XXVI. Slunce dávno v moře kleslo

Josef Uhlíř

Slunce dávno v moře kleslo A co lehký tuto vor Tokem řídí moje veslo, Luna vyšla na obzor. Na hladině ukazuje Má se temná podoba, Vedlé cudná luna pluje, Lesklá vidu ozdoba. – Kéž jak k mému obličeji Zde druží se luny svit, Mou památku v duši její Vodí čisté lásky cit!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

105. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BOUŘE. (Svatopluk Čech)
  2. Útočiště tonoucích. (Xaver Dvořák)
  3. PŘI SLUNCE ZÁPADU. (Emanuel Čenkov)
  4. NÁVRAT (František Zavřel)
  5. Hvězda naděje. (Ervín Špindler)
  6. XXXII. Obláčků bílých moře (Jaroslav Vrchlický)
  7. SENTIMENTALITA VEČERA. (Josef Svatopluk Machar)
  8. ZA ŠERA. (Irma Geisslová)
  9. Večer na moři. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  10. Utonulý. (Adolf Heyduk)