Zemí rozestřel se pokrov blýskavý,

H. Uden

Zemí rozestřel se pokrov blýskavý, hustý jako kožešina sobolí, z bílých vln, jež kryjí širé okolí, pokraj hustých lesů trčí sinavý. Zářícího třpytu zásvit kmitavý slepotou by zranil oko sokolí; jednotvárnost s nudou sedla do polí, hlasem unaveným cos jí vypráví. Chladné odmítavé lhostejnosti šat s hrdých beder nebe sněhem k zemi spad’, aby na čas aspoň v řasy svoje skryl těžké brázdy pluhu, který zemi zryl: pusté rovy všech, jež oštěp smrti sklál, slepé cesty těch, kdo ještě spějí dál.

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

321. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POD SNĚHEM. (Alois Škampa)
  2. SETKÁNÍ (Otokar Fischer)
  3. První sníh. (František Cajthaml-Liberté)
  4. Krajina. (Matěj Anastazia Šimáček)
  5. None (Josef Kuchař)
  6. Smrť. (Alois Škampa)
  7. 30. (Sníh.) (Josef Kuchař)
  8. POHŘEB NA SANÍCH. (Bohumil Adámek)
  9. TICHO PO PĚŠINĚ... (Karel Babánek)
  10. ZIMNÍ SLUNCE. (Alois Škampa)