III. Nevím, co se rozhněvaly

Josef Uhlíř

Nevím, co se rozhněvaly Slunéčko a země, – Slunéčko své žhoucí paly Skrylo za hor témě. Zem pak zahalila v sněhy Krásy své a vnady, A v srdéčku místo něhy Uhostila chlady. – U mne a mé sladké děvy Na dni do nejvíce Čítají se lásky hněvy, U nich – na měsíce. Od počátku listopadu Až po jarní dobu, Živila zem lásky zradu A slunéčko zlobu. Posléz, nechtíc toho vření Déle snášet muku, Dobré slunko k udobření Dalo zemi ruku. Vystrčilo svou hlavičku Přes lesy a skály: A ve stuhlém země líčku Rychle hněvy tály. A čím plamennější líce Bralo slunko na se, V bývalé se víc a více Zem jevila kráse. Už tu zřel-bys, jak pomněnky Jejích krásných očí Láskomluvné dva praménky Sladkou vláhou mocí. A jakých jen v nebes ráji Oko zírat může, Na sličné jí tváři hrají Lilije a růže. Posléz tím je země vítá, Že jak pro milence Z ostatních mu kvítků splítá Milohezké věnce. A to ve mně budí víru, Že čím delší hněvy, Tím se milostnější v smíru Úkazové jeví. – Milé slunko! přec pak zcela Vzdej se zemi-krásce, Aby zima vymízela V životě i lásce!

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

758. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jarý život. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  2. Z jarního výsluní. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  3. Fialka. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  4. MOCHNA JARNÍ (Karel Dostál-Lutinov)
  5. Příchod jara. (Eliška Krásnohorská)
  6. XV.   Měsíček, pěkný mládenec, (Jan Neruda)
  7. I. Přeněžným jara dotknutím (Vítězslav Hálek)
  8. Dívka k zapadajícímu slunci. (Václav Jaromír Picek)
  9. Růžové poupátko. (Bohuslav Čermák)
  10. Slzičky. (František Jaromír Rubeš)