecek zmáčen spěchavým se krokem blíží(J6f) jak já jsem okem vbodl se do mříže husté(J6f) jež kotvou spásy trčí ze směsi not pusté(J6f) a deset prázdných taktů označuje v listě(J6f) zde myslím sobě souhra zotaví se jistě(J6f) a hle již učitel se vzpřímil hlavou kývá(J6f) zrak jeho téměř mluví tak se na nás dívá(J6f) ba zahradníku přímo do duše se vrývá(J6f) teď dupl nohou poslušně jsem přestal rázem(J6f) a not jsem nelitoval jež jsem pustil na zem(J6f) též cello a s ním housle rytířovy mlčí(J6f) O básníku ty ušlechtilý pěvče bolů(J6f) když solo své jsi komponoval pro violu(J6f) zda mohls tušiti a sobě pomysliti(J6f) že Vonoklanský zahradník ji bude dříti(J6f) Mne jala hrůza jak bych do jámy spad vlčí(J6f) a učitel se úzkostí a strachem krčí(J6f) sám hraje zahradník však místo rychlé frase(J6f) jež hlavní myšlenku v půvabné její kráse(J6f) zas výrazně ba vyzývavě opakuje(J6f) směs zvuků loudavých podivně vzduchem pluje(J6f) že nelze ihned melodii rozeznati(J6f) až posléz nemůže již pochybnou se zdáti(J6f) toť naše píseň Sil jsem proso na souvrati(J6f) Tu zahradník se lekl viděl co se stalo(J6f) ucítil zděšení jež celou sallou válo(J6f) a spatřil udivené vyčítavé zraky(J6f) a přestal hráti Zlověstící těžké mraky(J6f) se rozprostírají po čele rytířově(J6f) již ústa sebou škubají po vhodném slově(J6f) v tom úsečně a krátce v shromáždění tichém(J6f) hlas presidentův zavzněl jedovatým smíchem(J6f) Tak ostře smích se v duši rytířovu vrývá(J6f) že rytíř pracně těžké rozhořčení skrývá(J6f) ba se zahradníka i všecku vinu smývá(J6f) Dost klidně rytíř promluvil Je presto psáno(J6f) a zahradníkem sostenuto bylo hráno(J6f) nu jaká pomoc nesmíme si tolik troufat(J6f) a hráti prima vista Netřeba si zoufat(J6f) však dostatečný počet zkoušek všecko spraví(J6f) až sejdeme se opět veseli a zdrávi(J6f) pak ukážeme čeho dosíci lze cvikem(J6f) Jen jednomu se divím jak se skladba změní(J6f) když slyšíme ji v tempu které pravým není(J6f) mně zdálo se alespoň krátkým okamžikem(J6f) že předepsaných tonů rychlá dravá tíseň(J6f) se proměnila ve známou národní píseň(J6f) snad bude leckomu se sotva možným zdáti(J6f) já však jsem slyšel Sil jsem proso na souvrati(J6f) Tu všichni páni slova horlivě se jali(J6f) a rytíře o překot ubezpečovali(J6f) že nesouladu ani nezpozorovali(J6f) ba s presidentem jenž se nepřestával smáti(J6f) a za zahradníkovo proso krk chtěl dáti(J6f) se houževnatě hádali a tvrdě přeli(J6f) Šel rytíř otázal se dám Prý neslyšely(J6f) a doložily stal li se snad omyl malý(J6f) že nelze tupit celek jenž jest hoden chvály(J6f) Však stejné výroky rytíře nesklamaly(J6f) když k pultům vrátil se zahradníka se chopil(J6f) a pravil Což jste při obědě rozum propil(J6f) Z not nehrál jste vše hrál jste jenom po paměti(J6f) tak zcela po způsobu nezvedených dětí(J6f) že nejsme všichni v taktu tušil jsem již dříve(J6f) však zapomínám všeho při vlastní hře živé(J6f) chci příště býti pozorným a všeho dbáti(J6f) teď pravím jen hlas rytířův se zlostí krátí(J6f) že co se hudby týče nerozumím žertu(J6f) Dnes děkuji vám pánové je po koncertu(J6f) Tak v rozhodném jsme stopili se neúspěchu(J6f) pan rytíř mluví s učitelem pro útěchu(J6f) a se zahradníkem který byl mysli malé(J6f) pan president se bavil velmi okázale(J6f) mne ujaly se však přemilostivě dámy(J6f) až paní hraběnka jak mimochodem děla(J6f) Ah ano paní z Jesenu chce mluvit s vámi(J6f) by zprávu podrobnou o Kláře uslyšela(J6f) dnes ráno jak snad víte sám ji uviděla(J6f) a do srdce ji sobě vzala Divíte se(J6f) že lepé kvítko které vzrůstá v našem lese(J6f) svým roztomilým půvabem svou nevinností(J6f) se zalíbilo mému spanilému hosti(J6f) Vše vypravujte ano všecko vy již víte(J6f) a mně i paní z Jesenu se zavděčíte(J6f) Pak vlídně pokynula rukou dál se brala(J6f) a cizí dámě docela mne odevzdala(J6f) Dí paní z Jesenu Vím že mi odpustíte(J6f) až pravou příčinu mé zvědavosti zvíte(J6f) mně řeklo se že Klára vaší dcerou není(J6f) Já nevěřil jsem sluchu v mocném překvapení(J6f) jež nevzbudila slova spíše slov těch znění(J6f) jsem zvedl hlavu ve stříbrném čistém hlase(J6f) zvuk známý rozeznal jsem věru ano zdá se(J6f) hlas jasný hlasu Klářinu že podobá se(J6f) Probůh se zlatým vlasem s leskem modrých očí(J6f) hlas lahodný se pojí hlava se mi točí(J6f) mé srdce trne žasem leká se a bojí(J6f) cos hrozivého mezi mnou a dámou stojí(J6f) cit nejistoty traplivé se ve mně vzbudil(J6f) tak silným byl že k řeči rozhodné mne pudil(J6f) a k odpovědi drsné Dcerou mojí krevnou(J6f) sic Klára není ale láskou svojí pevnou(J6f) ji od malička chráním před zádavou hněvnou(J6f) jíž tvrdý život všecky opuštěné stíhá(J6f) čím dál tím určitěji víra má se zdvíhá(J6f) že čisté svazky naprostého člověčenství(J6f) lze klásti nad veškerá práva pokrevenství(J6f) a myslím Nevím co bych snad byl ještě řekl(J6f) vzdech žalostivý kdyby mne byl nezalekl(J6f) tu jsem se zarazil paní z Jesenu zbledla(J6f) své ruce prosebně a odmítavě zvedla(J6f) a potácela se a na pohovku sedla(J6f) Již jasně viděl jsem že ve svém rozčilení(J6f) jsem užil příliš pádných slov jichž třeba není(J6f) že tak jsem mluvil jako bych si Kláry hájil(J6f) však proč se cizí dáma o nás tolik stará(J6f) čím oba můžeme jí býti já i Klára(J6f) Tu zasáhla mne výtka z oka znaveného(J6f) stesk žalující na mne úpěnlivě hleděl(J6f) a soucit měkký sestoupil do srdce mého(J6f) jsem nedůtklivým ano dech se ve mně tajil(J6f) a omlouval jsem se jak nejlépe jsem věděl(J6f) Když paní z Jesenu se zotavila vstala(J6f) a trpce usmála se k dveřím se pak brala(J6f) bych následoval ji mne tichým hlasem zvala(J6f) Snad v parku bude lépe žena vždy je slabou(J6f) vzduch těžký postačí a květin silná vůně(J6f) by mimo nadání se stala mdlou a chabou(J6f) má mysl pane lesní zvědavostí stůně(J6f) již vyprávějte dopřejte jí ukojení(J6f) ač vadou jmína jest kdo ví nač dobrou není(J6f) Do rozložitého jsme vešli stromořadí(J6f) buk vedle buku stojí lípa vedle lípy(J6f) tu tam list sežloutlý na písek padá bílý(J6f) již slunce sestupuje k západu se chýlí(J6f) ne do korun jen do pňů vysílá své šípy(J6f) a prostor mezi kmeny zlatou září hradí(J6f) Rád všecko s vámi sdělím ušlechtilá paní(J6f) vždyť celou událost a upomínku na ni(J6f) jsem uchoval si v srdci do všech podrobností(J6f) Zlé jaro deštivé se před mnohými roky(J6f) k nám dostavilo mokrými chladnými kroky(J6f) již každý vzdychal že je vláhy víc než dosti(J6f) když nebe šedé však se stále kabonilo(J6f) a vodu nekonečným proudem na zem lilo(J6f) vzdech stal se nářkem zvrh se v teskné žalování(J6f) déšť stále vzmáhal se s ním rostlo lidské lkání(J6f) neb příroda je tvrdou nezná slitování(J6f) v močály veliké se pole proměnila(J6f) a málokterá cesta ještě schůdnou byla(J6f) proud horských potoků rozbujel v dravé řeky(J6f) jež rozbouřenými se ozývaly jeky(J6f) Již nevím kolik dnů jsme slunce neviděli(J6f) byl život hrůzou stíny příšerné se tměly(J6f) a v nocech dešťové když kapky dopadaly(J6f) v krov těžce bily okenicemi se draly(J6f) a vody v potocích a v plných struhách řvaly(J6f) děs kolem chodil ve všech všudy koutech strašil(J6f) a pouhé pomyšlení na sen drsně plašil(J6f) Za noci takové již svitlo šero raní(J6f) cos vzduchem otřáslo jakoby z nenadání(J6f) kdes ránu z poplašného děla vypálili(J6f) za ranou padá rána jako když se střílí(J6f) a víc a víc se vzmáhá hrozné rachocení(J6f) až bouři podobá se zuřivému hřmění(J6f) a hučení a šumění se blíží zdáli(J6f) hluk spousty pohyblivé jež se prudce valí(J6f) Toť povodeň dí žena hned jsme oba vstali(J6f) Smí odhodlaný člověk ruce založiti(J6f) když záhuba a zkáza úprkem se řítí(J6f) Smí meškati ač nedostatečným se cítí(J6f) by s živlem rozvztekleným dal se do zápasu(J6f) když lidem v údolí pramálo zbývá času(J6f) a život jejich visí na jediném vlasu(J6f) Ven vyšel jsem tam dělníci a hajní byli(J6f) ti všichni bez zavolání se dostavili(J6f) a děl jsem krátce Pojďme Bůh nám dodá síly(J6f) Pod chlumem v úžlabině myslivna se skrývá(J6f) a s místa vyvýšeného se k řece dívá(J6f) tu volným průsekem tu přes koruny stromů(J6f) jež klenou se na srázné stráni vedle domu(J6f) šli k údolí jsme v úzkostech a velkém spěchu(J6f) přečasto noha klouzla na rozmoklém mechu(J6f) již z lesa vysokého dospěli jsme k mlází(J6f) a ke schodům po nichž se dolů k řece schází(J6f) den bledý smutným světlem do větví se díval(J6f) déšť lil se bez ustání prudce jako příval(J6f) a lázní studenou nám drsná líce smýval(J6f) Když sestoupili jsme do prostřed mokrých schodů(J6f) aj v dlouhém údolí mezi tmavými lesy(J6f) jsme zřeli potopu skal hraničících tesy(J6f) přesahovaly sotva rozbouřenou vodu(J6f) a vlny kalné takovým se proudem hnaly(J6f) že rychle letícími střelami se zdály(J6f) hle zuřivě se hrnou vrchů těsnou branou(J6f) a vírem točí se a rozletí se stranou(J6f) by v prsti v stromech břehu zlostnou dlaní ryly(J6f) a na konec se od skal pevných odrazily(J6f) pak středem řečiště jež skýtá volnou dráhu(J6f) se všecky tlačí spěchem padajících prahů(J6f) a spousta vod se s děsným hlukem dále žene(J6f) kde údolí se rozevírá rozšířené(J6f) kde na strmějších stráních stojí četné chaty(J6f) a na vršíku mírném u samé již paty(J6f) skal šedých na nichž strmí zámek Vonoklanský(J6f) se topí jako v jezeře velký dvůr panský(J6f) Níž nemohli jsme po ztopených schodech jíti(J6f) a ještě výš a výše voda dravá vstoupá(J6f) na příkrých stupních šplouná pomalu se houpá(J6f) již chtěli jsme se všichni domů navrátiti(J6f) a rozvažovali jsme zda by v místech jiných(J6f) snad lépe dařilo se práci rukou činných(J6f) když nová hrůza oči naše upoutala(J6f) Směs divných věcí milosrdný Bůh buď s námi(J6f) se v kalných pěnách v stříkajících vodách kryla(J6f) tu vynořila se a tu se zatočila(J6f) by vskokem houpavým se opět dále hnala(J6f) kus krovu došky z krátké přičernalé slámy(J6f) a celé stěny hrubě přitesané trámy(J6f) se přiblížily trosky nábytku se hrnou(J6f) tu květovaná skříň se vznesla prudkou vlnou(J6f) tam stůl a židle s opěradlem vylomeným(J6f) se ženou vlnami a proudem rozlíceným(J6f) Přesmutný pohled dýkou do srdce se vrývá(J6f) vždyť málo majetku chudobný horal mívá(J6f) jaká to bída strašlivá a neskonalá(J6f) že silou živlu nezkrocenou voda vstala(J6f) by zboží poslední mu odnesla a vzala(J6f) My zamlkli jsme stáli na nit promočeni(J6f) a hleděli jsme k vodě ve hrůzách a v chvění(J6f) a těžké větve stromů lekaly se s námi(J6f) že voda naplní se snad i mrtvolami(J6f) Co prorvou mezi vrchy pojednou se blíží(J6f) do výše zvedá se a zase do vln hříží(J6f) To celá chatrč potácí se vírem dravým(J6f) jakž takž se pohromadě drží divem pravým(J6f) a rozviklaná napolo již rozdrcená(J6f) se zkáze vzpouzí stěna bortí se a stená(J6f) krov úpí vrzavě a na stranu se kloní(J6f) teď nachýlil se k vodě a již padá do ní(J6f) vrak na vlnách se hourá líně sem tam kříží(J6f) a víc a více k nám a ke schodům se blíží(J6f) nám zdálo se že zříme okno rozevřené(J6f) že lidský hlas ozval se z vřavy rozezlené(J6f) tu nový prudký proud se bouřně přihnal zdáli(J6f) chýš popadl a rozrazil o strmé skály(J6f) jež u schodů se z vody vlhkou stěnou noří(J6f) jsou jindy vyvýšeny dnes břeh nízký tvoří(J6f) Já vykřikl jsem Pozor v chýši lidé byli(J6f) snad vyrveme je smrti Vlny všecko skryly(J6f) však příštím okamžikem se zas rozdělily(J6f) a trosek objevila hromada se celá(J6f) jež v kalných peřejích sem tam se potácela(J6f) teď zahlédli jsme hlavu která silou tuhou(J6f) se nad vodami drží dál jsme shlédli druhou(J6f) a z trosek podlouhlá kocábka vyplavala(J6f) kolébka malá divokým se proudem hnala(J6f) mně zdálo se že vidím drobné ručky bílé(J6f) jež vypínají se a ohánějí čile(J6f) a zdálo se mi dětské vrnění že slyším(J6f) Již byl jsem ve vodě již ocelovým svalem(J6f) se deru pracně vlněním čím dál tím vyšším(J6f) kol hlavy mé se neprůhledným strmým valem(J6f) proud vody zvedá nevidím než nebe šedé(J6f) však jakás tucha přec mne správným směrem vede(J6f) když opět na vrch vln jsem vyšinul se hbitě(J6f) byl u kolébky jsem hned popadl jsem dítě(J6f) svou kořist jednou rukou zdvíhám pevně chráním(J6f) a druhou rukou divým peřejům se bráním(J6f) až prodral jsem se šťastné k záchrannému schodu(J6f) dnes ještě vidím kalnou rozbahněnou vodu(J6f) a slyším jak se vztekle dme a řve a syčí(J6f) a slyším též jak slabý dětský hlásek křičí(J6f) Pak ucítil jsem náhle prudkou bolest v noze(J6f) zrak díkuplný pozvedl jsem ku obloze(J6f) a omdlel jsem Tu paní z Jesenu si vzdychla(J6f) mou ruku pevně stiskla rozevzlykala se(J6f) a teprv když se upokojila a ztichla(J6f) dál mluviti jsem mohl Když jsem procit zase(J6f) dost dlouho trvalo než jsem se vzpamatoval(J6f) však paměť vrátila se hajný děcko choval(J6f) a tupá bolest v noze opět ozvala se(J6f) tu políbil jsem dítě jež jsem vynes z vody(J6f) a pak jsem povšiml si vlastní svojí škody(J6f) Trám z rozkotané chýše do nohy mi vrazil(J6f) a se schody se zároveň tak prudce srazil(J6f) že rozdrtil mi kost nu doktor mi ji spraví(J6f) žel přežel jen že unikly nám obě hlavy(J6f) proud zuřivý je obě takou silou schvátil(J6f) že statný hajný sotva sám se k schodům vrátil(J6f) v chvíli té mně věru zázrakem se zdálo(J6f) déšť náhle ustal uplynula chvíle malá(J6f) a již se bledá záře šerým nebem drala(J6f) pak slunce jež se za mraky tak dlouho krylo(J6f) se váhavě a nerozhodně objevilo(J6f) jak výčitek by odůvodněných se bálo(J6f) jen zvolna vstoupalo jak by se rozmýšlelo(J6f) a na rozpacích opět ukrýti se chtělo(J6f) až posléz odhodlalo se a mocně vzplálo(J6f) již světlý paprsk letí k zemi zubožené(J6f) vod dotýká se peřeje konejší pěnné(J6f) a do kalných se kapek duhou pestrou vkládá(J6f) les okřál oddychl si a již voda padá(J6f) cit blaživý nenadálého vykoupení(J6f) stesk lidských srdcí v plesání a v radost mění(J6f) Nám na zpáteční cestu bylo pomýšleti(J6f) dvé silných paží zvedlo mne a paže třetí(J6f) kol krku se mi klade hlavu podepírá(J6f) vzkřik bolesti se dere na rty hrdlo svírá(J6f) tu zaleskly se promočené vlasy plavé(J6f) a tváři zimou zkřehlé ale usmívavé(J6f) a zahlédl jsem dětské vyjevené oči(J6f) jež modrým svitem planou a za mnou se točí(J6f) a z kazajky do které ruka neobratná(J6f) vždy ochotná a statná ale chůva špatná(J6f) mé zachráněné děcko na kvap zavinula(J6f) pěst malá drala se a hbitě ven se snula(J6f) až úplně se vybavila ruka nahá(J6f) jež čile sebou třepetá a po mně sahá(J6f) Vzkřik přerazil jsem pevně zaťatými zuby(J6f) a zvolal jsem Již nestojte tu jako duby(J6f) a tužte se ať přijdeme pod teplou střechu(J6f) by děcko nemořilo se je třeba spěchu(J6f) Zlou cestou jsme se nazpět do myslivny brali(J6f) začasto slzou bolestnou se oko kalí(J6f) zná sice drvoštěp sekerou dobře vlásti(J6f) však raněného drží hrubě jako v pasti(J6f) když v drsném objetí mi nejkrutěji bylo(J6f) mé oko vždycky k hajnému se otočilo(J6f) jenž kráčel vedle mne a dítě v loktech nesl(J6f) tak potěšil jsem se a trýzeň líp jsem snesl(J6f) až posléz myslivna se objevila v dáli(J6f) paprsky zlaté na promoklé střeše hrály(J6f) a jasným leskem oblévaly staré trámy(J6f) svit sluneční šel před námi a kráčel s námi(J6f) a vlídněji se chvěl a veseleji třpytil(J6f) když do plavých se vlasů děcka mého chytil(J6f) Již teplem požehnaným radostným se vznítil(J6f) a z rozedraných keřů na prorvané stráni(J6f) se