12. V podzimním se rouchu jeví

Josef Uhlíř

12.
V podzimním se rouchu jeví V podzimním se rouchu jeví
 pole, luka, les i sad; zmlkly milé ptactva zpěvy, a zem prosta luzných vnad. Pro nás však má kouzla dosti i ta doba jesenní; onať ve své řadě hostí též den Tvého zrození. Právě dnes k nám s pousmáním zavítal ten blahý den; a z nás každý tady s přáním hotov jest a přítomen. Ó kéž jak z jarních květů sladký plod zrá v podjeseň, tak z Tvých činů vzejde světu bohatá a vzácná žeň: 42 By, jak život zdravých stromků dočeká se století, tak Ty vděčných u potomků v blahé zůstal paměti.

Kniha Kniha veršovaných přání (1885)
Autor Josef Uhlíř