LVI.
Když jsem v době loučení
Když jsem v době loučení
Tobě dal otázku,
Zdali mohu bezpečně
Věřit v tvoji lásku:
Zavzdychnuvši, s prstu jsi
Zlatý kroužek smekla,
A mně nedověrci jej
Na malíček vtekla.
„Tento kroužek“ pravila’s,
„I bez dlouhých řečí,
O věrnosti lásky mé
Nech tě ubezpečíubezpečí,
147
U vnitř kroužku zachovej
Trochu mojich vlásků,
Jako já v svém srdéčku
Stálou k tobě lásku.“ –
Blahý mě tu pojal cit,
Ale také bolný,
Že jsem neměl pro tebe
Dárek obapolný.
Dovol však, bych alespoň
Kruhu ve spůsobě
Nehynoucí lásky mé
Podal známku tobě.
Jak ten kroužek od tebe
Prst mi mile ouží,
Nech se kolem boků tvých
Moje rámě krouží;
148
A slzinka v oku tvém
Napodobíc duhu,
Nech se jako diamant
Skví v tom lásky kruhu.
149