XIII. S Bohem, temná dcero nebe,

Josef Uhlíř

S Bohem, temná dcero nebe, S pableskem tvé svaté krůny, Tkané z hvězd a zlata luny Již opouštím, noci! tebe. Mnozí divili se tomu, Že tak rád v tvé říši dlívám, Tebe kochám, tobě zpívám, A se pozdě vracím domů. – Vždyť i pohled jasné noci Jako den krásy svoje: I z jejího tekou zdroje Duším léky blahých mocí. Nejen v slastech, ve bolesti Také leží kouzlo vnady: A rci, komu dáno tady Bez obého život vésti? – Šťasten, kdo musí bdíti Noci dlouhou v truchlém tesku, Když mu v jedné hvězdy lesku Čáka lepší doby svítí!

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

127. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ta jedna slza Tvá. (Ervín Špindler)
  2. NOC. (Václav Jaromír Picek)
  3. Hvězda útěchy. (Eliška Krásnohorská)
  4. Poezie. (Eliška Krásnohorská)
  5. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  6. XXII. (Karel Sabina)
  7. Sen o vlasti. (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  8. VEČERNÍ. (Václav Jaromír Picek)
  9. K noci. (Bohuslav Čermák)
  10. 25. Za hvězdné noci májové jsem (Josef Kuchař)