plesem ozývalo ptačí cvrlikání(J6f) tu slzy rozlily se mi po drsné tváři(J6f) a vzhlédl k děcku jsem a ke sluneční záři(J6f) jež prodírala větvemi se velkých stromů(J6f) a tak jsem malou Kláru přinesl si domů(J6f) Již z rozložité aleje jsme vycházeli(J6f) když ukončil jsem zprávu svoji sáhodlouhou(J6f) na člupku nizounkém se bílé stěny stkvěly(J6f) pan rytíř puzen zbožnou úctyhodnou touhou(J6f) by drazí mrtví stále blízci byli živým(J6f) zde hrobku svého rodu zbudovati kázal(J6f) a něžným způsobem hluboce pohnutlivým(J6f) svůj vlastní život s prachem rodičů svých svázal(J6f) Okrouhlá kaple věrověstu Antonínu(J6f) je zasvěcena v modřínech a v sytém stínu(J6f) lip mohutných se skrývá rozepjaté křoví(J6f) se po zdech bílých vine vzhůru ke stropoví(J6f) a větvičkami do malých se oken dívá(J6f) svit slunce hasnoucího jenž se rychle krátí(J6f) erb nade dveřmi paprskem ohnivým zlatí(J6f) do listí vadnoucího jasným leskem splývá(J6f) Zde paní z Jesenu se náhle zastavila(J6f) tvář sluncem ozářenou ke mně obrátila(J6f) a děla Nemožno je slovem vyvážiti(J6f) co srdce samo kuse chápe jen a cítí(J6f) kdo dovedou se obětovati jsou svatí(J6f) za skutky lásky sám Bůh dobrotivý platí(J6f) Ba vše mi splatil pravím co by mohl dáti(J6f) mně nehodnému aby blažilo mne více(J6f) Jak z vody rostlo dítě zdravá jeho líce(J6f) nám způsobila potěšení na tisíce(J6f) mně i mé dobré ženě Jako zřítelnici(J6f) jsme děvče chovali co mohu ještě říci(J6f) Za své jsme vzali je my neměli jsme dětí(J6f) a zjistili jsme též co zjistiti se dalo(J6f) však bylo takové že líp jest nezvěděti(J6f) a bylo toho konec konců velmi málo(J6f) Kde v horské chatrči se z čistajasna vzalo(J6f) zda sirotkem či bídným povržencem bylo(J6f) nám nikdo nepověděl u pěstounů žilo(J6f) a s nimi tak se myslilo se utopilo(J6f) Čím méně zpráv tím líp ach jak jsme byli šťastni(J6f) Dal ubohému děcku jsem své jméno vlastní(J6f) a Bůh mi za to žehnal milost svoji zdvojil(J6f) mou rozdrcenou nohu doktor dobře zhojil(J6f) pan rytíř s dávnou přízní uznání své spojil(J6f) a léta šla a Klára prospívala stále(J6f) když smrtí ženy strast mne stihla nenadále(J6f) tu vzhlédla ke mně modrým zaslzeným okem(J6f) a byla útěchou mi v žalu přehlubokém(J6f) a nyní jest mi vším je konejšivou září(J6f) jež vykoupením line v šero mého stáří(J6f) jest berlou o niž vetchý muž se podepírá(J6f) jest hebkou dlaní která trpké slzy stírá(J6f) Na prahu hrobky paní z Jesenu si sedla(J6f) tvář skryla do rukou a potom ke mně vzhlédla(J6f) Což pravila nechtěl byste mi Kláru dáti(J6f) Dím Spíše bych byl hotov života se vzdáti(J6f) Svou drsnou odpověď jsem takým hlasem vzkřikl(J6f) že při posledním slově z hluboka jsem vzlykl(J6f) však vzpamatoval jsem se hned a dodal tiše(J6f) Vím paní z Jesenu že zkoušeti mne ráčí(J6f) jsem příliš prudkým a z mých řečí odpor dýše(J6f) má zdvořilost se rázem v bezohlednost mění(J6f) však doufám že se dostane mi odpuštění(J6f) když o Kláru se jedná pouhé slovo stačí(J6f) by k hněvu popudilo mne anebo k pláči(J6f) Tu paní z Jesenu se zvedla hbitě vstala(J6f) a jak se o kostelní dvéře opírala(J6f) zář rudá ohněm sytá v bledých lících vzplála(J6f) lesk slunce zacházejícího na ni padal(J6f) a s plavým vlasem v planoucí se niti spřádal(J6f) jež míhaly se zlatým zábleskem ji kryly(J6f) a dlouhým třpytným závojem ji zahalily(J6f) Co blesků ve velikých modrých očích hrálo(J6f) co stesku clonou slz na mne se upíralo(J6f) a zase jako prve v zámku se mi zdálo(J6f) že jsou to oči Klářiny jež snivě planou(J6f) když ohněm nítí se a když z nich slzy kanou(J6f) Již slova sotva slyšitelná tiše vanou(J6f) Já zápas poslední a všecky jeho zmatky(J6f) jsem plně tušila však nesmím jíti zpátky(J6f) a žádám od vás Kláru svatým právem matky(J6f) Mně bylo jakbych s věže do propasti padal(J6f) jak jemně chápal jsem a jak jsem bystře hádal(J6f) Ký div má pravá láska pronikavé zraky(J6f) a v malé šedé prouze vidí těžké mraky(J6f) Dál mluví paní z Jesenu a jako vlny(J6f) když přes jezy se řítí příboj jejich plný(J6f) se řinou se rtů pláčem přerývaná slova(J6f) by ztichla na krátko a ozvala se znova(J6f) A co jsem slyšel bylo trpké litování(J6f) tak úpěnlivé podzimních jak vichrů vání(J6f) a hořké jako stud jenž hlavu k zemi sklání(J6f) a byly nářky jež se těžkým proudem lily(J6f) by ve štkání se usedavé proměnily(J6f) a zase pozvedly se bouří nové síly(J6f) Dál hrnula se slova pláčem přerývaná(J6f) vzlyk noci zasmušilé jež se bojí rána(J6f) své zlaté vlasy paní z Jesenu si rvala(J6f) pak těžce klesla na zem bílé ruce spjala(J6f) a kolena má křečovitě objímala(J6f) Tu vykřikl jsem Vstaňte milostivá paní(J6f) ze zámku kdyby někdo přišel z nenadání(J6f) co pomyslil by sobě Vroucně s vámi cítím(J6f) však sám se do černého klínu smutku řítím(J6f) jak na železe žhavém bosou nohou stojím(J6f) a do vlastního srdce pohlédnout se bojím(J6f) Mně berla padá z ruky slunce moje hasne(J6f) oh že jsem spatřil kdy ty vaše oči jasné(J6f) a vlasy vaše plavé lesknoucí se krásné(J6f) Zvuk hlasu vašeho mne nepokojem zkrušil(J6f) že od počátku zlo a neštěstí jsem tušil(J6f) Co pravila jste a co všecko chcete míti(J6f) jak rozhodnouti mám se co mám učiniti(J6f) Tak hořekoval jsem a nohy mé se chvěly(J6f) mé slabé ruce k nejbližšímu stromu spěly(J6f) by sukovatého se kmene zachytily(J6f) již svity slunce poslední se rudé slily(J6f) a padly za mrak jenž se na západě kupil(J6f) vál vítr večerní jak ostře by mne tupil(J6f) a zmalátnělým tělem zima lomcovala(J6f) Jak socha nehybně paní z Jesenu stála(J6f) a pravila Zda možno větší bolest zříti(J6f) Má bouří jest a ve vaší je vlnobití(J6f) Svou trýzeň zkraťme nemohu vám Kláru vzíti(J6f) vy sám a dobrovolně musíte ji dáti(J6f) pak těžce jste jí dobyl nechci vám ji bráti(J6f) však naučila jsem se vaše srdce znáti(J6f) svůj život a svou naději vám klidně svěřím(J6f) že nad matkou se ustrnete pevně věřím(J6f) jen probůh rozhodněte brzy Děl jsem Zítra(J6f) A ona Těžko bude dočkati se jitra(J6f) teď odejděte vězte cokoli se stane(J6f) vždy žehnati vám bude srdce odevzdané(J6f) kéž anděl smilování s vámi k soudu vstane(J6f) K mé ruce sklonila se slza na ni stekla(J6f) pak odvrátila se u dveří hrobky klekla(J6f) a k modlitbě sepjala krásné svoje ruce(J6f) já slyšel jsem že vzdychá a že pláče prudce(J6f) a stál jsem chvíli jakbych nevěděl kam jíti(J6f) Již měsíc na oblohu vyplul bledě svítí(J6f) lesk jeho stříbrem padá na klečící paní(J6f) jež chvěje se jak třtina v usedavém lkání(J6f) zda všecko pravdou je či klamem nevím ani(J6f) dlaň horká mimovolně dotýká se čela(J6f) krok vrátký po návrší dolů ubírá se(J6f) však v myšlenkách se zastavuji zas a zase(J6f) a k zářné postavě jež u hrobky se bělá(J6f) pohlížím vzhůru sestupuji níž a níže(J6f) však oko moje neustále k ní se víže(J6f) a zdá se mi že paní z Jesenu se vznáší(J6f) že výše k nebi vstoupá zmizela mně nyní(J6f) jakby se uchýlila do nadhvězdných síní(J6f) kde jasné světlo stíny lidských strastí plaší(J6f) Jdu dále údolím řeka se blyští bílá(J6f) zář měsíce se v drobných vlnách zatřpytila(J6f) kéž bysi řeko raděj rozvodněnou byla(J6f) tak rozvodněnou jako před dávnými roky(J6f) kdy vrhl jsem se v peřeje a v kalné toky(J6f) bych z proudů pěnných navrátil se s děckem nahým(J6f) jež stalo se mi pokladem a stkvostem drahým(J6f) Co platno mi že klidně plyneš nocí šerou(J6f) že luny svit tě krášlí cetkou lesku sterou(J6f) když vztahují se ruce jež mi Kláru berou(J6f) líp mnohem líp je se živlem se vzteklým rváti(J6f) než se žalem a s úzkostmi se potýkati(J6f) Jak divně planou okna zámku osvětlená(J6f) jak volají a křičí Zoufající žena(J6f) zde ruce spíná modlí se a v bázni čeká(J6f) čas líný pohání a přec se rána leká(J6f) A světla kmitající v chýších na úbočí(J6f) jsou jako zvědavé a necitelné oči(J6f) jež rudě lesknou se a chladně se mne ptají(J6f) Co počneš sobě nyní Žil jsi v klidném ráji(J6f) a myslil jsi že vždy a na věky tak bude(J6f) však libé květy zvadnou břitký trn ti zbude(J6f) jenž duši poraní a do srdce se vryje(J6f) klam obtáčí vás všecky jako hladká zmije(J6f) a pronásleduje vás dokud člověk žije(J6f) Stín měnivý se v bledém třpytu luny třese(J6f) a vlny zašplounaly zastenalo proutí(J6f) krok zrychlil jsem a chtěl jsem hrůzám uniknouti(J6f) však plně teprv oddychl jsem sobě v lese(J6f) Les domovem je mým když chvěje se a šumí(J6f) v klid rozbouřené srdce ukolébat umí(J6f) a když jsem stanul na úpatí příkrých schodů(J6f) tak volně bylo mi jak bych se mátoh zprostil(J6f) pout strašlivého snu a bledé bázně zhostil(J6f) a vystoupit se strojil k štěstí na svobodu(J6f) Na první vyvýšený schod jsem lehce vkročil(J6f) v tom zarazil jsem se a k zábradlí se stočil(J6f) do zlámané kdys nohy jako břitká střela(J6f) zlá bolest z čista jasná vbodla se a vjela(J6f) a bolest výše vstoupá hruď i spánky svírá(J6f) pot lije s čela se jej těžká ruka stírá(J6f) vzdech se rtů řine se a v tichém lese zmírá(J6f) Tak cítil jsem se mdlým že nemohl jsem jíti(J6f) a volky nevolky se musil posaditi(J6f) stál měsíc nad lesy již plným světlem svítí(J6f) lesk jeho mezi stromy promyká se šeří(J6f) a stříbrnými jasy bloudí mezi keři(J6f) Do dlaní zemdlených jsem složil hlavu pustou(J6f) a jakbych zamotán byl v pavučinu hustou(J6f) takořka bez vědomí na schodech jsem seděl(J6f) Čas plynul zvolna tupě před sebe jsem hleděl(J6f) tu od myslivny ke schodům se kroky blíží(J6f) již na schodech se ozývají vstal jsem s tíží(J6f) a spatřil muže jenž se z hustých křovin hříží(J6f) Toť Gustav poznal jsem ho ve měsíční záři(J6f) jež náhle zapadla do plných jeho tváří(J6f) již zrakem pronikavým zahlédl mne zdáli(J6f) a vesele si houkl až se lesy smály(J6f) Aj pane lesní volal výborně že jdete(J6f) jsem unaven že se mi noha s nohou plete(J6f) dnes dvakráte jsem v lomech byl u Holé skály(J6f) a dvakrát sem a tam je chůze víc než dosti(J6f) pro plíce nejlepší a pro nejtužší kosti(J6f) však svízel rodí svízel tak zní pravda stará(J6f) když podruhé jsem domů přišel slečna Klára(J6f) vstříc vyšla mi a přála sobě naléhavě(J6f) bych podíval se k schodům zdali přicházíte(J6f) Vždy večer bývá doma a dnes mešká právě(J6f) vím že jste zemdlen ale vy mi nezazlíte(J6f) pán jakýs cizí čeká zde a nechce jíti(J6f) dnes ještě musí nutně s otcem promluviti(J6f) je trochu podivným však laskavě mne baví(J6f) a každým slovem něco něžného mi praví(J6f) Jsem ráda s ním nu ano přece však se bojím(J6f) i když svůj dobrý rozmar a svou péči zdvojím(J6f) že dlouhé čekání ho konec konců znaví(J6f) a moje plané povídání že ho zmrzí(J6f) Dím příručímu Vyprostíme Kláru brzy(J6f) a ještě dříve do myslivny dorazíme(J6f) pán cizí čeho si tak tuze přeje zvíme(J6f) podáte li mi ruku dnes mě noha bolí(J6f) jak nebolela dávno Čeho host si žádá(J6f) mne k valné zvědavosti věru nenabádá(J6f) jsem dotužen že mohu slyšet kohokoli(J6f) však Klára volá snad ji cizinec již nudí(J6f) a všecko co jí není vhod mne také trudí(J6f) Mdlé nohy naše pospíchaly těžkým krokem(J6f) již naposledy kmitla řeka třpytným tokem(J6f) les přidušeně šuměl jakby mluvil s námi(J6f) svit měsíce před námi běžel pěšinami(J6f) až v plném jeho lesku blýskla stěna bílá(J6f) a myslivna se z tmavých stromů vynořila(J6f) Když Klára na práh vyšla když mne celovala(J6f) má trýzeň celou strašidelnou silou vstala(J6f) stesk sotva snesitelný drsně na mne sáhl(J6f) a pomyslil jsem sobě Když jsem rámě vztáhl(J6f) bych vynesl tě z víru rozvodněné řeky(J6f) tu vzplálo slunce zaplašilo mračen vzteky(J6f) a z dešťů nekonečných vítězně se zvedlo(J6f) svou zlatou rukou oba k domovu nás vedlo(J6f) teď svítí měsíc bledý záře snivě měkká(J6f) tak rozpačitě a tak ustrašeně těká(J6f) jak vetřelec jenž vlastních kroků svých se leká(J6f) co jižjiž kdesi za horami slunce vstává(J6f) by přišlo konečně a řeklo Nemáš práva(J6f) hleď bez váhání sklonem zrychleným se skrýti(J6f) jsi ničím když se oheň světla mého vznítí(J6f) tvým údělem je noc den plný já chci míti(J6f) A Klára se mne táže Mluvil jsi s mou vilou(J6f) Dím Ano paní z Jesenu je roztomilou(J6f) stín černých sosen klade na stěnu se bílou(J6f) A Klára plavou hlavu na má prsa sklání(J6f) a šepce prosebně Jdi do vnitř bez meškání(J6f) mluv přívětivě s ním ač kvapem se noc blíží(J6f) vím že jest dobrým jakýs trpký žal ho tíží(J6f) Dím Klidnou buď mně rozkazem je tvoje přání(J6f) Tak se stísněným srdcem ale s hladkým čelem(J6f) jsem zdvořilým se stal a milým hostitelem(J6f) jak lze jím býti jen v pozdní večerní chvíli(J6f) Když host a já jsme sami v pokojíku zbyli(J6f) pán ještě mladý ohebný a plný síly(J6f) při světle lampy alespoň se podobalo(J6f) že břímě let se lehce dotklo ho a málo(J6f) řeč ze široka počal ve slovech se tratil(J6f) až srozuměl jsem přec že do vlasti se vrátil(J6f) že kráčel stopou vzpomínek a dávných časů(J6f) jak nořily se z hlubin plny chmur a jasu(J6f) pak zmínil se o různých vadách mladých lidí(J6f) a doložil že teprv dospělý muž vidí(J6f) co trpkých výčitek se z jarní setby klidí(J6f) Tu nemohl jsem ubránit se nevrlosti(J6f) a pravil zdvořile jsem ne však bez ostrosti(J6f) Já vašich zkušeností nemám zašlé mládí(J6f) jehož i nade hrobem vzpomínáme rádi(J6f) mně vánkem jest jenž jemně dotýká se tváří(J6f) jsem pevně přesvědčen že jest jen krokem zpátky(J6f) a návratem v ráj mladosti bohužel krátký(J6f) a věrou v nepomíjitelné jeho statky(J6f) co nazývá se moudrostí a klidem stáří(J6f) Host zachvěl se jak pronikavě lampa plála(J6f) jež mužná líce jeho světlem oblévala(J6f) a děl že slov svých nepronesl bez příčiny(J6f) pak mluvil o zlých ostnech nesmířené viny(J6f) o blahu svém jež zhroutilo se v zříceniny(J6f) v nichž náhle jako divem svitla záře stkvoucí(J6f) a dodal posléz že jen proto klid můj ruší(J6f) by láskou pozdní sice však tím více vroucí(J6f) směl odčiniti zločin těžký srdce rvoucí(J6f) jímž prohřešil se proti bědné siré duši(J6f) Již pochyb nebylo již určitě jsem věděl(J6f) co zmítá mužem který naproti mně seděl(J6f) a podivno že poznání mne nezlekalo(J6f) tak jasným pochopitelným se všecko zdálo(J6f) Jste otcem Klářiným dím smutným tichým hlasem(J6f) Host zvedl se já myslil jsem že lampa hasne(J6f) neb všecka barva prchla s tváři mužně krásné(J6f) a vzlykl Děl jste stolu zachytil se třasem(J6f) Ah pravím což vy všecku bídu moji znáte(J6f) vím mnohem více nežli sám se domníváte(J6f) Své dítě chcete míti Jak Nu chápu ano(J6f) je tmavá noc dnes ne až zítra zítra ráno(J6f) své rozhodnutí určité vám zítra zjevím(J6f) dnes co bych s vámi ještě sděliti měl nevím(J6f) Však přece Kde jste bytem Ve vsi Vonoklanské(J6f) Blud není ani možným je tam sídlo panské(J6f) Tam jste Pak ještě sobě přeji Čeho Rcete(J6f) Jakmile zvíte vůli moji odejděte(J6f) Host vzdychl si a pravil Poslušným chci býti(J6f) již na důkaz své vděčnosti váš rozkaz ctíti(J6f) jen probůh dnes mi nedejte tak odejíti(J6f) Ne nedám děl jsem hlasem úsečným a prudce(J6f) je noc a Gustav poslouží vám jako vůdce(J6f) hned zavolám ho nu zavolám Kláru také(J6f) jste spokojen či máte ještě přání jaké(J6f) Stál vedle stolu tělo zimničně se chvělo(J6f) tvář bledá zarděla se zalesklo se čelo(J6f) Pojď Kláro zvolal jsem Již jdu v odpověď znělo(J6f) Pán přítelem jest naším pamatuj si dítě(J6f) a dříve než odejde nyní políbí tě(J6f) Stisk ruku mou a ke Kláře se zvolna sklonil(J6f) pak rychle