VÍTEJ, HVIEZDOSLAVE!
„Vyzdvihněte se, brány věčné,
a vejdeť král slávy.“
Žalm 23, 7.
Vyzdvihněte se, brány Pantheonu,
ať vejde v triumfu král slávy,
jak vítěz vchází za hlaholu zvonů,
ať vejde, vavřín kol své hlavy
a v rukou lýru, v plese milionů!
Jej vítá Praha, vyzdvihuje brány
svatyně, kde své nebe hostí,
těch, jichžto skráně slávou obetkány,
neb bohů rod šli minulostí,
šik reků, pláčem lidu vyvolaný.
I Ty’s z jich rodu z bratrského kmene,
tvůj hlas zní u nás jak tvou Vlastí
a stejně písně tvoje drahocenné
vznímaly touhu, pouta střásti,
v tmách zřely Jitro, jak se nad nás klene.
Jsme svoji dnes! a vítězné tvé věštby
jsou naplněny, zrak náš patří
hrob otevřený, puklou pečeť kletby;
tvé Slovensko se s Čechy bratří
jak zvlněný klas také tvojí setby.
49
Vyzdvihněte se, brány, v květech růží,
Slovenska Věštec vchází vámi;
v řad Nesmrtelných našich, hle, se druží,
zástava Lásky mezi námi,
jež srdce k srdci svatou páskou ztuží!
Vítej, Hviezdoslave!
50