LXVII.
Když jsem po prvé se loučil
Když jsem po prvé se loučil
S prahem domu otcovského,
Tatíček mě napomínal,
Bych se chránil všeho zlého.
Matička mi udělila
S křížkem svaté požehnání:
„Nech tě Pánbůh na tvých cestách
Ode všeho zlého chrání!“
Milenka mi na rozcházce
Políbení vroucí dala –
„Nezapomeň lásky naší!“
Zašeptla a zaplakala. –
168
Obsah vážný slov oteckých,
Křížek s požehnáním matky,
A to dívčí políbení
Jsou mi draho tři památky.
Mnoho slova otce mohou;
Onať v pokušeních učí,
Kudy kráčet, abych nekles’
Moci hříchu do náručí.
Nad slova ta víc pak může
Matky křížek s požehnáním;
Činíť, že se na všech cestách
Tovaryšstva zlého chráním.
Nejvíc děvy líbka sílí:
Nevím, kdybych nemiloval,
Zdali bych se po vši dobu
Ctnostně tak a dobře choval.
169