odkvapil jak někdo by jej honil(J6f) šel Gustav s ním oba se k lesu spěšně brali(J6f) my s Klárou na prahu jsme zamyšleni stáli(J6f) až zmizeli nám ve stínech a v tmavé dáli(J6f) Proč otče pozdní host mne líbá a proč pláče(J6f) proč na líce mi stekla slza jeho vřelá(J6f) proč paní z Jesenu se v náruči mé chvěla(J6f) jak padající list jak polekané ptáče(J6f) Zda přijdou oba zpět zda uvidím je zase(J6f) Zvuk divný téměř cizí v mém se ozval hlase(J6f) Jdi Kláro spat vždyť dozraje i zrno v klase(J6f) Té noci hrozné Jaká byla pustá čirá(J6f) A přece když se bouře s bouří vztekle srazí(J6f) když vichr vichru mocně brání se a vzpírá(J6f) strom nad kterým se divě střetly neporazí(J6f) jakýsi klid se z řevů tuhé bitvy rodí(J6f) a člověk líp než podle skal na hraně chodí(J6f) když propast s obou stran se stejně rozevírá(J6f) A tak jsem stál ač bezmála jsem na zem klesl(J6f) i spánek aspoň na chvíli se ke mně snesl(J6f) a obestřel mne lehkou mlhou zapomnění(J6f) žel přežel však že tehdy jen mu konce není(J6f) když z útrpnosti v klid a mír se smrti změní(J6f) neb s časným ránem opět obě bouře vstaly(J6f) a v jednu jedinou a zuřivou se spjaly(J6f) již sebe nedbaly a proti mně se hnaly(J6f) Když slunce podzimní raními třpyty vzplálo(J6f) a vesele se do ztemnělé jizby dralo(J6f) že rozjiskřilo se mně výsměchem se zdálo(J6f) však mýlil jsem se v hoři svém jsem těžce hřešil(J6f) svit zlatý letí k nám by sílil nás a těšil(J6f) a není lhostejným když srdce lidské klesá(J6f) neb ejhle na palouku zeleného lesa(J6f) když pozvedl jsem k němu zarosené zraky(J6f) mně samo slunce vysvoboditelem bylo(J6f) a vyvedlo mne z pochyb když nad oba mraky(J6f) se povzneslo a sevřelo je pěstí obra(J6f) když novým ohněm planoucím se roznítilo(J6f) a vítěznými paprsky se na zem lilo(J6f) jak mně i světu širému by chtělo říci(J6f) Proč úzkostmi se souží člověk zoufající(J6f) vždyť z předvědění plyne cokoli se stane(J6f) i zlým co býti zdá se plesá tuchou dobra(J6f) a světlo láskou jest a láska světlem plane(J6f) a neoklame lidské srdce jež jí věří(J6f) a spasí člověka jenž losy své jí svěří(J6f) Ach ano věřím tobě velké slunce zlaté(J6f) a rád se svěřím hebkým rukám lásky svaté(J6f) svou věc nechť oba on i ona sami vedou(J6f) snad líp je psáti aby opuštěné děcko(J6f) svým čistým dobrým srdcem rozvážilo všecko(J6f) i slibnou budoucnost i dávnou vinu šedou(J6f) své matky žal a lásku otce svého práva(J6f) a také všecko k zápasu co za mne vstává(J6f) Svůj trojí nárok jemu odevzdejme sami(J6f) nechť láska rozsoudí nás a Bůh budiž s námi(J6f) Jak má ti dcero moje předrahá(J5m) mdlých písmen těsný necitelný shluk(J5m) vylíčit boj jenž duši přemáhá(J5m) jak mohou slova prázdný jejich zvuk(J5m) být náhradou za tlukot plný muk(J5m) jimž rozčilené srdce bije v hrudi(J5f) když čisté oko tvé mne nepovzbudí(J5f) Ba z počátku jsem ani nevěděl(J5m) kde s těžkým pokusem svým bych se skryl(J5m) stín opuštění nade mnou se chvěl(J5m) a tak jsem dlouho na rozpacích byl(J5m) až v rodné město jsem se uchýlil(J5m) kde blahým snem tichého vzpomínání(J5f) se vlastní šťastné dětství ke mně sklání(J5f) Vždyť tolik tolik vyprávěti mám(J5m) že nutně jest mi třeba přispění(J5m) já nemohu si dostačiti sám(J5m) a utíkám se v tichém kvílení(J5m) k vám dnové mládí mého milení(J5m) a k drahým stopám které po vás zbyly(J5f) by pomocí a posilou mne byly(J5f) Když u hrobu svých rodičů jsem stál(J5m) a vroucně zlíbal ověnčený kříž(J5m) tak bylo mi jakoby náhle sňal(J5m) se srdce mého kdosi všecku tíž(J5m) tu cítil jsem že jsem své dceři blíž(J5m) že láska která smrti nepoznává(J5f) z těch drahých rovů podporou mi vstává(J5f) Cit měkký a též zvědavý mne jal(J5m) že dlouhý čas jsem na hřbitově dlel(J5m) tak mnohý jejž jsem statným mužem znal(J5m) již dávno branou smrti odešel(J5m) jmen kdysi milých tolik jsem zde zřel(J5m) že zanechal jsem četby kormutlivé(J5f) a pospíchal raději mezi živé(J5f) Den hasl západ červánkem se rděl(J5m) a mimovolně vázl spěšný krok(J5m) již zahlaholil zvon a vlídné zněl(J5m) mlýn vtěsnaný v kostelní stráně bok(J5m) mi klapal vstříc a strouhy prudký tok(J5m) tak rázně hučel jak by plna žasu(J5f) mne vítala trojice známých hlasů(J5f) Jdu dále tu tam chodce potkávám(J5m) jenž zvědavě se za mnou ohlédne(J5m) a také ledakoho poznávám(J5m) jenž cizince si dobře prohlédne(J5m) a čapku ledabyle pozvedne(J5m) po dávném zvyku zdvořilosti slepé(J5f) jíž plně stačí že jsem oděn lépe(J5f) Tu malé okno světlem zaplálo(J5m) a rudě kmitlo v šeré ulici(J5m) však sotvaže se třpytem zasmálo(J5m) by do tmy padlo září budící(J5m) jak rybky jež se hrnou k udici(J5m) již celá řada žhavých teček splývá(J5f) a okno k oknu vesele se dívá(J5f) Stín večera mně sice překáží(J5m) bych rozehnal vše co se změnilo(J5m) však malý kámen tolik neváží(J5m) vod zrcadlo by jím se zpěnilo(J5m) a změn že velkých vůbec nebylo(J5m) dům s domem ve starý se obraz skládá(J5f) jak upomínka živá si jej spřádá(J5f) Vzdych trpce jsem a sobě odtušil(J5m) Čas dlouhý lidské svazky rozerval(J5m) a nelítostně navždy rozrušil(J5m) co živo bylo oštěp smrti sklál(J5m) však hmota nepodlehne žije dál(J5m) a lhostejně a neproměnně stojí(J5f) jak němá sfinga jíž se člověk bojí(J5f) Skal hrubých nepohnutý příkrý tes(J5m) pod nímž se temná propast rozvírá(J5m) dřív slyšel dětský bezstarostný ples(J5m) pak oko muže naň se upírá(J5m) až posléz zraku který umírá(J5m) se drsné jeho srázy vysmívají(J5f) ač nižšími a menšími se zdají(J5f) Vždy stejně plným jezerní jest klín(J5m) a hladinou prokmitá klidný lesk(J5m) co zatím život jenž se vtělil v čin(J5m) přeletí mžikem jako rychlý blesk(J5m) a teskně zmlkne jako žalný stesk(J5m) že v míře skrovné málo dostatečné(J5f) byl krátkým zjevem v proudech síly věčné(J5f) I lidské dílo přečká tuhou pěst(J5m) jež s námahou je kdysi zrobila(J5m) Což pouze hmota nekonečnou jest(J5m) by myšlenku která z ní tvořila(J5m) svou neproměnnou spoustou pokryla(J5m) a tvrdě honosila se Já žiji(J5f) ty žiješ jen že já tě v sobě kryji(J5f) Jaký tu div že šerým přímrakem(J5m) stín smutku truchlivý se na mne snes(J5m) a že se vztyčil bledým přízrakem(J5m) by na mou duši těžkou mdlobou kles(J5m) Tak za mnou šel jak neodbytný pes(J5m) jenž stále do pánových nohou vráží(J5f) a více překážkou mu je než stráží(J5f) Čas asi velkou práci sobě dal(J5m) by těžkým rádlem svým se v tvář mi vryl(J5m) neb z rodáků mne nikdo nepoznal(J5m) do dlaní vzepřených jsem hlavu skryl(J5m) a v domovině cizincem jsem byl(J5m) tak plně zachoval jsem inkognito(J5f) že důkladnosti té mi bylo líto(J5f) Ač starý ráz a dávné ovzduší(J5m) se dosud nepoddalo novotám(J5m) pracizí hovor bil mi do uší(J5m) a mezi svými dlel jsem sám a sám(J5m) jen začernalý začazený trám(J5m) na stropě hospody v mé tváři bádá(J5f) snad rozpomíná se a hádá hádá(J5f) Hluk rozmáhal se kde kdo hovořil(J5m) kouř modravý se mračnem k stropu nes(J5m) však duch můj znavený se všeho zbyl(J5m) a zaletěl v zelený svěží les(J5m) Zřím myslivnu a slyším zvučný ples(J5m) jak len se vinou dlouhé vlasy plavé(J5f) lesk očí září plane líce smavé(J5f) již vyrůstá postava ztepilá(J5m) a pružným krokem přichází mně vstříc(J5m) Zda dcero má jsi se mi zjevila(J5m) svou lepou hlavu lehce sklánějíc(J5m) bys neopustila mne nikdy víc(J5m) Hle srdce mého nepokojné chvění(J5f) se v pravou bouři sladké touhy mění(J5f) Tak provázelas mne krok za krokem(J5m) když ráno s prvním úsvitem jsem vstal(J5m) bych puzen zvědavosti nárokem(J5m) s nímž pocit zbožné vzpomínky se spjal(J5m) šel z místa k místu spěchal dál a dál(J5m) až do podrobna prohlédl jsem všecko(J5f) co lákalo neklidné staré děcko(J5f) Ba znova jsem byl pouhým dítětem(J5m) jež pozvedá svůj udivený zrak(J5m) a mní že dokonalým výkvětem(J5m) lpí na všech věcech velikosti znak(J5m) jež cizím očím jsou co prázdný brak(J5m) a cítil jsem že z víry dětské prosté(J5f) má láska k tobě bujnou silou roste(J5f) Byť pevným duchem hory přenášel(J5m) přec mocným dojmům podlehne i muž(J5m) když rodné budovy jsem nenašel(J5m) ač konec její byl mi známým juž(J5m) do srdce mého vnikl břitký nůž(J5m) Proč právě ona důkazem má býti(J5f) že také hmota v záhubu se řítí(J5f) Však co tak hledím kolem nevesel(J5m) na prázdný prostor rozházený rum(J5m) v němž ostrý stonek suché trávy mřel(J5m) již celá budova můj rodný dům(J5m) svým zvláštním rázem pravé unicum(J5m) vyrůstá z myšlenek do výše pne se(J5f) jak zjev který se z propadliště vznese(J5f) Stěn nakloněných černé břevnoví(J5m) jest rozlišeno řadou hnědých čar(J5m) čím slepili je nikdo nepoví(J5m) na sešlém krovu střecha samý cár(J5m) a na všem špína mnohých zim a jar(J5m) že bývala to kdys obecná škola(J5f) za našich dob se nepochopí zhola(J5f) Zřím nízký vchod a provaz s petlicí(J5m) jež místo kliky zvučně zvonila(J5m) a v poschodí velikou světnici(J5m) v níž podlaha tolik se klonila(J5m) že prkna takořka se honila(J5m) a dvéře mezi zpuchřelými trámy(J5f) bez zavírání zapadaly samy(J5f) Tůň vzpomínek se bystře zvlnila(J5m) dech obraznosti starou jizbou vál(J5m) že ihned nábytkem se plnila(J5m) kus kusu ochotně se uhýbal(J5m) až každý na svém pravém místě stál(J5m) též hlahol rozpustilý ozývá se(J5f) to žáci dovádějí dole v klase(J5f) Zde na té skříni byly jesličky(J5m) s hor z města zástup lidí k chlévu šel(J5m) a třpytný anděl chvěl se celičký(J5m) když děti klekly on do nebe spěl(J5m) a s hrstí mlsek dříve přiletěl(J5m) než jasné hlasy píseň dozpívaly(J5f) tak rychle sladké zázraky se dály(J5f) Noc černá v malá okna pohlíží(J5m) tu náhle šlehl zamodralý blesk(J5m) hrom dunivým se hlasem poníží(J5m) a zase vzrůstá Zavzněl prudký třesk(J5m) vjel do světnice vichru živý stesk(J5m) déšť rozzuřený na střechu se lije(J5f) a drsnou rukou do tabulek bije(J5f) Kryt střechy jež má býti ochranou(J5m) zlé dlaně bouře téměř zdvíhají(J5m) blesk za bleskem a rána za ranou(J5m) se tmavou nocí vztekle stíhají(J5m) a se všech stran se rázem sbíhají(J5m) jak vojsko pekel jež se rozezlené(J5f) o závod strašidelným honem žene(J5f) Dům zatřásl se v loktech zádavy(J5m) a sem tam houpal se jak na vodě(J5m) že nesesypal se nám na hlavy(J5m) lze přičísti jen pouhé náhodě(J5m) vše stenalo trám s trámem závodě(J5m) vyrážel zvuky hrůzně úzkostlivé(J5f) jež přehlušily povyk bouře divé(J5f) Tu slyším otcův polekaný hlas(J5m) Jen dolů tam snad zdrávi zůstanem(J5m) a pevné ruce chopily se nás(J5m) a snesly nás pod měkkým županem(J5m) tmou čirou světlo shaslo průvanem(J5m) po vrzajících rozviklaných schodech(J5f) jež třásly se jak v rozbouřených brodech(J5f) I spánek nevinný se přeruší(J5m) noc mine však zářivý vstává den(J5m) a dětská mysl ani netuší(J5m) co způsobilo řadu divných změn(J5m) vše zmizelo a zašlo jako sen(J5m) jen kalné proudy jež se řekou lily(J5f) po hrozné bouři na památku zbyly(J5f) Zas pohlížím ke staré pavlači(J5m) jež byla předmětem nejasných snah(J5m) Kol rohu do zadu se zatáčí(J5m) a na levo se chýlí její svah(J5m) ač na pravo je zborcen vstupní práh(J5m) čím ze vzpomínek dávných na mne hledí(J5f) jest šedá chmura první zápovědi(J5f) My děti na pavlač jsme nesměly(J5m) ač rozkaz určitě a přísně zněl(J5m) přec uposlechnouti jsme nechtěly(J5m) snad odpor právě proto bujně vřel(J5m) však zákaz dobrou příčinu svou měl(J5m) neb prkna na pavlači krátká byla(J5f) a pod nohama lehce povolila(J5f) Jen dlouhých cviků bylo důkazem(J5m) když po rozeschlé pavlači kdo šel(J5m) a nesetkal se při tom s úrazem(J5m) neb často sotvaže krok dále spěl(J5m) kde dříve stál již otvor prázdný zel(J5m) co prkno vyborcené dolů letí(J5f) dost důvodu že nesměly tam děti(J5f) Však zákaz tížil jako břímě pout(J5m) a v dětskou mysl tak se ostře vryl(J5m) že vzdálený a nepřístupný kout(J5m) stal hádankou se tajemstvím se kryl(J5m) a první jiskru touhy roznítil(J5m) jež v každém srdci věčným žárem vzplane(J5f) by rostla silou která neustane(J5f) Mé slzy kanou náruč rozpínám(J5m) vzdech vroucí letí k matce do nebe(J5m) přelaskavého otce vzpomínám(J5m) a trudím se má dcero pro tebe(J5m) Zda neodmítneš lásku od sebe(J5m) jež po dlouhém a tvrdém zapomnění(J5f) se domnívá že dosud pozdě není(J5f) Slyš mne však dále u tebe je soud(J5m) snad přinese mi přece klid a mír(J5m) již ukáži ti plný dravý proud(J5m) jenž proměnil se v nebezpečný vír(J5m) a pryč mne odnesl jak lehký pýr(J5m) jenž ve vodách a v bouřných vlnách zmizí(J5f) by posléz vyvržen byl na břeh cizí(J5f) O mladosti zda ještě pochopí(J5m) tvůj plný půvab srdce znavené(J5m) když v třpytnou záři tvou se potopí(J5m) v ruch síly pružné vezdy nadšené(J5m) v lesk víry silné snadno zmámené(J5m) v pych naděje jež ozývá se plesem(J5f) a šumí valným nepřehledným lesem(J5f) Jak blízkým nejzazších je světů lem(J5m) i nebe dokořán se otvírá(J5m) Duch bujný záhadám vzdoruje všem(J5m) buď že je lehkou myslí popírá(J5m) buď že je zaníceně potírá(J5m) jest prudkým jako jarních bouří hřmění(J5f) proň překážek a pochybností není(J5f) A jest jak noc jež světlem jasným plá(J5m) když blýskotem se rozevírá mrak(J5m) že celý rudou výhní být se zdá(J5m) když mlčí hrom a nebe září tak(J5m) že odvrací se oslnulý zrak(J5m) blesk byť i planý svítí ohněm spásy(J5f) jenž plaší tmu a připravuje časy(J5f) Jen ze snění jež v mladých srdcích vře(J5m) žeň vyrůstá a vzchází plný klas(J5m) oč mysl bujná s oblaky se pře(J5m) ve skutcích muže ozývá se zas(J5m) a z vidin mládí proudí nový jas(J5m) jenž rozlévá se silou předurčení(J5f) tak lidstvo přetvořuje se a mění(J5f) Kdo chtěl by soudcem zasmušilým být(J5m) a přísnou měrou stíhat jarou krev(J5m) Jí stačí plně zdání pouhých kmit(J5m) by plápol nadšení a prudký hněv(J5m) tak vnikl do všech nervů žil a cév(J5m) že čas nechť jakoukoliv zkázu stropí(J5f) přec nevyplení všecky jejich stopy(J5f) A láska jako růže na keři(J5m) jež lístek za lístkem se rozvíjí(J5m) když vlahý podvečer se zašeří(J5m) svou těžkou vůni srdce opíjí(J5m) že rozpak ostýchavý pomíjí(J5m) a sladký cit jenž pučí z vábných květů(J5f) svou vroucí silou čelí všemu světu(J5f) Jak mudřec který přečkal mnoho změn(J5m) zří město starobylé v pozdní věk(J5m) vzduch teplý jest a jarem prosycen(J5m) jež líbezný svůj rozvinulo vděk(J5m) ač sotva minul dlouhé zimy vztek(J5m) bez rychle puká na slunci se hřeje(J5f) a modrým květem vesele se směje(J5f) V ten čas šedý se klášter otvírá(J5m) a stará brána zeje dokořán(J5m) dnes každému se na stůl prostírá(J5m) byť nebyl ani na pouť slavnou zván(J5m) lid zvědavý se hrne se všech stran(J5m) by po dávném a nepamětném zvyku(J5f) dnes hostem byl v ambitech klášterníků(J5f) V dvůr prostorný a v chodby setmělé(J5m) kde visí řadou velké obrazy(J5m) svit sluneční pohlíží vesele(J5m) a ozařuje mnichů provazy(J5m) i hlučný dav jenž zde se prochází(J5m) dnes šerou klenbou zvučí hovor živý(J5f) že sochy ve svých výklencích se diví(J5f) Chrám peřestou se třpytí nádherou(J5m) kdo pobožným je zde se pomodlí(J5m) ač mnozí v růženec se zaberou(J5m) přec většina tu dlouho neprodlí(J5m) a lepšího si hledá pohodlí(J5m) ve velkém vyzdobeném refektáři(J5f) kde poutníkům se zcela dobře daří(J5f) Strop nad nízkými pasy sklenutý(J5m) o sloupy mohutné se opírá(J5m) jak zvědavec se kloní sehnutý(J5m) a na vlnivý zástup pozírá(J5m) jenž síní velikou se prodírá(J5m) snad vše co vidí se mu neuzdává(J5f) den výroční však má svá stará práva(J5f) Zněl