Stál Abel před oltářem z kamenů,
Stál Abel před oltářem z kamenů,
svou žertvu doprovázel modlitbou:
„Ty, jenž jsi rosou, která skanula,
a světlou září, která vzplanula –“
Vzlyk zděšený se ozval z daleka,
Kain vichrem hnal se, v tvrdou hrud se bil:
„Lkej, plač! již první smrt se setměla,
zhas oběť! sestra naše zemřela!“
Dál Abel modlil se: „i smrtí jsi,
jež bludné děti k sobě shromáždí,
jsi srpem, jenž klas zralý porazil –“
„Jdi ve své pokoře a zemři též!“
Kain vzkřikl zoufale, pozvedl kyj
a hlavu bratra svého rozrazil.
66