40. Slyším hučet valnou řeku,

Karel Marie Drahotín Villani

40.
Slyším hučet valnou řeku, Slyším hučet valnou řeku,
 Jakby táhnul divý pluk – Jakby v boji padlých reků K nám zazníval kvíl a hluk. Srdcejemné jest to lkání, Vlna šeptá vlně žal: Jakby bratr ve skonání Mrtvou sestru objímal. Loďka, již tu řeka nese, Má, hle! rakve podobu, Plavcovi se ruka třese, Jakby zpět šel ku hrobu. Proč ta žalost – kdož mi poví? Vlny s průvodem to jdou....jdou... Našelť zde hrob krystalový Zklamaný svou milenkou. 59 Proto řeka žalem hyne, U sténání táhne dál; Tam až do moře kdy vplyne, Pochová v něm pláč a žal! – 60

Kniha Lyra a meč (1844)
Autor Karel Marie Drahotín Villani