47. Kde vzít slov, bych Tobě mohl

Josef Uhlíř

47.
Kde vzít slov, bych Tobě mohl
Kde vzít slov, bych Tobě mohl
za vše dobré díky vzdáti? a kde slov, bych ku jmeninám dovedl Ti slušně přáti?
Tys mi moudrým vezdy rádcem v pochybách a u rozpacích; Tys ochotným pomocníkem při nesnadných ducha pracích. Tys mi po života dráze vykladačem blahých norem; ba Tys všude mi a vezdy důstojným a milým vzorem. Ó kéž Bůh, ten mocný dárce všeho dobra a vší krásy, za odměnu otevře Ti nevyprahlé zdroje spásy. 95 Kéž Ti každé zrnko dobra, jež Tvá ruka v půdu vsadí, vyspěje v kmen plodonosný a Ti všecko vynahradí; Abysabys na plody své práce s rozkoší se jednou díval a v stínu jich letorostí stařec – sladce odpočíval.