46. Kde vzíti slov k slušnému přání,

Josef Uhlíř

46.
Kde vzíti slov k slušnému přání,
Kde vzíti slov k slušnému přání,
kde zvuků v zasloužený zpěv, bychom Ti srdcí našich plání a vděčnosť mohli dáti v jev?
Tvá láska k nám je nevýslovná a schopna všakých obětí, že v světě jí se zase rovná jen láska vlastních u dětí. Tvůj život životem je naším, Tvůj hlas se v našem rozplývá; a zpěv náš proto nám je dražším, že k Tvé se chvále ozývá. Jen dál buď zdráva jako nyní; nech z úst Tvých vždy jen radosť zní; a štěstí buď Tvou průvodkyní až do hodinky poslední. 94