bujný hovor jako hukot včel(J5m) tak mnohý plný pohár koloval(J5m) a paprsek jenž oknem proletěl(J5m) svým zlatým třpytem posouval se dál(J5m) až na posledním holém sloupu vzplál(J5m) že hlavy prosté obrys nezdobený(J5f) se jasně odrážel od šeré stěny(J5f) O hrubý sloup lehounce opřena(J5m) zří mladá dívka na veselý kvas(J5m) je hebkým šedým šatem oděna(J5m) jak len se vine hustý plavý vlas(J5m) a v modrém oku plane mírný žas(J5m) teď povypjala krásnou svoji hlavu(J5f) snad hledá kohos ve zmateném davu(J5f) Na špičky prstů hbitě vystoupla(J5m) jak vlna jež se náhle zčeřila(J5m) a nad balvany břehu vyhoupla(J5m) tvář půvabná postava ztepilá(J5m) se v takých ladných rysech zjevila(J5m) že vznášela se jako lepá víla(J5f) jež z nenadání na zem sestoupila(J5f) Zda hřeší snad kdo chce jí býti blíž(J5m) I záře sluneční se sklonila(J5m) po sloupu sunula se níž a níž(J5m) až do plavých se vlasů vronila(J5m) že třpytivou obrubu tvořila(J5m) a vznítila se aureolou žhoucí(J5f) jak na světicích zří ji víra vroucí(J5f) Již nemám síly bych se odvrátil(J5m) cos nevýslovného mne hnalo zpět(J5m) tu sličný obličej se obrátil(J5m) a pohled udivený ke mně slét(J5m) chvěl úsměvem se kyprý plný ret(J5m) a ruměncem se tvář pokryla bledá(J5f) jsem já to snad jejž modré oko hledá(J5f) A byl jsem Ne srdce se nemýlí(J5m) co vznešeným a v pravdě velkým jest(J5m) vždy vzplane zázrakem a ve chvíli(J5m) blesk také nehledá si dlouhých cest(J5m) hrom zvedne z nenadání drsnou pěst(J5m) a náhle bystřina přikvačí dravá(J5f) i myšlenka i láska rázem vstává(J5f) Chlum nevysoký za městem se pne(J5m) cíp nejzazší nízkého pohoří(J5m) zrak volný odtud za jasného dne(J5m) se do roviny žírné ponoří(J5m) a když se západ ohněm rozhoří(J5m) na konci obzoru jak stuha zlatá(J5f) se třpytí řeka hustým křovím spjatá(J5f) Bor ztemnělý a valně prořídlý(J5m) po mírném úbočí se rozkládá(J5m) ku samým prahům lidských obydlí(J5m) na kraji lesa strmí ohrada(J5m) a za ní dřímá mrtvých osada(J5m) ve stínu chrámku jehož nízkou střechu(J5f) lze sotva rozeznati v šedi mechu(J5f) Květ šípku nahé trny zakrývá(J5m) a na hřbitově plane rudý mák(J5m) strom zasmušilou větví zakývá(J5m) když písní jásavou se ozve pták(J5m) smrt se životem spojena je tak(J5m) že hlahol kterým radují se živí(J5f) zní téměř jako nářek zádumčivý(J5f) Již slunce zašlo zástup veselý(J5m) jenž ze zdí městských vyšel sobě dnes(J5m) by na pahorku strávil neděli(J5m) pospíchá domů ještě v lese kdes(J5m) smích ozve se a přitlumený ples(J5m) pak zvuků směsice se v dáli ztrácí(J5f) a plachou ozvěnou se k vrchu vrací(J5f) Tma k mroucí záplavě se blížila(J5m) has bledý večer vstával šerý stín(J5m) a na nebi se luna vznítila(J5m) by vysypala třpytných květů klín(J5m) na hlavu země plnou muk a vin(J5m) mdlým svitem stříbrným se louky stkvěly(J5f) a větve stromů lehounce se chvěly(J5f) Jdu za davem jenž kráčí pěšinou(J5m) má mysl teskná je a váhavá(J5m) a ze všech vidím ji ji jedinou(J5m) šat bílý vlaje jako zástava(J5m) a s vlasem dlouhým vítr zahrává(J5m) Veď dále mne vždyť oči mé tě znají(J5f) vždyť vím že cesta tvá se končí v ráji(J5f) Hle bílý šat se pozdí zas a zas(J5m) a jasné oko nazpět pohlíží(J5m) by vypátralo kam se děli as(J5m) kdo následují s takou obtíží(J5m) teď jako když se v snění pohříží(J5m) zjev štíhlý stanul ve měsíční záři(J5f) jež rozlévala se po sličné tváři(J5f) Mé srdce divoce se zachvělo(J5m) letícím vichrem pospíchal můj krok(J5m) a v očích se mi náhle zatmělo(J5m) již prudce jako valných proudů tok(J5m) jak příval který smývá vrchů bok(J5m) jsem uchopil se bílé ruky malé(J5f) bych rozpakem ochabl nenadále(J5f) V té chvíli sladké slov jsme neměli(J5m) jen líce žhoucím ohněm planoucí(J5m) a pohled roztoužený nesmělý(J5m) jen slza těžká zvolna kanoucí(J5m) vzdech potlačený na rtech tanoucí(J5m) a ruka nejistá jež ruky hledá(J5f) zná vyjeviti co se říci nedá(J5f) Za mráček roztřepený po kraji(J5m) se bledý měsíc čtveračivě skryl(J5m) ven z úkrytu pohlíží potají(J5m) jak za jedno by s lehkou mlhou byl(J5m) jež po lukách se nese křídlem vil(J5m) a vstoupá do výše až něžně cloní(J5f) rty roznícené jež se k sobě kloní(J5f) Mdlým šeptem ozval vzdálený se les(J5m) a zašumělo nízké obilí(J5m) dech vonný širou lučinou se nes(J5m) tu z mráčku vyplul měsíc po chvíli(J5m) a jasy jeho tak se rozlily(J5m) že mlha se třpytem se těsně spřádá(J5f) a v chuchvalech a kusech na zem padá(J5f) Zas holá skutečnost se zjevila(J5m) svit měsíční ozářil chodců dav(J5m) byť krev se odhodlaně pěnila(J5m) přec nelze porušiti dobrý mrav(J5m) nuž srdce bujné touhu svoji stav(J5m) čas ubíhá jest nutno dále jíti(J5f) a přede tváří lidí nesmíš sníti(J5f) Vždy děkuji ti bledý měsíci(J5m) když v klidu vzpomínavém pozdních chvil(J5m) zrak zvednu k desce tvé se měnící(J5m) žes v pravé době milosrdným byl(J5m) a za mráčkem se roztřepeným skryl(J5m) by láska jež se zlatým sluncem vzňala(J5f) tvým přispěním rozkvétala a zrála(J5f) Když srdce touhou jaré lásky mře(J5m) jak rychle za květem vypučí květ(J5m) když kouzlo mládí plnou silou vře(J5m) jak prudkým smělých myšlenek je let(J5m) Proud bouřný pádí v před a nikdy zpět(J5m) a byť i přenesl se chvatnou vlnou(J5f) přec každá vlna aspoň byla plnou(J5f) Šly vzkazy o zápasech zoufalých(J5m) jež chrabrou Polskou těžce zmítaly(J5m) kde kdo mluvil o činech troufalých(J5m) a pěsti nadšeně se svíraly(J5m) zvěsť dobrou všichni plesně vítali(J5m) a zpráva nešťastná tak drsně zněla(J5f) že všecka srdce úzkostí se chvěla(J5f) Nám zdálo se však Jak lze meškat jen(J5m) a tráviti zde život hluchých plev(J5m) když bouře hřmí když úpí každý den(J5m) že marně rozléhá se bojů řev(J5m) že marně teče proudem rudá krev(J5m) když národ povalený ruce zvedá(J5f) a zrakem tázavým pomoci hledá(J5f) My děli jsme Kdo přispěti tu má(J5m) když prázdným slovem spokojí se brat(J5m) když plně dostatečným se mu zdá(J5m) že soustrastí a soucitem jest jat(J5m) a při tom klidně jí a chodí spat(J5m) Kam obětavé vznícení se dělo(J5f) což ze všech lidských srdcí vymizelo(J5f) A tak jsme šli a všeho nechali(J5m) co mocnými nás pouty vázalo(J5m) a bez rozmýšlení jsme spěchali(J5m) kam srdce spěchati nám kázalo(J5m) ač samo nejistě se tázalo(J5m) zda pomoc ruky nedospělé chudé(J5f) as vydatnou a něco platnou bude(J5f) Jak útěk dál se nikdo nevěděl(J5m) a po útěku nepochopil zas(J5m) též ze smluvených nikdo nezvěděl(J5m) kdy dojde na něho až v pravý čas(J5m) moc jakás tuhá chopila se nás(J5m) a cítili jsme že nás mlhou šedou(J5f) neviditelné ruce pevně vedou(J5f) Druh za druhem se ztrácel tajemně(J5m) strh poplach se a všecko přestalo(J5m) však sotva pokřik ztichl vzájemně(J5m) a nikomu se ani nezdálo(J5m) zas o nových se zbězích šeptalo(J5m) my všickni čekali jsme roztržití(J5f) kdy zavzní hlas a kdy nám bude jíti(J5f) Byl čas to půvabný a plný krás(J5m) den míjel za dnem jako plachý sen(J5m) zas na nebi se luny vznítil jas(J5m) a zlatem zářil vlasů plavý len(J5m) rty přetékaly proudem sladkých jmen(J5m) mdlým svitem stříbrným se louky stkvěly(J5f) a větve stromů lehounce se chvěly(J5f) Však do lásky a luzných světlých snů(J5m) stín těžký rukou hrozivou se dral(J5m) jak vynořil se z lůna vážných dnů(J5m) a z klínu roznícené doby vstal(J5m) Jen líbejte se vlahý větřík vál(J5m) a zarmoucen se sklonil měsíc bledý(J5f) by doložil Snad je to naposledy(J5f) Do větví stromů padal třpytný kmit(J5m) a leskem vroubil jehličí a list(J5m) jak možno bezstarostně šťastným být(J5m) když příští okamžik již není jist(J5m) když větru van se může změnit v svist(J5m) jenž ostře zní a v lásky sladké snění(J5f) jak ocel vjede hrotem rozloučení(J5f) Byl vábný večer slavík v houští pěl(J5m) tak těžce sevřelo mne tušení(J5m) že odhodlaný duch se mdlobou chvěl(J5m) tu zavanulo vichrů šumění(J5m) a slyšel jsem vod bouřných hučení(J5m) to pevná nerozborná vůle byla(J5f) jež nad kvílícím srdcem vítězila(J5f) Šli zvolna jsme a sami chodců dav(J5m) před námi rychle ubíral se v před(J5m) les ještě dotýkal se našich hlav(J5m) tu s meze na pokraji muž se zved(J5m) mých prsou prstem dotekl se hned(J5m) a pravil ohlédnuv se na vše strany(J5f) Dnes o půlnoci u východní brány(J5f) Vyřk slova ta a zmizel jako stín(J5m) mně rozčílením zúžila se hruď(J5m) a oči zvlhly v třásních pavučin(J5m) třpyt měsíce se ztrácel S Bohem buď(J5m) jsem tiše děl a v lásce o všem suď(J5m) hlas veliký mne volá musím jíti(J5f) ač srdce nevýslovnou bolest cítí(J5f) Dvě ruce vášnivě se sepjaly(J5m) a bledá tvář se ke mně sklonila(J5m) rty vzlykající teskně šeptaly(J5m) Ty nevrátíš se tma se rozlila(J5m) a blaho moje šeří pokryla(J5m) já vím kam jdeš ta síla jež tě jala(J5f) svých vyvolených nikdy nevydala(J5f) Rty zlíbal jsem a pravil Musím jít(J5m) však půjde se mnou líbezný tvůj hlas(J5m) mně bude hvězdou modrých očí třpyt(J5m) a zářiti mi bude zlatý vlas(J5m) by v náruč sladkou uvedl mne zas(J5m) v kraj vzdálený a do těžkého boje(J5f) mne bude provázeti láska tvoje(J5f) A lkaly rty Ne ty se nevrátíš(J5m) a nenalezneš více cesty zpět(J5m) jsi ptákem jenž se vznáší výš a výš(J5m) by k oblakům a mrakům dálným vzlét(J5m) zda nezmizí ti ve tmách sirý květ(J5m) jenž opuštěn v osamělosti chladné(J5f) mdle kloní se a opadá a vadne(J5f) Tu skryl se měsíc aby neslyšel(J5m) jak vzdechy tesklivé se linuly(J5m) vplul za mráček a více nevyšel(J5m) by neviděl jak slzy plynuly(J5m) jak žhoucí rty se k sobě vinuly(J5m) by neviděl jak na pokraji lesa(J5f) žal zoufalý do vonné trávy klesá(J5f) Jak v noci prchal jsem již nevím sám(J5m) mně bylo všecko jako mámení(J5m) proud kalný vidím jen a dlouhý prám(J5m) jenž odrazil na dané znamení(J5m) břeh písčitý neznámá stavení(J5m) a polní cestu neschůdnou a špatnou(J5f) jež vinula se k lesu stuhou matnou(J5f) Dál jak nás vedli určitěji vím(J5m) směs divnou borů skalisk pustých cest(J5m) a pohostinných samot jasně zřím(J5m) vím že jsme stranili se vsí a měst(J5m) a že jsme o všem měli správnou zvěst(J5m) až obtížně takořka za štvanice(J5f) jsme posléz dostali se za hranice(J5f) Pak pečlivě jsme dbali různých stop(J5m) a dobře jsme jim rozuměli všem(J5m) tu znamením byl prohořelý strop(J5m) tu mělký příkop jehož zvláštní lem(J5m) nám zprávu dával o dobrém či zlém(J5m) kus pohozených cárů menší větší(J5f) vše mluvilo pochopitelnou řečí(J5f) Čím dál tím stopy množily se víc(J5m) a vedly naše kroky sem a tam(J5m) až rudý oheň zaplanul nám vstříc(J5m) hlas volající doletěl tu k nám(J5m) a ještě jednou ne to není klam(J5m) hned odpověděli jsme heslem druhů(J5f) a stanuli jsme v bratří valném kruhu(J5f) Jak rovný sloup do výše vstoupal dým(J5m) a jiskry zalétaly v hustou chvoj(J5m) kde kdo nás vítal slovem jásavým(J5m) les hučel temně blyštěla se zbroj(J5m) na tvářích všech se zračil nepokoj(J5m) a všude rozléhal se hlahol ruchu(J5f) jenž kypěl nadšením bojovných duchů(J5f) Kol rozhlížel se udivený zrak(J5m) tu náhle srdce se mi zachvělo(J5m) jak v bouřných proudech zachvívá se vrak(J5m) a modré oko se mi zastkvělo(J5m) pak odvrátilo se a zatmělo(J5m) a vysoko se vzpjala vlna dravá(J5f) jak hora strmá silná obětavá(J5f) V té chvíli jsem se zápasníkem stal(J5m) jenž rodným bratrům sloužil ze všech sil(J5m) když příval vzpomínek se na mne dral(J5m) stisk zuby jsem a tvář jsem v dlaních skryl(J5m) však šel jsem drahou již jsem vyvolil(J5m) až za nedlouho v odvážlivém boji(J5f) jsem také práv si dobyl krví svojí(J5f) Druh upřímný se ke mně přiklonil(J5m) a věrnou láskou oplácel mi krev(J5m) již pro vlast nešťastnou jsem vyronil(J5m) slul Zbislav odvážlivý byl jak lev(J5m) a pravý rek pro bohatýrský zpěv(J5m) na jedné otepi jsme spolu spali(J5f) a v šarvátkách jsme vedle sebe stáli(J5f) Za četných bitek léto minulo(J5m) a v pozdní jsme již byli jeseni(J5m) tu kdysi k večeru cos kynulo(J5m) jak bílá vížka z tmavé zeleni(J5m) Děl Zbislav Dnes nechť srdce nelení(J5m) by radost vroucí projevilo rtoma(J5f) viz otce mého střechu zde jsem doma(J5f) Až noc a klid zavládnou v táboru(J5m) snad vůdce nutné povolení dá(J5m) by na chvíli jsme šli tam nahoru(J5m) Jak těším se Půjdeme obadva(J5m) mně téměř pochybným se býti zdá(J5m) že otec pozná rysy dobře známé(J5f) my dva když sobě tak se podobáme(J5f) Však nesměli jsme odejíti žel(J5m) neb sotvaže jsme stany rozbili(J5m) přiblížil na dostřel se nepřítel(J5m) noc tmavou probděli jsme prosnili(J5m) a s časným jitrem jsme se vzchopili(J5m) když slunce vyšlo první třpyty raní(J5f) se leskly na hrotech krvavých zbraní(J5f) Věž bílá dívala se zděšeně(J5m) tu Zbislav raněn po mém boku pad(J5m) a sotvaže jsem vzdychl sevřeně(J5m) meč do očí mi blýskl jako had(J5m) jak ostrý mráz se na mne snesl chlad(J5m) a cítil jsem že na druha se kácím(J5f) že v mdlobách se a v bezvědomí ztrácím(J5f) Když sláb a zmořen procitl jsem zas(J5m) ve velké jakés komnatě jsem byl(J5m) a zaslechl jsem šeptající hlas(J5m) mé tělo hebký hustý kožich kryl(J5m) svit lampy drsně v oči se mi ryl(J5m) a z mrákot nejasného polobdění(J5f) zas upadl jsem ve hluboké snění(J5f) Již vidím otce hladkou jeho tvář(J5m) jež vyčítavě přiklání se níž(J5m) pak zaleskla se mírná bledá zář(J5m) to matka ke mně přistupuje blíž(J5m) Dím Jak jsi bledá Proč máš v rukou kříž(J5m) Kam kráčíš Počkej dál půjdeme spolu(J5f) a padám do propasti dolů dolů(J5f) Tma hlubin houstne ale po chvíli(J5m) mdlé světlo míhavé se vznítí zas(J5m) plá měsíc šumí nízké obilí(J5m) a jemně stkví se modrých očí jas(J5m) jak závoj vlaje dlouhý zlatý vlas(J5m) a na lukách se choulí mlha bledá(J5f) jež pomalu se ku měsíci zvedá(J5f) Pak útěk Zbislav poslední můj boj(J5m) hrot meče jenž mne poranil a sklál(J5m) vše hrnulo se jako plachý roj(J5m) sen úmorný mne soužil dál a dál(J5m) zjev za zjevem ze stínů povstával(J5m) a když se přelud potácel a kácel(J5f) zas vztyčil se a nazpátek se vracel(J5f) Však mladé tělo smrti odolá(J5m) a posléz dosnil jsem svůj dlouhý sen(J5m) na loži rozhlížím se dokola(J5m) bych vpravil se do četných divných změn(J5m) ven vyhledl jsem oknem jasný den(J5m) se útrpnými zraky na mne dívá(J5f) pod bílým sněhem celý kraj se skrývá(J5f) Krok tichý ozval se statečný kmet(J5m) jenž lehce jenom v šíji skloněn byl(J5m) a pružně nesl těžké břímě let(J5m) se přiblížil a děl Svých šetři sil(J5m) a klidným buď já přeji si bys žil(J5m) ne neptej se hleď jak se znavíš slovem(J5f) jsi u přátel jsi pod bezpečným krovem(J5f) A později když silnějším jsem byl(J5m) děl ke mně slzy s očí stíraje(J5m) Můj Zbislav zhynul sám jsem tady zbyl(J5m) a ruku moji pevně svíraje(J5m) dál šeptal tiše syn můj zmíraje(J5m) své strhané na tebe upřel zraky(J5f) a zvolal Pečuj by nezemřel taky(J5f) Když první jarní větry vanuly(J5m) a teplým sluncem hynul sníh a led(J5m) tu zvěděl jsem že marně vzplanuly(J5m) že potopily se do spousty běd(J5m) ty boje těžké jež duch čistý ved(J5m) že proudy krve nadarmo se lily(J5f) že marně jsme se smrti zasvětili(J5f) Kmet lkal O matko milosrdenství(J5m) rok stý a osmdesátý to byl(J5m) od chvíle slavné kdy jsi k vítězství(J5m) svůj vedla lid jenž za Krista se bil(J5m) a Turky od bran Vídně odrazil(J5m) čím zhřešili jsme královno a Paní(J5f) že nepožehnala jsi naší zbrani(J5f) Mně pravil však Za krátko budeš zdráv(J5m) již silným jsi že všecko pochopíš(J5m) mým synem buď a dalších hrůz mne zbav(J5m) víc podobáš se Zbislavu než mníš(J5m) a