34. Žel že sudbou přán mi není

Karel Marie Drahotín Villani

34.
Žel že sudbou přán mi není
Žel že sudbou přán mi není
Ještě jen ti: „s Bohem“ dát, A po vroucím políbení V šírý svět se navždy brát.
Rty mé zbledly – zbledly líce, Neb mi zvadnul mládí květ – Nic mě nepotěší více, Smál jsem se již naposled! – 50