29.
Když mnohý dnes Vám přání nese
Když mnohý dnes Vám přání nese
k nového roku početí,
a tone v rozkoši a plese,
jak mohl já bych mlčeti?
Mé srdce zvlášť se slastí chvěje
a vděčí Vám i blahopřeje.
26
Mně netřeba s tím oním lkáti,
jenž v novoroční tento den
buď strádá otce nebo máti,
neb obou jesti pozbaven;
jemužto snad i rodné jmění
zlým losem přišlo na zmaření.
Já takých dosud neznám želů,
– buď za to vroucí Bohu dík! –
ni mne, ni milých roditelů
tak krutý nestih’ okamžik.
My drahé hlavy sečítáme,
a ejhle, všecky zdrávy máme.
A proto z hloubí srdce svého
horoucích proseb vznáším hlas:
Jak, Bože, roku minulého,
rač chrániti i letos nás.
Nedej, by v roce obnoveném
kruh náš byl skrácen jedním členem.
27
Zvlášť otce nám i matku milou
pod křídlo blahé lásky vem;
jim zdraví dej a mysl čilou,
a na ráj proměň tuto zem,
by tušili už zde ty slasti,
jež v nebeské jim chystáš vlasti.