polsky mluvíš rozuměj a slyš(J5m) té lži a jiných jsme se před slídily(J5f) pro spásu tvou a svoji dopustili(J5f) Věz rod můj že se bouří rozvrátil(J5m) co nepadlo zahubil zkoušky žár(J5m) já v žalu srdce od svých odvrátil(J5m) a nechci by má půda vlasti dar(J5m) své vlastní matce snad strojila zmar(J5m) tys vykoupil ji vroucí krví svojí(J5f) s mou láskou ona na věky buď tvojí(J5f) Když pominulo první zděšení(J5m) klid trpné lhostejnosti na mne pad(J5m) zas léto klonilo se k jeseni(J5m) lid klamu nepoznal a měl mne rád(J5m) však byť i zrada nehrozila snad(J5m) přec bylo nutno jistých mezí dbáti(J5f) a zvláště nebezpečným bylo psáti(J5f) Tak časy míjely a bez zprávy(J5m) jsem v dálných krajích zůstal jako kůl(J5m) rád byl bych zvolal já jsem nepravý(J5m) mým dědictvím jest poutnická jen hůl(J5m) a vzpomínek a touhy plný důl(J5m) však zdržel jsem se vždycky bouři dravou(J5f) bych nerozpoutal nad kmetovou hlavou(J5f) Ne zadarmo lze lásku sklízeti(J5m) po vůli dobré přišel častý styk(J5m) kmet ke mně choval se jak k dítěti(J5m) já byl mu vděčným zvyk a věrný dík(J5m) tak mírnil stesk a žalné touhy vzlyk(J5m) že ze srdce upřímně oddaného(J5f) jsem posléz přivinul se v náruč jeho(J5f) Když konečně se dostalo mi zpráv(J5m) jak strašně zněly jak mne ranily(J5m) Již více nebylo těch drahých hlav(J5m) o smrti otcově mi pravily(J5m) a matku mou prý zvěsti zabily(J5m) jež o nešťastném povstání se nesly(J5f) a těžkou skalou na srdce jí klesly(J5f) Probůh proč neodolal bouři zlé(J5m) můj útlý kvítek plný sladkých krás(J5m) Jak zachvělo se hrůzou srdce mé(J5m) by doufalo a zoufalo si zas(J5m) Co stalo se kam poděla se as(J5m) Že zmizela tak první zprávy zněly(J5f) a listy další více nevěděly(J5f) Ba smetly všecku skrovnou naději(J5m) kéž smutné hrany těžkých drsných slov(J5m) bych nebyl ani slyšel raději(J5m) Což ukrývá ji také chladný rov(J5m) když marně hledám jiných bytů krov(J5m) když stopa ve tmách ztratila se zcela(J5f) či možným jest že na mne zapomněla(J5f) Smrt rodičů mne žalem zdrtila(J5m) mé oči zvlhly jaký já jsem syn(J5m) a dravá lítost hrdlo škrtila(J5m) jas modrých očí kyne z mlhovin(J5m) na zlaté vlasy pokládá se stín(J5m) o běda mně již k večeru se stmívá(J5f) jen cizí země cizí láska zbývá(J5f) A časy dále šly rok za rokem(J5m) po boji zlém jsem vžil se ve svůj svět(J5m) a rozžehnal se s každým nárokem(J5m) když ke smrti se strojil drahý kmet(J5m) zašeptal ještě zvadlý jeho ret(J5m) Mé jméno a tu hroudu z níž jsem vyšel(J5f) vždy podržíš Bůh přísahu tvou slyšel(J5f) Tu po letech byl krásný svěží máj(J5m) květ hlohu voněl chvěl se drobný list(J5m) a ptačí písní ozýval se háj(J5m) mne dopis došel jal jsem se v něm číst(J5m) a vzkřikl jsem jak divé bouře svist(J5m) se z řádek těsně psaných zvuky draly(J5f) a volaly a trpce žalovaly(J5f) O hrozných bídách hanbě veliké(J5m) a těžkých útrapách mi pravily(J5m) jež v podobě se shlukly všeliké(J5m) by modré oči pláčem znavily(J5m) a něžné srdce klidu zbavily(J5m) sen dávno zašlý z paměti se noří(J5f) žal nevýslovný duši rve a moří(J5f) Zas ukrývá se měsíc za mrakem(J5m) a známý obraz z víru teskných muk(J5m) vyvstává zřetelně jak zázrakem(J5m) zas lehce vstoupá bledá mlha luk(J5m) keř zachvívá se snivě šumí buk(J5m) a zřím jak na kraji hustého lesa(J5f) žal zoufalý do měkké trávy klesá(J5f) Tu stará síla vstala z propasti(J5m) a bez oddechu hnala bludný krok(J5m) po dlouhé době nazpět do vlasti(J5m) však běda nezdar za mnou šel jak sok(J5m) had výčitek mi sevřel hruď i bok(J5m) a seznal jsem že pozdní lítost šedá(J5f) se s plným smírem viny sotva shledá(J5f) Co hořkosti mi schystal rodný kraj(J5m) Byl ve vlasti jsem pouhým cizincem(J5m) a zvěděl jsem že zapadl můj ráj(J5m) vzlyk trpký křečovitý škubl rtem(J5m) Proč ještě meškat chmurně pravil jsem(J5m) již zavřely se brány nebe mého(J5f) a zřel jsem stroskotání blaha svého(J5f) Tu na obloze hvězda zaplála(J5m) snad viděla můj nevýslovný žal(J5m) tak smutně se a snivě usmála(J5m) kmit její bledý zářivě se vzňal(J5m) šel přede mnou a já se za ním bral(J5m) a světlo které slétlo s mého nebe(J5f) dál vedlo mne až nalezl jsem tebe(J5f) Zda chápeš dcero moje předrahá(J5m) proč všecka vlákna srdce k tobě lnou(J5m) Jsi milostí jež ortel přemáhá(J5m) jsi lékem pro mou duši znavenou(J5m) a náhradou za lásku zmařenou(J5m) jsi děckem ubohým na němž jsem hřešil(J5f) chceš snad bych nikdy víc se nepotěšil(J5f) Hle do okna zapadá luny svit(J5m) a stříbrem pokládá popsaný list(J5m) má dcero spanilá chci tebe mít(J5m) jsem vinen vím a přece tak jsem čist(J5m) že důvěřivě pokojně a jist(J5m) rty roznícené k bílé bláně shýbám(J5f) a slova která čísti budeš líbám(J5f) Své oči těžkou dlaní zastírám(J5m) a pěstí sevřenou se biji v hruď(J5m) Již dopsal jsem list dlouhý zavírám(J5m) víš nyní všecko milosrdnou buď(J5m) o sběhu věcí divném v lásce suď(J5m) a nezapomeň zarmoucen že čekám(J5f) že těším se a zároveň se lekám(J5f) Když jsem tebe dcero moje milá(T5f) vroucně objala a políbila(T5f) blahá radost jasnou září(T4f) dotkla se mé bledé tváři(T4f) plným proudem v srdce se mi lila(T5f) zároveň však bolest náhlá(T4f) drsnou rukou na mne sáhla(T4f) rádlem ostrých výčitek mne zryla(T5f) Vzpomněla jsem sobě ustrnulá(T5f) jaký řetěz vin a běd jsem skula(T5f) když jsem drobné útlé robě(T4f) kdysi v strastiplné době(T4f) rukou neklidnou od sebe snula(T5f) když jsem hledíc kamsi v dáli(T4f) tušíc hanbu která pálí(T4f) vášnivě a zlostně sebou hnula(T5f) Běda bludy srdce nepochopí(T5f) zlaté slunce jež se s ránem vzchopí(T5f) aby proudem tepla vřelým(T4f) rozlétlo se světem celým(T4f) ani luna která lesy kropí(T5f) kmitem měnivým a snivým(T4f) stříbrem bledým zádumčivým(T4f) ani lítost jež se v slzách topí(T5f) Jaké jsou to nezbádané taje(T5f) a jak cit jenž na všech strunách hraje(T5f) stále mění se a vlní(T4f) z nových popudů se plní(T4f) Dechem vlahým lichotivým vlaje(T5f) vanutím jež květy líbá(T4f) k obilí se lehce shýbá(T4f) které v hebkých jeho loktech zraje(T5f) ale náhle pouhým okamžikem(T5f) již jest bouří která prudkým vzlykem(T5f) naříká a teskně kvílí(T4f) nad pustým když lánem šílí(T4f) aby posléz s rozvztekleným rykem(T5f) bílé sněhy drsně rvala(T4f) v závěje a hradby stlala(T4f) zajíkala zuřivým se křikem(T5f) Věřím srdce vždy že k dobru pne se(T5f) do výšin a k nebesům se nese(T5f) ale mýlí se a těká(T4f) trampot se a zkoušek leká(T4f) před závadou chvěje se a třese(T5f) jest jak poutník rozpačitý(T4f) váhavý a zase hbitý(T4f) jenž za čiré noci bloudí v lese(T5f) Skála velká rozedraná šedá(T5f) vypíná se hrozivě se zvedá(T5f) přízrakem a děsem straší(T4f) všecku pevnou vůli plaší(T4f) stojí tu a dále jíti nedá(T5f) vždy a vždy se v cestu staví(T4f) že i rozum pronikavý(T4f) marně volné východiště hledá(T5f) Šedou skalou tou jest láska k sobě(T5f) od kolébky v které dřímá robě(T5f) drsná bezohledná nahá(T4f) hranou ostrou v život sahá(T4f) ano štítem zdá se v těžké době(T5f) člověk se k ní tiskne tlačí(T4f) těsně při ní dále kráčí(T4f) až se bludným krokem octne v hrobě(T5f) Ona vrhá stíny v širou dáli(T5f) cestu rovnou šerým přítmím halí(T5f) klamem plní lidskou duši(T4f) až jí dříve než co tuší(T4f) výhled čistý těžkou mlhou zkalí(T5f) Jak má duše unavená(T4f) vlastním srdcem omámená(T4f) rozeznati že ji bludy jaly(T5f) V jistotě jež příval pochyb vstřebe(T5f) stále mní že vidí třpytné nebe(T5f) až palčivá bolest divá(T4f) jež se v srdce spárem vrývá(T4f) krutý mráz jenž nahou patu zebe(T5f) had jenž tyčí se a svíjí(T4f) nelítostně poučí ji(T4f) že viděla pouze samu sebe(T5f) Snad i rozdrásaná lidská těla(T5f) bez nářku jež na mučidlech pněla(T5f) všecku hrůzu všecku trýzeň(T4f) bolest opuštěnost žízeň(T4f) proto jen rekovně vytrpěla(T5f) aby tuhost přesvědčení(T4f) jíž i smrt překážkou není(T4f) dokonalým vítězstvím se stkvěla(T5f) V poutech sebelásky člověk chodí(T5f) nechť se prospěchem či zkázou brodí(T5f) vždy a ve všem sebe chrání(T4f) zemře za blýskavá zdání(T4f) jež se z vlastních snů a klamů rodí(T5f) ale také chladně strhne(T4f) daleko od sebe vrhne(T4f) co mu překáží a co mu škodí(T5f) Těžkou žalobou se sama stíhám(T5f) kámen soudu ze země již zdvíhám(T5f) v ruce dcery své jej kladu(T4f) Udeř ztrestej hřích a zradu(T4f) přičiň balvan závěrečný k tíhám(T5f) jež mou duši dnem i nocí(T4f) k zemi tisknou takou mocí(T4f) s kajících že modliteb i sbíhám(T5f) Může mne od hříchu očistiti(T5f) touha jež se v každé duši vznítí(T5f) aby z bídy do níž klesla(T4f) zvedla se a zase vznesla(T4f) Může ona záchranou mi býti(T5f) kterou člověk když se v hoři(T4f) do vlastního srdce vnoří(T4f) v hloubi jeho tajnou tuchou cítí(T5f) Vím že ne však já jsem byla žena(T5f) nešťastná a strastmi podlomená(T5f) s vrchu blaženého snění(T4f) z ráje snů a rozechvění(T4f) vrhla do bláta mne náhlá změna(T5f) poznala jsem za tu chvíli(T4f) v níž se nebe k zemi schýlí(T4f) že se platí nedoměrná cena(T5f) Věřila jsem propukajíc v štkání(T5f) že se odvrátilo smilování(T5f) že ta ruka jež mne bije(T4f) bolestí a hanbou kryje(T4f) příliš tvrdě mne a krutě raní(T5f) tonouc v hořkých slzí proudu(T4f) protivila jsem se soudu(T4f) v zoufalství jsem žalovala na ni(T5f) Znenáhla se netušená síla(T5f) drsně z kalných vírů vynořila(T5f) představa s počátku stmělá(T4f) a pak určitá a smělá(T4f) v mysl váhavou se zvolna vryla(T5f) až se úzkostlivost bledá(T4f) jež se lehce odbýt nedá(T4f) v pevných hradbách odhodlání skryla(T5f) Mám se snad po celý život dlouhý(T5f) ploužit jako stín a přízrak pouhý(T5f) břímě hanby s sebou vléci(T4f) hynout jako ptáče v kleci(T4f) snášet úšklebky každého slouhy(T5f) když jest moje vina všecka(T4f) že jsem s čistou myslí děcka(T4f) poddala se kouzlu žárné touhy(T5f) Tak se dorážením vlnobití(T5f) břehy měkké trhají a řítí(T5f) až i skála tvrdá holá(T4f) bouřným ranám neodolá(T4f) rzí která se na svědomí chytí(T5f) čistá hnutí srdce zvadnou(T4f) jak když v tmavé noci padnou(T4f) tuhé mrazy na ubohé kvítí(T5f) Když pak nešťastné mé děcko vzali(T5f) aby odnesli je kamsi v dáli(T5f) z hloubi oddychla jsem sobě(T4f) pozvedla jsem ruce obě(T4f) jakoby s nich těžká pouta sňali(T5f) tak se asi otrok změní(T4f) když mu slovem vykoupení(T4f) kámen poroby se s prsou svalí(T5f) Bylo mi jak vyvázla bych z léče(T5f) pozorná a starostlivá péče(T5f) dál mne kryla pevným štítem(T4f) v ústraní jsem žila skrytém(T4f) jako rab jenž těžký řetěz vleče(T5f) a zas jako úskok bledý(T4f) který plesá že pln bědy(T4f) ušel ráně smrtícího meče(T5f) A pak zmalátnělost zádumčivá(T5f) padla na mne Již mi v duši splývá(T5f) blíž a blíž se ke mně točí(T4f) plachým leskem sterých očí(T4f) se všech stran se vyjeveně dívá(T5f) šedou mlhou na mne padá(T4f) vlhkou ruku na mne vkládá(T4f) příšernými prsty na mne kývá(T5f) Den se za dnem rozplývá jak snění(T5f) časy jdou aniž se kdy co změní(T5f) pranic více nepostačí(T4f) ani k plesu ani k pláči(T4f) matné sotva znalé živoření(T5f) mlčí tichem lesní skrýše(T4f) kde i lupen chví se tiše(T4f) kde již dávno zmlklo ptačí pění(T5f) Unavená ruka těžce padá(T5f) srdce sotva že si čeho žádá(T5f) není pohybu a ruchu(T4f) není vidu není sluchu(T4f) nebes báň a zemských luhů vnada(T5f) život po němž člověk touží(T4f) jímž se blaží jímž se souží(T4f) vše to zeje jako pustá lada(T5f) Bloudím za večera širým polem(T5f) lučiny se rozkládají kolem(T5f) měsíc bledým světlem svítí(T4f) stříbro paprsků se třpytí(T4f) nad lesem a na skalisku holém(T5f) myslím jako ve snách Jděte(T4f) znám vás co ode mne chcete(T4f) zasypaly jste mne krutým bolem(T5f) Dávný světa řád jenž nepomine(T5f) málo zřetelným jest duši líné(T5f) kouzlo jeseně vždy milé(T4f) prudké mrazy sněhy bílé(T4f) vše jak jedno ze druhého plyne(T5f) dostavilo se a bylo(T4f) pak se jarem oteplilo(T4f) a zas léto k podzimu se šine(T5f) Všecky změny byly mně jen jmény(T5f) zakleta jsem byla v skelné stěny(T5f) prosta naděje i trudu(T4f) přece v jakéms slepém pudu(T4f) jenž je neodbytný přirozený(T5f) k práci jsem se uchýlila(T4f) pouhým strojem však jsem byla(T4f) dílo mé nemělo pro mne ceny(T5f) Uměla jsem také sama jeti(T5f) chválili mne ve žních když a v setí(T5f) roste práce nekonečná(T4f) hodí se že bledá slečna(T4f) v dvorci velkém nechce zaháleti(T5f) časem otěží se chápu(T4f) a když pádím tryskem kvapu(T4f) jakás radost se spřežením letí(T5f) K jízdě do města se opět strojím(T5f) připravena u kočárku stojím(T5f) udýchaná uslzená(T4f) přiběhla tu mladá žena(T4f) Slečno děla skoro se ach bojím(T5f) vím však že mne omluvíte(T4f) velkou prosbu mou až zvíte(T4f) proto pevnou nadějí se kojím(T5f) Nesnadně jen jsem se dozvěděla(T5f) co mně mladá žena říci chtěla(T5f) Z nenadání na úsvitě(T4f) rozstonalo se jí dítě(T4f) sama pro lék doběhnouti měla(T5f) nemohla však jak má jíti(T4f) choré děcko opustiti(T4f) Kdybych já snad jako list se chvěla(T5f) Upokojila jsem prosebnici(T5f) jaká radost zářila jí z lící(T5f) v městě jsem pak bez meškání(T4f) vyplnila skromné přání(T4f) Již se vracím Hvězdy vítězící(T5f) ze šeři se promykají(T4f) lesknou se a jasně plají(T4f) silnice se bělá ve měsíci(T5f) Divná tíseň dotkla se mne letem(T5f) vždycky jsem se vyhýbala dětem(T5f) maní jsem se odvracela(T4f) když jsem z dáli jenom zřela(T4f) hebké vlasy propletené květem(T5f) pláč i výskot rozpustilý(T4f) stejně drsnými mně byly(T4f) Co teď šeptám chvějícím se retem(T5f) Vzdorovitě však jsem kývla hlavou(T5f) dojela jsem k domku za doubravou(T5f) vešla pak do nízké chýše(T4f) Jizbou vlnily se tiše(T4f) plesné zvuky písní kolébavou(T5f) matka bezstarostně pěje(T4f) děcko vesele se směje(T4f) dovádivě zvedá hlavu plavou(T5f) Vstříc mi znělo Jakás dobrá víla(T5f) dcerku moji rázem uzdravila(T5f) nemoc na útěk se dala(T4f) strach a hrůzu s sebou vzala(T4f) pouhá radost s námi tady zbyla(T5f) léku není třeba více(T4f) Omluv díků na tisíce(T4f) zátopa se celá na mne lila(T5f) Náhle pozvedly se ruce bílé(T5f) zatřepaly sebou nožky čilé(T5f) Krásně usměj se a vděčně(T4f) poděkuj se vzácné slečně(T4f) obtížnou že nebyla jí píle(T5f) výskni si ať slečna pozná(T4f) že již prchla nemoc hrozná(T4f) zdraví že se navrátilo milé(T5f) Dítě vesele se na mne smálo(T5f) drobné ruce ke mně vztahovalo(T5f) posléze mne z nenadání(T4f) tlesklo ve tvář měkkou dlaní(T4f) malou pěstí za vlasy mne rvalo(T5f) pak se přichýlilo blíže(T4f) sklonilo se ke mně níže(T4f) ruce obě kol mé šíje spjalo(T5f) Jizba sšeřila se stínem tmavým(T5f) Snad by slečna jen co kahan spravím(T5f) jemným hlasem žena děla(T4f) dcerku moji podržela(T4f) A tak chovala jsem divem pravým(T5f) děcko sebou zmítající(T4f) když tu kahan kmitající(T4f) zhasl šlehem krátkým plápolavým(T5f) Světlo luny jasným třpytem plálo(T5f) tmavou světnicí se rozlévalo(T5f) v bledé záři jež se line(T4f) vidím stín toť dítě jiné(T4f) venku před malými okny stálo(T5f) slabé zvuky vzlyky spíše(T4f) zněly přitlumeně tiše(T4f) jak by vrnělo a hořce lkalo(T5f) Zdá se mi že rozeznávám slova(T5f) Matička má cizí dítě chová(T5f) nestará se o své robě(T4f) nepřipustí péče sobě(T4f) zda je chrání peruť andělova(T5f) když z roztržitého spaní(T4f) procitne již za svítání(T4f) aby opuštěným bylo znova(T5f) Tu mne jala úzkost nenadálá(T5f) strašidlem a živou hrůzou vstala(T5f) upřeně se na mne dívá(T4f) těžkou hlavou kývá kývá(T4f) Ženo