16. Můj dědoušku rozmilý,

Josef Uhlíř

16.
Můj dědoušku rozmilý,
Můj dědoušku rozmilý,
pohleď, jak jsme veseli. Vlásky Tvé jsou prosivělé, ale srdce mladé, vřelé. 139 První učí nás Tě ctíti, druhé k Tobě lásku míti. A my rádi tak činíme, neb Tě milujem a ctíme. Ó kéž Bůh Tvé krásné stáří radostí a blahem daří, a Ti ještě hojně let s námi dá zde pobydlet!