Jsi drsnou, zimo, v krutém panování,

H. Uden

Jsi drsnou, zimo, v krutém panování, svou těžkou nohou do zahrady vrazíš a tříští ledu pěšinu mi kazíš, ač dobře víš, že odkázán jsem na ni. Před zlostí tvou se člověk neochrání, za pilnou rukou hned se zase vplazíš a v sypký písek cestu sobě razíš, že po schůdnosti není stopy ani. Jsi neodbytnou jako věci zralé, když nevděkem se ruce odsloužily, jež pěstila je, dokud byly malé, a přece ještě přijdou bez ostychu, jak nebyly by vědomy si hříchu, by hlasem ostrým v ticho klidu ryly.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

nevěrec, katolík, věrec, nevěra, bližní, národovec, blud, církev, kazit, odrodilec

310. báseň z celkových 640

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VIII. Nová klassifikací starých živočichů. (Jan Pravoslav Koubek)
  2. Což může člověk, hrdá, proti tobě, (Adolf Heyduk)
  3. Kukavka. (Martin Alexander Přibil)
  4. Ješitnému. (Beneš Metod Kulda)
  5. Výstraha. (Beneš Metod Kulda)
  6. KLÍČE. (František Leubner)
  7. báseň bez názvu (Ferdinand Tomek)
  8. JÁ ŽIJU MEZI KVĚTINAMI (Karel Dostál-Lutinov)
  9. PROSLOV. (Josef Jiří Polabský)
  10. Když ruka mozolná se k Tobě spíná, ( H. Uden)