Heu medicum! Jen vešel starý známý
Heu medicum! Jen vešel starý známý
v tvůj dům, již zdraví v chorobu se zvrací,
duch blabolí a v blouznění se ztrácí,
snad Charon, převozník, své chystá prámy.
Jsme dvakrát chudí, kdo má býti s námi,
když malomoc, jež ve mdlobách se kácí,
své pochyby, svých útěch prázdnou láci
a nejistotu nejlíp známe sami?
Krok bludný stanul u chrámových dveří,
a byly otevřeny; v třpytné šeři
svěc planoucích lid klečel, volal: „Zdrávas!
Jsi hvězda jitřní, rosa, jež se pění,
jsi nemocných a chorých uzdravení –“
a s povzdechem jsem děl: „Oroduj za nás!“
99