15. Kdybych žil já na pustině,

Karel Marie Drahotín Villani

15.
Kdybych žil já na pustině,
Kdybych žil já na pustině,
Mrtvý bez konce kde kraj: Zjev jen ty se, má bohyně, Hned vykouzlíš z pouště ráj!
Jasné překlene mě nebe, Vábné v kol mám údolí, Kde mé oko spatří tebe, Kde tvůj hlásek hláholí. Vyhledal bych tam ti kvítí, Byť bych jít měl přes propast; Věrný otrok chtěl bych býti, By ti kvetla v poušti slast. Sloužil bych ti bez ustání, Na pokyn bych nečekal; – Mzdu svou měl bych v celování, Ze dluhů bych ourok bral! 23