hříšná k zatracení zralá(T5f) matko nelidská a bídná(T4f) lhostejná a tupě klidná(T4f) kam jsi svědomí a srdce dala(T5f) Děcko vášnivě jsem odstrčila(T5f) vzkřikla jsem a hlavu v dlaních skryla(T5f) bolest že jí rovné není(T4f) ani v bdění ani v snění(T4f) těžkou závratí se po mně lila(T5f) potácím se sotva stojím(T4f) oči otevřít se bojím(T4f) rázem spadla se mne všecka síla(T5f) Strh se poplach lidé kolem stáli(T5f) všichni upřímně mne litovali(T5f) hlava ke hlavě se sklání(T4f) Věru není divu ani(T4f) jizba nízká jest a prostor malý(T5f) horko jako v peci pravé(T4f) že po cestě namáhavé(T4f) útlou slečnu těžké mdloby jaly(T5f) Rychle do dvorce mne dopravili(T5f) ubozí jak poděšeni byli(T5f) Kde se jaká chatrč tměla(T4f) útrpně za námi zřela(T4f) měsíc zapadal a vítr čilý(T5f) vlající mé vlasy hladil(T4f) rozpálené líce chladil(T4f) hvězdy hasly v mlžinách se kryly(T5f) Třásla jsem se jako slabé sítí(T5f) když se vítr v tenkých vršcích chytí(T5f) Dojeli jsme jak se vřele(T4f) měli ke mně hostitelé(T4f) co jim ale mohu vyjeviti(T5f) když mi hrůza srdce svírá(T4f) když mi slovo na rtech zmírá(T4f) Nechtě mne chci raděj sama býti(T5f) Přišla tichá noc se svými stíny(T5f) v pustých stínech rostou lidské viny(T5f) tuhým obrem zvedají se(T4f) jedna s druhou setkají se(T4f) v tichu nočním křičí lidské činy(T5f) a ten křik jest jako dýka(T4f) která na dno srdce vniká(T4f) bije zvonem zaráží se klíny(T5f) V spánek jenž se pozdě ke mně sklonil(T5f) těžký sen se bolehlavem vronil(T5f) slyšela jsem pláč a lkání(T4f) kvílení a naříkání(T4f) zástup zjevů zmateně se honil(T5f) měsíc svítil září bledou(T4f) až se clonou mraků šedou(T4f) zahalil a chmurně zakabonil(T5f) Pak jsem zřela louku plnou kvítí(T5f) vlahý den je slunce jasně svítí(T5f) na kraji si děcko hraje(T4f) řeka plyne leskem plaje(T4f) zlatými se jiskřičkami třpytí(T5f) ruka malá nožka nahá(T4f) smekla se do vody sahá(T4f) padá padá Bože kdo ji chytí(T5f) A zas vidím zachmuřené lesy(T5f) mezi horami daleko kdesi(T5f) na zápraží před chatrčí(T4f) jež se hrbí jež se krčí(T4f) v rozsedlině pod skalními tesy(T5f) v rakvi mrtvé dítě leží(T4f) od habřiny žena běží(T4f) a ta žena vlasy s hlavy rve si(T5f) Běda nelze zapomněním zváti(T5f) mdlobu těla jež i duši schvátí(T5f) se snem vědomí se pojí(T4f) a již víc se nerozdvojí(T4f) všecko splývá mísí se a hatí(T5f) aby směsí kolotavou(T4f) marnivou jak vichr dravou(T4f) v obnovených hrůzách mohlo vstáti(T5f) Světla hasnou hustá mlha šedá(T5f) vlní se a hrozivě se zvedá(T5f) příšer charých rej se splítá(T4f) zděšeně a rychle lítá(T4f) že se posléz rozeznati nedá(T5f) vím že namáhavě dýchám(T4f) slyším se jak těžce vzdychám(T4f) do očí mně padá záře bledá(T5f) Ah toť den jenž do oken se dívá(T5f) záře jitra zádumčivě snivá(T5f) spásou vykoupením zdá se(T4f) čela tváří dotýká se(T4f) jako ruka něžná konejšivá(T5f) stromy košaté se kloní(T4f) rosa po listech se roní(T4f) kdesi v keři pták vesele zpívá(T5f) Kam se děly rozbouřené zjevy(T5f) jež mne tiskly zuřivými hněvy(T5f) Jak se trhají a blednou(T4f) aby v dáli nedohlednou(T4f) rozletěly se co prázdné plévy(T5f) V mdlém a sladkém zapomnění(T4f) slyším jitřní kuropění(T4f) jděte stíny ráno o vás neví(T5f) Ale náhle v tlumu uprchlíků(T5f) zavzněl hlas a vzrostl v bouři křiku(T5f) již se točí smečka celá(T4f) nazpět aby rychle spěla(T4f) bleskem jediného okamžiku(T5f) sladký klam se vniveč kácí(T4f) plné vědomí se vrací(T4f) vráží v mozek břitkou svoji dýku(T5f) Jako těžké mračno když se vznítí(T5f) a když hučíc zádavou se řítí(T5f) aby v šedé stíny skrylo(T4f) hustou kuklí zahalilo(T4f) zásvit rána jenž se sotva nítí(T5f) a pak na zem ulekanou(T4f) vysypalo vzteklou ranou(T4f) příval zuřivého krupobití(T5f) všecky hrůzy jež na malou chvíli(T5f) strašidelné tváře odvrátily(T5f) vracejí se zpět se hrnou(T4f) aby zhoubu neúplnou(T4f) dokonaly spoustou dovršily(T5f) novou trýzní novou mukou(T4f) do chorého srdce tlukou(T4f) lámou hradby které ještě zbyly(T5f) A jak útokem se divým ženou(T5f) lhostejnost mou draze vykoupenou(T5f) rozdrtily jedním rázem(T4f) podemlely strhly na zem(T4f) zmalátnělost pevně zakotvenou(T5f) troska na trosku se kupí(T4f) rozvrácen je klid můj tupý(T4f) úzkost vniká rozborcenou stěnou(T5f) Nejistota pochybnost se vzmáhá(T5f) rozhlíží se rozmýšlí se váhá(T5f) brzy však se v práci vrhá(T4f) sloupy lží a klamů trhá(T4f) po rozvaze po rozmyslu sahá(T5f) až po dokonaném díle(T4f) z rumů vstává v plné síle(T4f) pravda nelíčená čirá nahá(T5f) Veliká se změna se mnou stala(T5f) v bouři jež mou duši rozervala(T5f) zhynul navždy klid můj líný(T4f) často zcela bez příčiny(T4f) smíchem křečovitým jsem se smála(T5f) abych opět znenadání(T4f) v lkání propukla a štkání(T4f) tesklivě se soužila a kála(T5f) Rozčilené oko prázdnem těká(T5f) sebe slabších zvuků sluch se leká(T5f) chladné srdce jihne šmahem(T4f) jako sníh při jaře vlahém(T4f) rozrývá je žal a lítost měkká(T5f) kdesi na dně v hloubi tmavé(T4f) zvedá svědomí se dravé(T4f) hučí temně hluboká jak řeka(T5f) Matce psala jsem Jaké to žaly(T5f) probůh kam jste moje dítě dali(T5f) Vraťte mi je dejte mi je(T4f) než mé srdce k smrti zryje(T4f) bolesť jež se odevšad naň valí(T5f) přineste mé robě zpátky(T4f) by je shlédlo oko matky(T4f) jež se slzou zoufalosti kalí(T5f) Těžké svědomí mne k zemi sklání(T5f) přijďte rychle mějte slitování(T5f) Kdykoli mdlou hlavu schýlím(T4f) vyskočím a téměř šílím(T4f) nemám nikde klidu ani stání(T5f) v slzách se mi slunce kryje(T4f) poličky mne vítr bije(T4f) když se dotýká mých žhavých skrání(T5f) Nemeškali přišli okamžitě(T5f) láskou svou mne zahrnuli sytě(T5f) slovem otce slzou matky(T4f) konejšili těžké zmatky(T4f) ale mluvili tak rozpačitě(T5f) Bledá úzkost vstala znova(T4f) Co jsou slzy mně a slova(T4f) proč jste nepřinesli moje dítě(T5f) Zarazili se a mlčky stáli(T5f) jako by se pravdu říci báli(T5f) tiché jejich hlasy měkly(T4f) a pak jakoby si řekli(T4f) jemně oba za ruce mne vzali(T5f) K čemu ještě třeba řeči(T4f) Srdce zachvělo se v křeči(T4f) horké slzy v oči se mi draly(T5f) Vím již co se s dítětem mým stalo(T5f) pláčem vzlyky na matku se ptalo(T5f) v cizích loktech vadlo chřadlo(T4f) a pak zahynulo zvadlo(T4f) lehkým křídlem k nebesům se bralo(T5f) aby všecko utrpení(T4f) opuštění zavržení(T4f) zástupům andělským žalovalo(T5f) Smutek na mne padl nevýslovný(T5f) neodolatelný noci rovný(T5f) tvrdý těžký jako kámen(T4f) šíje dotkl se a ramen(T4f) takový byl tuhý usilovný(T5f) sklonil mne jak vratkou třtinu(T4f) tlakem skály mrakem stínu(T4f) zničil odpor poslední a skrovný(T5f) Opět se mi jako ve snách zdálo(T5f) rámě přísné jež mne k zemi sklálo(T5f) že mne tresce příliš divě(T4f) drsně sotva spravedlivě(T4f) bylo mi že hřešila jsem málo(T5f) ale nevýslovné hoře(T4f) nepokojné jako moře(T4f) ze všech pochyb novou silou vstalo(T5f) Plápol který zmírá mdle se třesa(T5f) vzplane opět pouhým dechem lesa(T5f) vanem který v polích kvílí(T4f) znova nítí se a sílí(T4f) a když vina pod níž člověk klesá(T5f) v srdci teskném vře a dýše(T4f) smutek roste výš a výše(T4f) až svou hlavou bije o nebesa(T5f) On mé srdce zkrušil jako křídu(T5f) sebe a svou neskonalou bídu(T5f) před každým jsem okem kryla(T4f) vždy a vždy jsem sama byla(T4f) po způsobu chmurných škarohlídů(T5f) a jak jsem se znala stranit(T4f) osamělosti své chránit(T4f) hádankou jsem byla všemu lidu(T5f) Jedno jediné mi bylo lékem(T5f) věděla jsem ve svém smutku měkkém(T5f) Bouře hrůzy dozuřila(T4f) všemi ranami mne zbila(T4f) zda se může vrátit se svým vztekem(T5f) Ne ne rána která klesla(T4f) bouře jež se plně snesla(T4f) nemá více moci nad člověkem(T5f) V lesích meškala jsem nejraději(T5f) ano tam lze zmizet nejsnadněji(T5f) Hasl den večer se blížil(T4f) šedý stín se náhle vplížil(T4f) v hoře mé a v trpkou beznaději(T5f) a jak vztyčil se a vzchopil(T4f) do všech myšlenek se stopil(T4f) To byl Strach jak osyka se chvěji(T5f) Viděla jsem velká hrubá kola(T5f) točila se nořila se zdola(T5f) příšerným planula leskem(T4f) do očí se drala bleskem(T4f) jemuž zřítelnice neodolá(T5f) tiché ševelení stromů(T4f) v sluch mně bilo třeskem hromu(T4f) hlasem strašným který k soudu volá(T5f) k soudu který nezná smilování(T5f) Žaloba zní jako vichrů vání(T5f) slyším slova pevná hrdá(T4f) jak jsou drsna jak jsou tvrda(T4f) a jak těžce každé slovo raní(T5f) Potácím se klesám klekám(T4f) v prsa biji se a čekám(T4f) ortel duní jako bouře řvání(T5f) Lomíc rukama jsem prudce vstala(T5f) vzkřikla jsem a na útěk se dala(T5f) jako štvána pádím z lesa(T4f) zdá se mi že na mne klesá(T4f) stromů peň i šedá mechem skála(T5f) nazpět ohlédnout se bojím(T4f) unavena chvíli stojím(T4f) s větrem o závod bych dál se hnala(T5f) Hledali mne všichni dobu dlouhou(T5f) až mne náhodou nalezli pouhou(T5f) skrytou pod šípkovím hustým(T4f) pod nímž šerem noci pustým(T4f) šat můj svítil bílou znalou prouhou(T5f) nechtěla jsem jíti s nimi(T4f) keř mne držel trny svými(T4f) šuměl útrpnou a tklivou touhou(T5f) Chorým děckem bláhovým mne zvali(T5f) těšili mne též mi domlouvali(T5f) posléz z láskyplné rady(T4f) usnesli se dohromady(T4f) Lékem jediným a hodným chvály(T5f) cesta do cizích je zemí(T4f) plná dojmů dojmy těmi(T4f) zhyne trud jenž duši stínem halí(T5f) Osa pospíchala kola jela(T5f) hrdé Alpy sněžná jejich čela(T5f) průsmyky a drsné skály(T4f) kterými se řeky draly(T4f) a pak zemi jež se stkvěla celá(T5f) sluncem krásou září květem(T4f) viděla jsem plachým letem(T4f) ale kde jsem myšlenkami dlela(T5f) Moře teprve mne probudilo(T5f) šedivé a chmurné v břehy bilo(T5f) smutku jenž mou duši chvátí(T4f) podobným se chtělo státi(T4f) a tak na chvíli se zasmušilo(T5f) vlnami vod zelenavých(T4f) pěnou čeřenů svých rvavých(T4f) strach a bledou hrůzu se mne smylo(T5f) Campagna se pustá rozprostírá(T5f) nekonečnou zdá se pláně širá(T5f) neurčitě mizí v dáli(T4f) hlubokými mlčí žaly(T4f) jako vdova opuštěná sirá(T5f) v rumy trosek v rozvaliny(T4f) padly první šeré stíny(T4f) denní světlo soumrakem již zmírá(T5f) Řetěz nízkých vrchů obzor vroubí(T5f) slunce které s mořem již se snoubí(T5f) jasnými je líbá třpyty(T4f) posledními polosvity(T4f) ozařuje vřes a viná loubí(T5f) padá kmitem v keře hnědé(T4f) ohněm kryje bradlo šedé(T4f) leskem plní skalních slují hloubi(T5f) Proudy světel na odchodu stanou(T5f) bílá města na návrších planou(T5f) štíhlé věže štíty domů(T4f) mezi korunami stromů(T4f) vynikají ostře každou hranou(T5f) v tmu jež se země se zvedá(T4f) cestu vzhůru sobě hledá(T4f) pršky jisker rozžavených kanou(T5f) Záblesk bledne jižjiž dohořívá(T5f) k zasmušilé rovině se dívá(T5f) tak as pozdním podvečerem(T4f) lid se modlí v chrámě šerém(T4f) dlouhá loď již tmou a nocí zívá(T5f) ale svíce na oltáři(T4f) plápolají rudou září(T4f) žhoucí jasno s výše dolů splývá(T5f) Šeré stíny světlo na odletu(T5f) srazily se u posledním střetu(T5f) pojí se a v sebe noří(T4f) směsí různých barev hoří(T4f) od červeni syté dívčích retů(T5f) bledou růží douškou snivou(T4f) pomněnkou a chrpou živou(T4f) k temné modři violových květů(T5f) Již se šero vítězící zdvíhá(T5f) krokem pevným světlo mroucí stíhá(T5f) úbočím a strmou strání(T4f) vystupuje bez váhání(T4f) křídlem rostoucím se v keřích míhá(T5f) k nahým vrcholům se blíží(T4f) padá na ně celou tíží(T4f) v stínech mizí tes i skalní rýha(T5f) víc a více plní se noc šedá(T5f) chvíli ještě líbá záře bledá(T5f) hrdou kupli pyšné kryty(T4f) chrámu který obrovitý(T4f) proti vrchům mohutně se zvedá(T5f) vratký paprsek se houpá(T4f) po báni nahoru vstoupá(T4f) jiskrou poslední na kříži sedá(T5f) k tmavým vrchům naproti se dívá(T5f) Zhasla jiskra bledá zádumčivá(T5f) křídlo noci vlaje tiše(T4f) mírem šumí klidem dýše(T4f) celý obzor v náruči své skrývá(T5f) kdesi v osamělé dáli(T4f) sklíčen touhou či snad žaly(T4f) pastýř opuštěný ve tmách zpívá(T5f) Město věčné cíle cest a poutí(T5f) od věků jež v nepaměť se hroutí(T5f) vždy ba do té chvíle trudné(T4f) asylem jsi noze bludné(T4f) jež se prahu tvého směla tknouti(T5f) svatostí svou hříchy snímáš(T4f) kouzlem velikosti jímáš(T4f) choré srdce jež se žalem rmoutí(T5f) Hrdé trosky dávno zašlých světů(T5f) prokmitají prškou vodometů(T5f) svědci vin a bojů valných(T4f) účastníci dějů dálných(T4f) přísně hledí z břečtanu a z květů(T5f) jak se prázdným zdá a lichým(T4f) zármutek jenž vzdechem tichým(T4f) s jednotlivých ozývá se retů(T5f) Rozplétala jsem tu šedou přízi(T5f) v níž se člověk ztrácí plevou mizí(T5f) tkanivo to rozedrané(T4f) dílo ruky věčně štvané(T4f) jež i nejbližším je věkům cizí(T5f) aby brzy rozpadlo se(T4f) do propasti propadlo se(T4f) do které se smetí světa sklízí(T5f) Lepé sochy úbělem se stkvěly(T5f) o dávných mi zvěstech vyprávěly(T5f) ozvaly se staré báje(T4f) zašuměly stinné háje(T4f) nebem večerním se hvězdy chvěly(T5f) píseň jásala a lkala(T4f) bujná tráva větrem vlála(T4f) vášně lidské plným proudem vřely(T5f) Běda Co kdy doufalo a žilo(T5f) v těžkých vinách pohříženo bylo(T5f) a když kleslo v trosky zkázy(T4f) vyrůstalo bujné mlází(T4f) by se starým hříchem potřísnilo(T5f) Časy mění se a hynou(T4f) ale viny nepominou(T4f) byť i zdání klamné snad je krylo(T5f) Hřích a vina s člověkem se rodí(T5f) strašidelným krokem za ním chodí(T5f) lehá pozdě časně vstává(T4f) číhá vždy a pozor dává(T4f) která léčka nejlépe se hodí(T5f) a když osidlem ji vrhne(T4f) kličkou na hrdle ji zdrhne(T4f) oběť svoji scestím bludů vodí(T5f) V zápas nerovný se člověk řítí(T5f) věčně musí vzpírati se příti(T5f) a když zbraň mu z rukou padá(T4f) pomoci když sobě žádá(T4f) prázdnou radu slyší kdesi zníti(T5f) klesne li pak by se kalem(T4f) střísnil v boji neurvalém(T4f) těžkým kamenem kdo smí ho bíti(T5f) Čím jsou všecky zápasy a boje(T5f) Prázdným sekem v černých mračen roje(T5f) jež se běsných vichrů vztekem(T4f) prudce ženou za člověkem(T4f) aby pojaly ho v stíny svoje(T5f) planou neúspěšnou ranou(T4f) namířenou kamsi stranou(T4f) v hrůzách neklidu a nepokoje(T5f) Mračno s mračnem sráží se a splývá(T5f) zlobné oko ze stínů se dívá(T5f) drsná pěst se náhle vztáhne(T4f) mocí na člověka sáhne(T4f) kořisti své tvrdě žádostivá(T5f) zlomí odpor sklíčí duši(T4f) tíhou viny srdce zkruší(T4f) v hladkou tvář hluboké vrásky vrývá(T5f) Často se mi v nejistotách zdálo(T5f) mudrování mé že váží málo(T5f) bleskem který ve tmách kmitne(T4f) modravými šlehy svitne(T4f) svědomí se probudilo vstalo(T5f) rostlo proudem řeky valné(T4f) zátopou povodně kalné(T4f) z nízkých břehů zuřivě se dralo(T5f) Ale vždy se vody rozstoupily(T5f) kácely se pozbývaly síly(T5f) opadaly ztrácely se(T4f) do řečiště vracely se(T4f) na slunci se zastkvěl písek bílý(T5f) myšlenky mé chlácholivé(T4f) nechť již pravdivé či lživé(T4f) útěchou a nadějí mně zbyly(T5f) Zvolna jsem tak nabývala klidu(T5f) veselý a hlučný život lidu(T5f) vábil mne svým kouzlem ryzím(T4f) upoutal mne rázem cizím(T4f) cítila jsem sice těžkou bídu(T5f) ale z vln a z bouře řvání(T4f) váhavě a jako maní(T4f) vratká loďka přec vypjala přídu(T5f) Vzácné stkvosty vznešenosti smělé(T5f) taje duše nadšené a vřelé(T5f) divy hloubavého snění(T4f) nebeského roznícení(T4f) božské umění v své síle celé(T5f) zatřpytělo se mi jasem(T4f) schvátilo mne sladkým žasem(T4f) oválo mne dechem těšitele(T5f) Světy dva tak v něm se objímají(T5f) že