Slétl anděl s jasných prahů ráje,
Slétl anděl s jasných prahů ráje,
stínem par, jenž víc a více šedl,
prodral se a blátem země bředl
nesa zvěst a dary rozdávaje.
A když prošel světa širé kraje,
návratem se k nebi zase zvedl,
doletěl a na práh ráje sedl;
unavené křídlo tiše vlaje.
Rozdělil jsem všecky svoje dary,
také mír a pokoj lidé vzali,
sotva stichl ale plesot jarý,
poduškou si pod hlavu ho dali,
aby o zápasech dalších snili,
boje budoucí juž napřed bili.
129