POD PRAPOR NÁRODNÍ!
„Pod prapor Švehlův!“?
Venkov.
Neznáme praporu jiného
i barvy neznáme milé,
prapor leč národa našeho,
ten barvy červenobílé!
Červenobílé a modré, hoj!
ten Československo značí,
pod nímžto Otcové hnali v boj,
jenž se nám nad hlavou stáčí.
Pod nímžto bily se Legie,
provždy se budou bít naši;
pod nímž jsme ožili k Svobodě,
pod nímž jen život nám raší.
Na nějž jsme přísahu skládali
– zraky se vzpomínkou kalí!
Jirásek předčítal formuli,
my prsty pozdvihovali.
A vy dnes máte těch praporů,
zelený, rudý a jiné;
jeden je druhému ke vzdoru,
zatím co národ nám hyne.
23
Pryč s všemi vašimi vlajkami!
nohou je zašlapem v bláto;
zavlaj ty, národní, nad námi,
vyzdvižen v sluneční zlato!
Nemáme stranických ambicí,
národu za to jen žijem;
za prapor národní vlající
na život, na smrt se bijem!
24