27. Ne proto, že tak zvykem jesť,

Josef Uhlíř

27.
Ne proto, že tak zvykem jesť, Ne proto, že tak zvykem jesť,
 na dobrodincův jmenoviny jim blahopřát a vzdávať česť, neb jinými je slavit činy: Mne spíše, abych pravdu řek’, vděčnosť a láska jemně nutí, bych vyslovil Ti samoděk blahostná svého srdce hnutí. 152 Ó šťasten buď! A každý den přinášej Ti radosti nové; a ulehneš-li zkormoucen, nech potěší Tě libí snové. A každičký Tvé lásky čin se zúroč Tobě steronásob, jak země, co jí dáme v klín, nám štědře splácí ze svých zásob. Tys jako deště krůpěje, a jako slunka paprsk zlatý; ač obé lidem prospěje, obé to činí bez odplaty. Ó šťasten buď tím vědomím, že, ač zde časem všecko mine, cos učinil dobrého svým, to z paměti jich nevyhyne. 153

Kniha Kniha veršovaných přání (1885)
Autor Josef Uhlíř