36. Když jsem Ti druhdy k svátku přál,

Josef Uhlíř

36.
Když jsem Ti druhdy k svátku přál, Když jsem Ti druhdy k svátku přál,
byl jev to mladistvého dítka; neb co jsem mluvil, co jsem psal, ač pěkná, byla přec jen kvítka, jež jsem si jinde natrhal. Dnes přání vlastní mám a dík; a slova, jež mi plynou z retů a zde se řadí v rytmů šik, jsou kvítka, z nichž Ti vínek pletu, sám pěstec jich a zahradník. Však doba není daleká, kde i ta nejkrásnější slova zůstanou planá, bezvděká, když k slovům čin se nepřisnová povyspělého člověka. 82 Jsem jako nosný sadu štěp a doufám, v nedlouhé že době si získám čestný byt a chléb, kde bude šťastně žíti Tobě při lásce mé a bez potřeb.

Kniha Kniha veršovaných přání (1885)
Autor Josef Uhlíř