44. Ač venku mrazný vítr fučí,

Josef Uhlíř

44.
Ač venku mrazný vítr fučí, Ač venku mrazný vítr fučí,
a zemi sníh i ledy hnětou; v mém srdci to jak z jara pučí, a nejedna v něm kvítka kvetou. Tož kvítka vděčnosti a lásky a bohulibé nevinnosti, jak v sadě kvítek sedmikrásky se k fialce a růži hostí. A ráda dím to, drahá máti, že ona kvítka Tobě pěstím; a Ty-li k nim se budeš znáti, mým největším že bude štěstím. Jen jedno ještě přání vřelé a jedna v srdci žije touha, by Pánbůh dal Ti zdraví celé, a k zdraví přidal léta dlouhá. 92

Kniha Kniha veršovaných přání (1885)
Autor Josef Uhlíř