se celkem nerozlučným zdají(T5f) z lepých trosek víry staré(T4f) vyrůstají květy jaré(T4f) vábně splétají se hrdě vlají(T5f) mezi hroby mezi rovy(T4f) pozvedá se život nový(T4f) vítězící jenž se končí v ráji(T5f) Zdrávas Madonno ty matko krásy(T5f) Zlatem blyštěly se dlouhé vlasy(T5f) vinuly se kolem skrání(T4f) oko plno slitování(T4f) zřelo na mne zaslíbením spásy(T5f) sladké rty se jemně chvěly(T4f) jak by povzbuditi chtěly(T4f) srdce nejisté jež netroufá si(T5f) Náhle jsem se v hrůzách odvrátila(T5f) mdloba tesklivá se po mně lila(T5f) spatřila jsem drobné robě(T4f) jak je pevně vine k sobě(T4f) starostlivé matky ruka bílá(T5f) žaloby a pusté žaly(T4f) hadím tělem opět vstaly(T4f) chvěla jsem se tak jsem slabou byla(T5f) těžkou ruku již jsem sotva vládla(T5f) zoufale jsem na čelo si kladla(T5f) Kam se děla všecka síla(T4f) kterou jsem se zaštítila(T4f) Byla přeludem a rázem zvadla(T5f) lítost velká vyčítavá(T4f) hrne se jak voda dravá(T4f) roste aby více neopadla(T5f) Kde se chopit záchranného vesla(T5f) Prchala jsem kam mne noha nesla(T5f) bloudila jsem městem širým(T4f) jako kdysi polem syrým(T4f) zběh a ztracenec jenž nezná hesla(T5f) až mi z řady sloupů ladné(T4f) kynul chrám jenž světu vládne(T4f) Vstoupila jsem na kolena sklesla(T5f) Prostor nepřehledný zlatem plane(T5f) nevýslovná velikost jím vane(T5f) s ní se moje lítost měří(T4f) jí mé choré srdce věří(T4f) Vím již vím proč vřelá slza kane(T5f) Duše jež se kaje v hoři(T4f) do těžkých se žalů noří(T4f) zdráva očištěna opět vstane(T5f) Vzhůru povzneslo se teskné čelo(T5f) sladkou hudbou tak mi v duši znělo(T5f) Všecka lidská provinění(T4f) dojdou jistě odčinění(T4f) srdcem jež na dlouhých strastech bdělo(T5f) za soumraku za svítání(T4f) propukajíc v hořké štkání(T4f) lítostí a úzkostmi se chvělo(T5f) Unavena jak bych přešla srázem(T5f) opět stanula jsem před obrazem(T5f) pevně sepjala jsem ruce(T4f) v jakés rozpačité muce(T4f) zprvu oči upřela jsem na zem(T5f) s odvahou jež z víry prosté(T4f) kouzlem pučí divem roste(T4f) na obraz pak pohlédla jsem rázem(T5f) Prosbou otázkou mé oko plálo(T5f) na Božské se robě upíralo(T5f) zdálo se mi v blahé chvíli(T4f) ne snad stínů hra mne mýlí(T4f) ano ano tak se usmívalo(T5f) jako děcko s tváří zdravou(T4f) které v chýši za doubravou(T4f) bílé ručky kol mé šíje spjalo(T5f) Ach co vše mi sladký úsměv nedí(T5f) Láska shovívání ke mně hledí(T5f) milosrdí odpuštění(T4f) Ne ne pochyby již není(T4f) dobře rozumím té odpovědi(T5f) slza vděčnosti se roní(T4f) hlava níž a níž se kloní(T4f) modlitbu šeptají rtové bledí(T5f) Dcero má zda více mohu říci(T5f) Zdrcena jsem přišla zoufající(T5f) pod břemenem těžké viny(T4f) potácela jsem se stíny(T4f) ale záře s Ježíšových lící(T5f) do chorého srdce slétla(T4f) v šeři jeho světlem vzkvetla(T4f) plnila je věrou doufající(T5f) Děsnou minulost a trpké hoře(T5f) pohltilo palčivých slz moře(T5f) vzpomínkou se stalo pouhou(T4f) dávné snění se svou touhou(T4f) procitnutí v osamělém dvoře(T5f) reka na smrt zraněného(T4f) rudou krví zbroceného(T4f) viděla jsem an se kácí s oře(T5f) Rána drsná jež mé srdce zryla(T5f) sevřela se téměř zajizvila(T5f) ba co zdáním štěstí bylo(T4f) mrtvé dítě moje žilo(T4f) chovala jsem je a v plenky vila(T5f) líbala jsem líce smavé(T4f) česala jsem vlasy plavé(T4f) Léta šla jak řada duchů bílá(T5f) Chorobou jež nezná uzdravení(T5f) rostlo s nimi těžké unavení(T5f) Způsobily je mé strasti(T4f) že se nedá více střásti(T4f) či již stárnu Slza má se pění(T5f) jaro které bylo dravým(T4f) nekončí se letem pravým(T4f) náhlým zvratem v podjeseň se změní(T5f) Roky míjely muž vzácné ceny(T5f) kořil se mi vroucně přál si změny(T5f) ctila jsem ho věřila mu(T4f) a tak jsem se svěřila mu(T4f) s tajemstvím truchlivé bledé ženy(T5f) všecko všecko jsem mu řekla(T4f) Slíbal slzu která tekla(T4f) zahrnoval sladkými mne jmény(T5f) Od té doby péče jeho tklivá(T5f) usilovná věrná vezdy živá(T5f) chrání kroky nohou chabých(T4f) oporou je v chvílích slabých(T4f) jakás radost lehce zádumčivá(T5f) nad domem se vznáší bílým(T4f) který štítem roztomilým(T4f) do parku a k jezeru se dívá(T5f) Nad vrcholky stromů jeřáb krouží(T5f) světlo sluneční se v listí hrouží(T5f) vlečka sytých plných stínů(T4f) lip a buků bříz a dřínů(T4f) po květnatém palouku se dlouží(T5f) v loubí jež se hustě spíná(T4f) tiší se a zapomíná(T4f) srdce jež se mimovolně souží(T5f) Zlatá záře na stezky se vkládá(T5f) jiskřičkami do jezera padá(T5f) vodu jež se tiše vlní(T4f) třpytivými jasy plní(T4f) lehký vítr do křovin se vkrádá(T5f) zaraziv se v čilém běhu(T4f) s olšemi na nízkém břehu(T4f) svévolně se pře a bujně hádá(T5f) U vody jsem nejčastěji dlela(T5f) vzpomínala jsem a přemýšlela(T5f) někdy mrakem prchajícím(T4f) dlouhé stíny vrhajícím(T4f) lesklá hladina se náhle stměla(T5f) v mysli snadno rozkvílené(T4f) citlivé a rozčilené(T4f) stará bolest novou trýzní vřela(T5f) Snášelo se míru jemné vlání(T5f) zvolna níž a níž tu z nenadání(T5f) zpráva divná přiletěla(T4f) neurčitě kuse zněla(T4f) dlouho nerozuměla jsem ani(T5f) ale když jsem pochopila(T4f) rukama jsem zalomila(T4f) propukla jsem v usedavé štkání(T5f) S blahou tuchou jež se rázem vzňala(T5f) všecka hrůza dávných útrap vstala(T5f) Zalkala jsem Těžké tresty(T4f) volívají dlouhé cesty(T4f) přeludná snad naděje mne jala(T5f) plachou bludičkou se blýskla(T4f) by mne tvrdým klamem tiskla(T4f) opět v náruč zoufalství mne hnala(T5f) Však tu vznořily se zašlé časy(T5f) zas jsem zřela obraz vábné krásy(T5f) jasnou tvář panenské matky(T4f) světlo v tmách a mezi zmatky(T4f) viděla jsem třpytné zlaté vlasy(T5f) Božské robě úsměv tichý(T4f) který snímá lidské hříchy(T4f) odpuštěním zaslíbením spásy(T5f) Chvěla jsem se třásla jako sítí(T5f) nemohli mne ani utišiti(T5f) Děl můj manžel V pustém šeru(T4f) vyhledáme svoji dceru(T4f) také mou jest chci jí otcem býti(T5f) nechať stopa vede vlasem(T4f) zpráva nechť zní matným hlasem(T4f) dál a dále nutno po ní jíti(T5f) Rostlo křídlo touhy nekonečné(T5f) šli jsme s děsem nejistoty věčné(T5f) že snad slabé známky zdaru(T4f) zapadnou do hloží zmaru(T4f) mísily se slzy moje vděčné(T5f) s pílí ke skosení zralou(T4f) hledala jsem hvězdu malou(T4f) skrytou v třpytných mlhách dráhy mléčné(T5f) Našla jsem tě Srdce moje plesá(T5f) koleno se sklání k zemi klesá(T5f) všecka lidská provinění(T4f) dojdou posléz odčinění(T4f) dík můj vroucí letí na nebesa(T5f) našla jsem svou hvězdu jasnou(T4f) našla jsem tě svěží krásnou(T4f) v čistém klíně zeleného lesa(T5f) Rozpíná se náruč bídné matky(T5f) Slyš mne dcero Nedej by sen sladký(T5f) jenž se blahem ráje snesl(T4f) rozptýlil se v niveč sklesl(T4f) rozplynul se jako přelud vrátký(T5f) Lítost těžká utrpení(T4f) žaly kterým rovných není(T4f) lkají k tobě Vrať se ke mně zpátky(T5f) Kéž se v hustých mlhách skryly(T4f) pozdní třpyty jasné záře(T4f) jež se ku podivu jaře(T4f) chlubně jako úsměv lháře(T4f) pozdním listopadem lily(T4f) Země mrtvá úpí steskem(T4f) les je pustý sad je holý(T4f) a to slunce se svým leskem(T4f) trýzní mne až srdce bolí(T4f) Kéž raději přikvačily(T4f) bílé sněhy kruté zimy(T4f) ostré větry přijdou s nimi(T4f) aby mrazy třeskutými(T4f) do mých tváří drsně bily(T4f) A čím prudčej budou bíti(T4f) do očí se zatínati(T4f) rváti vlasy dráti líce(T4f) lépe se a víc a více(T4f) s žalem jejž má duše cítí(T4f) sourodými budou zdáti(T4f) Za tvá přání slušné díky(T4f) Nemám kde bych ukryl hlavy(T4f) nová myslivna se staví(T4f) ale mezi revírníky(T4f) mlád a bez zásluh jsem vstoupil(T4f) Věděti chceš co se stalo(T4f) kde se tolik štěstí vzalo(T4f) Brachu draho jsem je koupil(T4f) Budeš slyšet těžké vzlyky(T4f) k nebi volající vzkřiky(T4f) jež se lámou chvějí třesou(T4f) a zas rostou dál se nesou(T4f) bez umdlení bez ustání(T4f) budeš slyšet kvíl a lkání(T4f) Z jakých krás a z jaké vnady(T4f) vznořila se hrůza bledá(T4f) aby zasyčela hady(T4f) Zlaté třpyty oblévaly(T4f) starý dům a nízkou střechu(T4f) plnou plísně plnou mechu(T4f) již mé oko darmo hledá(T4f) řeřabiny rudé plály(T4f) hrozny modravého vína(T4f) plnily se šmahem zrály(T4f) tu a tam se pavučina(T4f) lesklou nitkou lehce třásla(T4f) ve vzduchu se jasném chvěla(T4f) na mezích se stáda pásla(T4f) jednotvárně odměřeně(T4f) aby v taktu nepoklesly(T4f) zvuky písně blíž se nesly(T4f) kterou pasačka si pěla(T4f) Sladký půvab podjeseně(T4f) klidný ve světle a jasu(T4f) snivě rozestřel se kolem(T4f) chvěl se nad zoraným polem(T4f) klad se na strniště pustá(T4f) padal v brambořiště hustá(T4f) lesy širé jako v žasu(T4f) tiše nepohnutě stály(T4f) na slunci se vyhřívaly(T4f) Ale neklid jenž mne svíral(T4f) jemuž jsem se dlouho vzpíral(T4f) až jsem posléz boje nechal(T4f) z domu vyšel k lesu spěchal(T4f) abych všemu raděj ušel(T4f) špatně k libému dni slušel(T4f) Nemohl jsem nechápati(T4f) že se v myslivně cos dělo(T4f) slečny Kláry bledá líce(T4f) smutný hlásek chmurné čelo(T4f) tiché vzdechy a co více(T4f) všecko neobvyklým bylo(T4f) Neosmělil jsem se ptáti(T4f) ač mi srdce prudce bilo(T4f) ač se slovo na rtu chvělo(T4f) A pan lesní vždycky živý(T4f) zmlklý byl a zádumčivý(T4f) nepokojné zvlhlé oči(T4f) jež se chvatně sem tam točí(T4f) by se po kratičké chvíli(T4f) kamsi do podlahy vryly(T4f) nesnesitelny mně byly(T4f) Šel jsem pomyslil jsem sobě(T4f) Jaká pomoc V mnohé době(T4f) zbytečným jest člověk třetí(T4f) také slunce zkaboní se(T4f) oblohou když mráček letí(T4f) také růže nakloní se(T4f) divoké když vichry dují(T4f) V temném lese v chmurném boru(T4f) šero bylo jako v sluji(T4f) ticho bylo jako v chrámu(T4f) na vysoké staré jedli(T4f) v oprýskaném vetchém rámu(T4f) starý obraz svaté Panny(T4f) od nečasů porouchaný(T4f) zavěšený v hrůzách moru(T4f) planul třpytem drahokamů(T4f) Věnec uvadlý jej zdobil(T4f) v květy jeho oprchalé(T4f) paprsky se slunce vpředly(T4f) kryly strom a drsnou koru(T4f) že se jasnou září stkvěla(T4f) jakby zlatou byla celá(T4f) Zamyšlen jsem bral se dále(T4f) sám jsem na sebe se zlobil(T4f) že se mi dnes v tichém lese(T4f) jako jindy nelíbilo(T4f) ba kdo neklid v sobe nese(T4f) marně marně klidu hledá(T4f) Za stromy se slunce krylo(T4f) kmitem plála záře bledá(T4f) vpřed jsem kráčel vytrvale(T4f) náhle stanu co to bylo(T4f) Slyším kroky které spěchem(T4f) přitlumeny měkkým mechem(T4f) o překot se dále berou(T4f) slyším že se houštím derou(T4f) vidím jak se větev zvedá(T4f) jakás halena se šedá(T4f) Aj toť Matěj starý známý(T4f) Myslil jsem si dobrý brachu(T4f) že jsi kdesi za horami(T4f) vždyť jsem tobě nahnal strachu(T4f) víc než dosti před nedávném(T4f) když jsi po svém zvyku slavném(T4f) železa a oka líčil(T4f) dříví kradl mlází ničil(T4f) Prcháš Já se nedám zmásti(T4f) nepustím tě z úzké pasti(T4f) v které jsi se maní chytil(T4f) Pocit přísné povinnosti(T4f) jímž se člověk trampot zhostí(T4f) neklidu a smutku zprostí(T4f) pojednou se ve mně vznítil(T4f) oklikou po stráni táhlé(T4f) pádil jsem jak větrem hnaný(T4f) až jsem během udýchaný(T4f) před Matějem stanul náhle(T4f) jakobych byl s nebe spadl(T4f) Co zde robíš Kde jsi kradl(T4f) v kterých místech oka kladl(T4f) Pověz ukaž bez meškání(T4f) dnes tě nepropustím z trestu(T4f) Matěj jako vždycky činil(T4f) když ho někdo z hříchu vinil(T4f) prohýbal se prsty slinil(T4f) a pak dal se do škemrání(T4f) Zmatl jsem si v lese cestu(T4f) chtěl jsem za denního světla(T4f) doraziti do Suhrova(T4f) tam jsou ještě lidé hodní(T4f) nepodobni Vonoklanským(T4f) ač jsou bratři jejich rodní(T4f) sirotkovi neublíží(T4f) bídu jež mu rozum spletla(T4f) drsnou řečí nepřitíží(T4f) dobrého mu přejí slova(T4f) Nemám otce ani matky(T4f) však to pane dobře víte(T4f) Zanech té své řeči hbité(T4f) otoč se a hajdy zpátky(T4f) Proč se plížíš lesem panským(T4f) Oka sebeř půjdeš se mnou(T4f) poneseš je do myslivny(T4f) dnes mne nářkem neukojíš(T4f) Myslíš že to rozkaz divný(T4f) či se dalších trestů bojíš(T4f) Matěj pozved tvář svou temnou(T4f) ah a jaká tvář to byla(T4f) Kdysi bývala snad jemnou(T4f) ale nyní ztuhlá hrubá(T4f) zkamenělá dechem mrazu(T4f) maskou byla bez výrazu(T4f) nebylo v ní záře ducha(T4f) která nikdy neutuchá(T4f) aby lidská líce kryla(T4f) nebylo v ní také vrásek(T4f) ústa velká kolozubá(T4f) nozdry jakoby je zasek(T4f) prolínalé bílé řasy(T4f) uši dlouhé šedé vlasy(T4f) A ty oči jak se točí(T4f) Ven když pravé oko hledí(T4f) levé téměř v skráni sedí(T4f) když se ale pohled skříží(T4f) oko k oku prudce vskočí(T4f) že se obě rázem sblíží(T4f) jakby v jedno splynout měly(T4f) mihem rychlým spěšné střely(T4f) zloba velká nevýslovná(T4f) pohrůžce a kletbě rovná(T4f) jako blesk z těch očí šlehne(T4f) ač se v tváři divně ztmělé(T4f) zvětralé a zkamenělé(T4f) ani vlákno svalu nehne(T4f) Staří mladí bez rozdílu(T4f) všichni Matěje se báli(T4f) Blikšů jemu přezdívali(T4f) a že znali tuhou sílu(T4f) jež se kryla v těle sporém(T4f) krátkém a dle zdání chorém(T4f) vyhýbali se mu zdáli(T4f) ani psi naň neštěkali(T4f) Jak se živil kdož to věděl(T4f) Žebral tak se lidem zdálo(T4f) snad i kradl kde se dalo(T4f) a jak mohl mnoho málo(T4f) nikdy ale poškozený(T4f) na Matěje nepověděl(T4f) spíše se ho zbýti hleděl(T4f) ba co Matěj vzal a zloupil(T4f) ledakdos od něho koupil(T4f) Vyprávěly staré ženy(T4f) že zbyl po kozácích kdesi(T4f) kteří od Paříže táhli(T4f) nikdo ale neuslyšel(T4f) odkud do Vonoklan přišel(T4f) kde by lidé mezi lesy(T4f) zvláštní zvědavostí práhli(T4f) a tak žil tu léta dlouhá(T4f) ubohý a téměř blbý(T4f) nebezpečný popudlivý(T4f) bylo vidět že se hrbí(T4f) že se víc a více křiví(T4f) že se tíž a tíže plouhá(T4f) Mně ho bylo vždycky líto(T4f) hadry které kryly tělo(T4f) byly děravy jak síto(T4f) a jak truchlivě to znělo(T4f) když si počal naříkati(T4f) sirotou se nazývati(T4f) člověk starý hrobu blízký(T4f) Dnes však ve své mrzutosti(T4f) byl jsem nelítostným dosti(T4f) ukázal jsem na keř nízký(T4f) Hle tu jedno oko čouhá(T4f) a tu druhé a tu třetí(T4f) všecky dráty seber chutě(T4f) A teď rychlým krokem zpátky(T4f) však je cesta naše dlouhá(T4f) nechceš li já pobídnu tě(T4f) Matěj opět ke mně vzhlédl(T4f) zlostný blesk mu z očí letí(T4f) poslušně však dráty zvedl(T4f) rozbořil své vlastní dílo(T4f) jak mu přikázáno bylo(T4f) Sirotek jsem neznám matky(T4f) ozvalo se tichým lkaním(T4f) a tak šli jsme lesem tmavým(T4f) Matěj napřed a já za ním(T4f) Byl jsem nevlídníkem pravým(T4f) Matěje když zůstal státi(T4f) nemeškal jsem dále hnáti(T4f) ba když přede mnou se krčil(T4f) mnohý štulec jsem mu vstrčil(T4f) Když jsme z lesa vycházeli(T4f) slunce právě zapadalo(T4f) za černé se chmury bralo(T4f) temných mraků četné pruhy(T4f) plály jako zlaté stuhy(T4f) bledou záplavou se stkvěly(T4f) svítily se jako kmeny(T4f) jež se na pasece kupí(T4f) poraženy povaleny(T4f) když z nich ruce jež je sklály(T4f) všecku kůru oloupaly(T4f) Dotkla se mne lítost živá(T4f) jež se v každém srdci skrývá(T4f) jejíž hrot se neotupí(T4f) i když bujný ret si zpívá(T4f) i když oko roznícené(T4f) ve všem ráj a nebe vidí(T4f) slunce které dále spěchá(T4f) v šeru nás a ve tmách nechá(T4f) život se jak vichr žene(T4f) každodenní žeň svou klidí(T4f) neváží a nepočítá(T4f) kolik kmenů bouře lítá(T4f) drsným dechem pokácela(T4f) Na myslivně do podkroví(T4f) keř se vzpíná jasmínový(T4f) mnohý prut se ruka smělá(T4f) v okno rozevřené