Noc se vyřítila šedou branou,
Noc se vyřítila šedou branou,
bez měsíce, bez hvězd, prostá lesku
na zemi a také na nebesku
rozestřela peruť ze tmy stkanou.
Okna mého domu jasně planou,
kmitají se ohněm rychlých blesků,
trochou radosti a proudem stesku
v dlouhé stíny vlhké noci kanou.
V domě zazvučely mladé hlasy,
koledě se učí drobné děti,
záře oken s vlnou zpěvu letí,
třpytnou duhou v slzu velkou padá,
jež se z nenadání v oko vkrádá,
vzduch se plní andělskými vlasy.
124