12. Co od kolébky do skonání

Josef Uhlíř

12.
Co od kolébky do skonání
Co od kolébky do skonání
nám oslazuje zemskou pouť, račiž Ti Pánbůh štědrou dlaní na této pouti poskytnouť.
Kam pozříš, nech Ti všude štěstí své milé skytá obrazy; co uslyšíš, nech vše Ti věstí blahostné losův odkazy. Ne ku slzám, brž k usmívání Tvůj otvírej se vlídný hled; a ku radosti, ne ku lkání Tvůj naladěn buď vezdy ret. Co příroda v svém čarokruhu podivných skvostů má a zdob, nech vše Ti k rozkoši a duhu do nejpozdnějších slouží dob. 137