Jen ve vzduchu jest ještě volná dráha,
Jen ve vzduchu jest ještě volná dráha,
na širé zemi druh do druha vráží,
co jeden má, zevrubně druhý váží,
po větší skyvě bratra chtíčem sahá.
Roj Ikarů se nebezpečně zmáhá,
již ani hrdý smích je neporáží,
ba prodrati se řadou přísných stráží
dav neodbytný pramálo již váhá.
Když rozum chlapců dary země dělí,
jest výhodou, že blázni nevymřeli,
z nichž každý kdesi v modré dáli hledá,
co chybí mu i co mu země nedá;
kdo pošetilý jest a vzduchem lítá,
svá skrovná sousta aspoň nepočítá.
127