Zda mohou klamati se děti světla?

H. Uden

Zda mohou klamati se děti světla? A přec až dosud šmahem zamítali, kdo třeba o krok malý dál se brali, co bylo dřív, ba děli: „my jsme metla, jež věci vetché strestala a smetla,“ ač sami proto většími se zdáli, že na ramenou předchůdců svých stáli a zřeli, jak část dávné setby vzkvetla. Z té chyby vyved’ lid můj milovaný, zrak pronikavý rač mu, Pane, dáti, jenž pravdu rozezná i v křivdách hany; jen pravda světlem jest a vede k cíli – jak mohou vítězně se k předu bráti, kdo k pravdě nespravedlivými byli?

Patří do shluku

chyba, těžkost, nepravost, kryst, moudrý, bližní, užívat, činit, ctnost, příklad

619. báseň z celkových 1007

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 172. Někdy se i v pěkných nepravdivá (Jan Kollár)
  2. ČILI: „KAM OBŽERSTVÍ SVÁDÍ“ (Jan Neruda)
  3. None (Karel Alois Vinařický)
  4. Čest. (Vojtěch Nejedlý)
  5. KUPLET O KYSELÝCH HROZNECH. (Karel Mašek)
  6. MOUCHA. (Josef Václav Sládek)
  7. Sloky. (Antonín Sova)
  8. Proč se nápisy na dámy nedaří. (František Hajniš)
  9. Od 2. do 14. září (Otokar Fischer)
  10. Má-li z jara kvítko rozkvetnouti, (František Sušil)