XXXII. Obláčků bílých moře

Jaroslav Vrchlický

Obláčků bílých moře se nad zem spící sneslo, a měsíc v ně se noře hrál stříbrné jak veslo. Kol všecko v mlze tálo, tak v hloubi dole zem a mně se skoro zdálo, v nich šťastným plavcem jsem.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

175. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kdy zas? (Jaroslav Vrchlický)
  2. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  3. Měsíc na moři. (Jaroslav Vrchlický)
  4. NOC. ( H. Uden)
  5. Útočiště tonoucích. (Xaver Dvořák)
  6. Nad mořem. (Růžena Jesenská)
  7. VE VÝŠI. (Sigismund Bouška)
  8. LXXXIV. Jak malý vloček bílé pěny (Jaroslav Vrchlický)
  9. ZORA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. JAK VE SNÁCH ŽIJU... (Jaroslav Vrchlický)