V trestu láska.

Josef Uhlíř

V trestu láska.
Dokávad jsem pod dohlídkou Otce stál a mateře, Prut nezřídka s notnou výtkou Jel mi na dél pateře. Na to mistři, učitelé Schystali mi horší trest; A já číval na svém těle Brzo metlu, brzo pěst. Nejkrutější ze všech ale Byly rány osudu, Když jsem brkna nenadále Z bludu padal do bludu. 320 Předc je všecky žehnám vděčně, Kdožkoli mě kárali; Oni-ť o zdejší i věčné Blaho mé se starali. Jedni vedli k chrámu ctnosti, Jiní k sídlům krás a věd; Všichni ale k blaženosti Pro tento i onen svět. 321

Kniha Básně (1858)
Autor Josef Uhlíř