XXXIV. Když jsem tobě první kvítko dal,

Josef Uhlíř

XXXIV.
Když jsem tobě první kvítko dal, Když jsem tobě první kvítko dal,
 Přála jsi jich míti ještě více: S chutí šel jsem, jiných natrhal, A je tobě svázal do kytice. Když jsem tobě první píseň slal, Přijala’s ji myslí převeselou, Podotknouc, bych ještě víc jich psal, – A já věnoval ti sbírku celou. Když jsem s tebou strávil první den, Takých dob jsi chtěla více míti, A já sklesnul rajsky oblažen, Dada v moc tvou moje celé žití. 100 Dejž to nebe, aby v pozdní čas, Když-by dávno kytice ta zašla, A mých písní umlk’ na vždy hlas, Ty v mém žití stálé blaho našla! 101

Kniha Básně (1858)
Autor Josef Uhlíř