vtírá(T4f) záhon květin římsu vroubí(T4f) pestrých barev duhou ladnou(T4f) a v tom vzdušném hustém loubí(T4f) vidím hlavu krásnou vnadnou(T4f) jež se o dlaň podepírá(T4f) vidím vlasy dlouhé zlaté(T4f) bílou stužkou lehce spjaté(T4f) Zachvěl jsem se jako proutí(T4f) roztoužen jsem vzhůru hleděl(T4f) Matěj kdyby to byl věděl(T4f) snadně mohl uprchnouti(T4f) ale tak jsme v malé chvíli(T4f) do myslivny dorazili(T4f) Opřen o hůl mezi vrátky(T4f) stál pan lesní jak nás zočil(T4f) naproti nám povykročil(T4f) Matěj pak jenž zůstal státi(T4f) jal se ihned bědovati(T4f) Nemám otce ani matky(T4f) však vy pane lesní víte(T4f) sirotkovi nezazlíte(T4f) cestu v lese jsem si zmýlil(T4f) Matěje však každý viní(T4f) křivdu na křivdu mu činí(T4f) nemá proň než slovo zlobné(T4f) Ještě naříkal a kvílil(T4f) když tu na schodech a v síni(T4f) ozvaly se krůčky drobné(T4f) zlaté vlasy zastkvěly se(T4f) modré oči zatměly se(T4f) bílé ruce zalomily(T4f) slzy po lících se lily(T4f) těžké usedavé štkání(T4f) lkalo steskem žalování(T4f) Klára jak se všecka chvěla(T4f) náhle mezi námi stála(T4f) Matěje za ruce vzala(T4f) do očí mu pohleděla(T4f) náhrdlek svůj tyrkysový(T4f) s bělostného krku sňala(T4f) ohyzdovi zmámenému(T4f) drahý zlatý klénot dala(T4f) ano sklonila se k němu(T4f) cosi tlumenými slovy(T4f) pláčem přervanými řekla(T4f) pak se rychle odvrátila(T4f) jakoby svých slov se lekla(T4f) lesnímu se v náruč vrhla(T4f) tvář svou na hrudi mu skryla(T4f) Kdyby se snad země pevná(T4f) pod mou nohou náhle trhla(T4f) propastí se rozevřela(T4f) nepoděsil bych se více(T4f) Lesní hladil hebké líce(T4f) stíral slzy jež se lily(T4f) ač ho jala úzkost zjevná(T4f) slova jeho měkce zněla(T4f) jakby ukojiti měla(T4f) děcko které lká a kvílí(T4f) ale Matěj kdo by věřil(T4f) že tvář hrubá zkamenělá(T4f) na níž stálý stín se šeřil(T4f) tak se může proměniti(T4f) září jež se náhle vznítí(T4f) jinou se a živou státi(T4f) narovnal se jako vzpruhou(T4f) vzkřikl hlasem plesajícím(T4f) Chci ti sestro býti sluhou(T4f) ne však bratrem čekajícím(T4f) Dél se nesmíš obmeškati(T4f) se mnou pryč se musíš bráti(T4f) pro sirotky dost je místa(T4f) v širém světě v hustém lese(T4f) láska oddaná a čistá(T4f) čeho žádáš tobě snese(T4f) pojď již pojď Své ruce vztáhl(T4f) snad by na dívku byl sáhl(T4f) kdybych mu byl nezabránil(T4f) ta však jata hrůzou pravou(T4f) mávla rukou odmítavou(T4f) Ne jsi strašným prudce děla(T4f) a pak rychle jako střela(T4f) do myslivny utekla se(T4f) Jakoby ho na smrt ranil(T4f) Matěj sklesl téměř na zem(T4f) jasná tvář se opět stměla(T4f) kamennou se stala zase(T4f) pak se zvedl náhlým rázem(T4f) odvrh oka i šperk zlatý(T4f) bral se k vratům spěšným krokem(T4f) Ještě jednou zlostným okem(T4f) ohlédl se k domu zpátky(T4f) blesk jsem viděl jedovatý(T4f) který ze skřížených zraků(T4f) šlehl jako z temných mraků(T4f) a pak zmizel v bledém šeru(T4f) Jako hrozbou znělo zdáli(T4f) Nemám otce ani matky(T4f) nemám sestry třeba věru(T4f) byste se mne všichni báli(T4f) Děl pan lesní tichým hlasem(T4f) Jaká věc to nepříjemná(T4f) štěstí že je hrozba temná(T4f) prázdným jen a hluchým klasem(T4f) Na to klénot zlatý zvedl(T4f) a pak rychle vyšel vrátky(T4f) by se ohléd po Matěji(T4f) já však do domu jsem vkročil(T4f) Večer víc a více šedl(T4f) již se dlouhé stíny tměly(T4f) ale v síni zákmit krátký(T4f) dne a světla zbytek bdělý(T4f) který ještě září planul(T4f) na černém se stropě třásl(T4f) na dřevěné schody skočil(T4f) od okna i od veřejí(T4f) na podlahu bílou skanul(T4f) aby v šerých koutech hasl(T4f) Udiven jsem v síni stanul(T4f) Klára u zábradlí stála(T4f) o schody se opírala(T4f) pláčem trpkým křečovitým(T4f) hlasitě se zajíkala(T4f) Co se stalo tiše pravím(T4f) Ah kdybyste všecko věděl(T4f) Kéž jsem zvěděl Vlasům plavým(T4f) sličným lícím slzou zmytým(T4f) jistě pomoci bych hleděl(T4f) Sklonila svou hlavu níže(T4f) vábným tělem lehce hnula(T4f) tak se ke mně přivinula(T4f) těsně pevně blíž a blíže(T4f) Pohladil jsem vlasy zlaté(T4f) hebké líce bílé čelo(T4f) cítil jsem v té chvíli svaté(T4f) jak se vnadné ňádro chvělo(T4f) steskem nevýslovné bědy(T4f) tu jsem zlíbal v lásce vroucí(T4f) vzlykající rtíky žhoucí(T4f) poprvé a naposledy(T4f) Budiž Bohu bědováno(T4f) slza se mi v oko vtírá(T4f) stesk a žal se na mne řítí(T4f) ne tak ne chci klidným býti(T4f) Když se lesní posléz vrátil(T4f) tma již byla čiročirá(T4f) Matěje jsem stíhal plano(T4f) řekl zvučně jak by zvonil(T4f) u schodů se náhle ztratil(T4f) zdá se že se pustil k vodě(T4f) potom ke Kláře se sklonil(T4f) a děl jemně Noc je tmavá(T4f) černě po jasném dni vstává(T4f) jak již v podjeseni bývá(T4f) Utiš se však zítra ráno(T4f) nechať je vše dokonáno(T4f) hlavu vzhůru jako sluší(T4f) na mé dobré statné děcko(T4f) Bůh jenž vidí na dno duší(T4f) sám se na tvůj zápas dívá(T4f) Nezapomeň že z tvé ruky(T4f) milými jsou slast i muky(T4f) tak či tak rád přijmu všecko(T4f) Klára vzdychla Půjdu spáti(T4f) vždyť se v tmách rozední zase(T4f) klid a mír se opět vrátí(T4f) dozraje i zrno v klase(T4f) Vidím ještě jak tu stála(T4f) a pak dlouhou dlouhou chvíli(T4f) v loktech věrných spočívala(T4f) potom k odchodu se zvedla(T4f) do své jizby na podkroví(T4f) po schodech se vzhůru brala(T4f) hvězda jasná jež se ztrácí(T4f) drahou svojí dále pílí(T4f) Ještě na posledním schodě(T4f) Ryka vlídně pohladila(T4f) láskyplně na mne shlédla(T4f) a pak zašla krásná milá(T4f) jako květy jako ptáci(T4f) Když jsme s lesním zbyli sami(T4f) jemně šetrnými slovy(T4f) osmělil jsem se ho ptáti(T4f) lesní dlouho na mne hleděl(T4f) a pak pravil Živ jste s námi(T4f) pro tu velkou lásku svoji(T4f) jež vás pevně s Klárou pojí(T4f) naši strast musíte znáti(T4f) A tak jsem i všecko zvěděl(T4f) vichr jenž se venku zvedl(T4f) ostře si a prudce vedl(T4f) do oken a dveří vrážel(T4f) kouř a dým do jizby srážel(T4f) jako hudba rozbouřená(T4f) doprovázel slova tichá(T4f) a jak stenal dál se žena(T4f) zdálo se že lká a vzdychá(T4f) V noci pusté v pozdní chvíli(T4f) teprv jsme se rozloučili(T4f) já však nemohl jsem spáti(T4f) Ano vím již vlasy plavé(T4f) modré oči rtíky smavé(T4f) jakou pomoc mohu dáti(T4f) Děcko bídné povržené(T4f) k němuž v pozdním litování(T4f) matka se i otec hlásí(T4f) aby mysl útlou vděčnou(T4f) již i zdání křivdy raní(T4f) strhli v bouři nebezpečnou(T4f) vydali ji na pospasy(T4f) nejistotě rozezlené(T4f) u mne bude pevně státi(T4f) na mých prsou spočívati(T4f) Z bludiště a z mátoh strastí(T4f) vyvedu je rukou jistou(T4f) a pak nikomu je nedám(T4f) Srdce zachvělo se slastí(T4f) plnilo se věrou čistou(T4f) že se se svým blahem shledám(T4f) a tak pevným odhodláním(T4f) s nímž se pocit síly pojil(T4f) posléz jsem se upokojil(T4f) Netruď se již sličné dítě(T4f) spása přijde na úsvitě(T4f) oči modré vlasy plavé(T4f) já svou láskou mocně chráním(T4f) Ke svým houslím utekl se(T4f) lesní ještě v noci tmavé(T4f) tklivé zvuky konejšivé(T4f) zavznívaly tiše táhle(T4f) ztrácely se v bouři divé(T4f) až pak zmlkly Zmlkly náhle(T4f) snad pan lesní ulekl se(T4f) že by spánek v domě rušil(T4f) kdyby věděl kdyby tušil(T4f) jak ty housle jeho zněly(T4f) a jak dobře rozuměly(T4f) strasti která hořce lkala(T4f) naději jež spásou vstala(T4f) jistě nepřestal by hráti(T4f) Ale venku vichr dravý(T4f) zpíval nápěv kolébavý(T4f) jenž se dlouží a zas krátí(T4f) mohutní a opět zmírá(T4f) aby srdce nepokojné(T4f) jež se mdlému tělu vzpírá(T4f) ztichlo a se ukojilo(T4f) Usnul jsem však snění hojné(T4f) proudem zmateným se lilo(T4f) šeré stíny honily se(T4f) nejasné podivné zjevy(T4f) blíže ke mně klonily se(T4f) až posléze záře vzplála(T4f) jež se všecka zlatou zdála(T4f) plaché zjevy charé stíny(T4f) rozlétly se jako plévy(T4f) shroutily se jako třtiny(T4f) známá síně vznořila se(T4f) a ta záře vstoupající(T4f) která síní rozlila se(T4f) vycházela z plavých vlasů(T4f) jež se kolem sličných lící(T4f) vlnily a lehce vlály(T4f) jako záhon zralých klasů(T4f) Zas jsem objal vnadné tělo(T4f) jež se v náruči mé chvělo(T4f) zas jsem líbal sladké rtíky(T4f) ale rtíky teskně lkaly(T4f) propouštěly žalné vzlyky(T4f) spínaly se bílé ruce(T4f) v modrých očích slzy stály(T4f) Ve svém blahu ve své muce(T4f) chtěl jsem říci miluji tě(T4f) mou jsi nikomu tě nedám(T4f) nemohu však pronést slova(T4f) nemohu jazykem hnouti(T4f) Opět opět zas a znova(T4f) těžkou ruku marně zvedám(T4f) výkřik na rtech se mi hroutí(T4f) trnu hrůzou trnu žasem(T4f) aj tu cosi blíž a blíže(T4f) brzy zvolna brzy hbitě(T4f) prodírá se zlatým jasem(T4f) maska děsná zkamenělá(T4f) nahýbá se níž a níže(T4f) ani sval se v líci nehne(T4f) pravé oko stranou hledí(T4f) levé téměř v spáncích sedí(T4f) Náhle oči skřížily se(T4f) prudce obě sblížily se(T4f) a jak blesk jenž z mraků šlehne(T4f) břitká jedovatá střela(T4f) zloba velká nevýslovná(T4f) pohrůžce a kletbě rovná(T4f) z temných oči vyletěla(T4f) šípem ostrým srdce protkla(T4f) Jak by se mne ruka chladná(T4f) mrazem pronikavým dotkla(T4f) ze sna jsem se náhle vzbudil(T4f) oddych jsem si drsný kámen(T4f) s hrudi svalil se a s ramen(T4f) proč bych planým snem se trudil(T4f) Naslouchal jsem venku dula(T4f) bouře vichru těžkopádná(T4f) chvílemi se zarazila(T4f) jakby unavenou byla(T4f) a pak znova dál se hnula(T4f) Však co to Puch jakýs čpavý(T4f) ložnicí se vlní ztmělou(T4f) vzduch je horký téměř žhavý(T4f) zdá se mi že těžce dýchám(T4f) hlava závratí se točí(T4f) cosi ostře štípe v oči(T4f) vzkřik jsem prudce ze vší síly(T4f) zdá se mi že nedoslýchám(T4f) Vstal jsem rychle mžitky rudé(T4f) pomíchané s šeří tmavou(T4f) kmitaly se jizbou celou(T4f) honily se prškou pravou(T4f) rejem hbitým míhaly se(T4f) rozbíhaly sbíhaly se(T4f) až se posléz všecky všude(T4f) v záplavu a v záři slily(T4f) Oblék jsem se všecek zmámen(T4f) zřetelně jsem ještě slyšel(T4f) že se nesl nočním tichem(T4f) jakýs praskot neurčitý(T4f) a že dvéře zaskřípaly(T4f) Rychle do síně jsem vyšel(T4f) celá síň jediný plamen(T4f) šlehající lačný lítý(T4f) těžký dým se vzhůru valil(T4f) kde co bylo kde co stálo(T4f) hořelo a plápolalo(T4f) suchou slamou lehkým víchem(T4f) schody celými se zdály(T4f) hustý žlutý kouř je halil(T4f) ale množství bodů žhavých(T4f) svítilo na stupních tmavých(T4f) na zábradlí na břevnoví(T4f) na stropu a na podkroví(T4f) oheň sálal praskal planul(T4f) ostrý vítr síní vanul(T4f) okno bylo vylomeno(T4f) jaká hrůza strašná divá(T4f) Když jsem v mračna dýmu vrazil(T4f) s panem lesním jsem se srazil(T4f) který mocným hlasem vzkřikl(T4f) Rychle málo času zbývá(T4f) zdá se že je založeno(T4f) štěstí ještě Bože milý(T4f) že jsme my se probudili(T4f) dříve než k nám oheň vnikl(T4f) Vzbuďte lidi spěšte hbitě(T4f) já zachráním svoje dítě(T4f) Po schodech na kterých plameny hrály(D4a) pospíchal vzhůru a v kouři se ztratil(D4a) v dýmu jenž těžce se zvedal a hradil(D4a) já pak jsem dvéře jež v cestě mi stály(D4a) vytrhl z veřejí násilím zvrátil(D4a) z domu jsem vyrazil dále jsem pádil(D4a) Vichřice zuřivá dula a vála(D4a) průvanem který se proháněl síní(D4a) oheň se rozlítil sytil se hody(D4a) viděl jsem náhle že střecha se vzňala(D4a) spatřil jsem v děsu jenž mdlými nás činí(D4a) plápolem rudým že chytají schody(D4a) Lidi jsem probudil v hájovně v stáji(D4a) vzbouřil jsem všecko a v kratičké chvíli(D4a) stáli jsme před domem v nečetném davu(D4a) jazyky ohnivé rostou a plají(D4a) trámoví střechy se láme a chýlí(D4a) smutně se rozléhá volání bravu(D4a) Před živlem lítým jenž vichrem se nítí(D4a) bleskem se šíří a vzmáhá se mžikem(D4a) nezbývá lidem než skloniti šíje(D4a) Na štěstí nemůže pochybným býti(D4a) já však je nevidím co je to s Rykem(D4a) Doráží na dům a zuřivě vyje(D4a) Pochodní velikou myslivna plála(D4a) do noci svítila obrovskou září(D4a) jiskry se řítily přívalem deště(D4a) křičím a hledám již hrůza mne jala(D4a) muže zřím zděšené ubledlých tváří(D4a) před deštěm jisker jak couvají ještě(D4a) Okno jež z podkroví k lesu se dívá(D4a) v jasmínu v květinách jindy se ztrácí(D4a) plamenem hoří Tam rukama lomě(D4a) s dýmem a s kouřem stín nejasný splývá(D4a) k oknu se blíží a nazpět se kácí(D4a) Pro Boha lesní a Klára jsou v domě(D4a) Z praskotu vzteklého žáru(T4f) hlas tu volal zoufanlivý(T4f) Nedejte nám zahynouti(T4f) alespoň zachraňte Kláru(T4f) Vzkřik jsem Nyní o vás víme(T4f) řebřík k oknu přistavíme(T4f) rychle rychle více vody(T4f) Snad jsou ještě možny divy(T4f) snad vyváznou beze škody(T4f) dříve než se krovy shroutí(T4f) pravil kdosi hlasem teskným(T4f) Omámený žárem bleskným(T4f) již jsem těžký řebřík vlekl(T4f) když tu vítr zadul rázem(T4f) plameny na krátkou chvíli(T4f) před oknem se rozdělily(T4f) vzhléd jsem vzhůru a pak na zem(T4f) téměř bez vlády jsem klekl(T4f) v úzkostech a v žalné muce(T4f) mimoděk jsem sepjal ruce(T4f) Potřísněný černý v tváři(T4f) stál pan lesní v rudé záři(T4f) jako socha na oltáři(T4f) Kláru pevně k sobe vinul(T4f) a to její bílé tělo(T4f) v záplavě se žáru rdělo(T4f) hlava těžce podepřená(T4f) vlády neměla a síly(T4f) ústa byla rozevřena(T4f) plavý vlas se zlatem třpytil(T4f) co jsem v této hrozné chvíli(T4f) bolu zoufalého cítil(T4f) Lesní ještě rukou kynul(T4f) ukazoval směrem k lesu(T4f) hle tam vzkřikl v plachém děsu(T4f) a zas plameny se slily(T4f) rázem oba zahalily(T4f) Spěšně pohlédl jsem k boru(T4f) jenž se v pronikavé záři(T4f) sytě černal na obzoru(T4f) Matěj stál tam jako vrytý(T4f) zřel jsem obrys hrubé tváři(T4f) masku děsnou zkamenělou(T4f) zasmušilou stínem ztmělou(T4f) z očí které skřížily se(T4f) těsně k sobě blížily se(T4f) sršel zlobou nevýslovnou(T4f) pohrůžce a kletbě rovnou(T4f) jedovatý pohled lítý(T4f) Hořel oheň praskající(T4f) šlehal požár sálající(T4f) z plamenů a z mračen kouře(T4f) v noční tmy a v hrůzy bouře(T4f) nesl se hlas volající(T4f) Hřích všechen celkem jest a celek ten je sítí(J6f) jež v chvíli odplaty se na vinníka vrhne(J6f) jak z těsných kliček mohl by se vyprostiti(J6f) kdo vlastní rukou jediné jen oko zdrhne(J6f) Zda může pomoci kdy pozdní litování(J6f) a touha po nápravě zoufalá a lkavá(J6f) Hřích cizí povstane on nezná smilování(J6f) a zhoubu neodčinitelnou dokonává(J6f) Hrůzou jsem a děsem trnul(T4f) Jak se k ohni přiblížiti(T4f) když se příval jisker hrnul(T4f) V dešti ohnivém jsme stáli(T4f) všecky ruce pomáhaly(T4f) až se přece podařilo(T4f) že jsme řebřík přistavili(T4f) Běda co to platno bylo(T4f) Žhavé oharky se řítí(T4f) řebřík do předu se chýlí(T4f) v střechu planoucí se boří(T4f) a v té chvíli sám již hoří(T4f) Vstoupám vzhůru v dýmu v kouři(T4f) v nočních stínech v hrůzné bouři(T4f) slyším slova zmírající(T4f) Skloň hlavu blíž se přitul drahé moje děcko(J6f) jsme oba obětí již nic nás nerozdvojí(J6f) i v záhubě a v smrti láska zmůže všecko(J6f) kdys vyrval jsem tě vodám teď nás oheň pojí(J6f) Zavzněl náhle výkřik pustý(T4f) duši srdce svírající(T4f) vyražený všemi ústy(T4f) s rachotem a s děsným třeskem(T4f) krovy zřítily se bleskem(T4f) vybouleny propáleny(T4f) hroutily se žhavé stěny(T4f) strop se rozdrtil a rozbil(T4f) trámoví se rozbořilo(T4f) v spáleništi pohrobilo(T4f) všecko co mi drahým bylo(T4f) Pevnou oporu jsem ztratil(T4f) byl bych v plameny se zvrhl(T4f) tu mne kdosi nazpět strhl(T4f) že jsem s řebříku se zvrátil(T4f) bolest do srdce mi sáhla(T4f) těžkým vzlykem hrdlo stáhla(T4f) a tak vědomí jsem pozbyl(T4f)