16. Z těch dní, matinko, dohromady,

Josef Uhlíř

16.
Z těch dní, matinko, dohromady,
Z těch dní, matinko, dohromady,
v jakých si libuje Tvůj syn, přec žádný nemá tolik vnady, jak milý den Tvých zrozenin.
Tu tělo rádo ve svátečném se ukazuje oděvu, a srdce ve přáníčku vděčném svých citů hledá odlevu. Leč jedno jest, matinko drahá, co poněkud mě rozpačí, že k projevu vlastního blaha řeč moje posud nestačí. Má se to s ostýchavým citem nedospělého dítěte, jak s vůní, dokud v nerozvitém se tají lůně poupěte. 48 Však nebes Pán, jenž v srdce lidí blahostné city vštěpuje, on nejlíp také zná a vidí, nač srdce mé se hotuje. On nedostatek lidské řeči štědrostí lásky nahradí, a skytne Tobě dary větší, než kolik ústa vyzradí.