55. Jak když se jaro obnoví

Josef Uhlíř

55.
Jak když se jaro obnoví Jak když se jaro obnoví
 a květem zdobí stromoví, hned ptáčkové se, každý k svému, přihlásí stromu hostinnému, a v jeho vonném přístřeší milostnou písní zapleší: tak my po dlouhém zase roce Tvých jmenin nadšeni jsme plesem, a v ostýchavé, zpěvné sloce Ti vroucích přání výlev nesem. Myšlénky, jež nám v hlavě hrají, Tebou se nejradš zabývají, 107 a city, jež nám v srdci vrou, nejraděj tíhnou za Tebou. Kéž jenom Pánbůh nám všem vděk Ti ku zdraví dá dlouhý věk! Dokud nám štěstí pokyne, v Tvé zírat oko milojasné, ten oheň lásky dětinné nám v srdcích nikdy nepohasne.

Kniha Kniha veršovaných přání (1885)
Autor Josef Uhlíř