43. V háji, v chladném sedím stínu,

Karel Marie Drahotín Villani

43.
V háji, v chladném sedím stínu, V háji, v chladném sedím stínu,
 Trudná koje prsa svá; Vůkol mne jak Cherubínů Zpěv se z dálky ozývá. Hlas jde blíž – vždy líbezněji Slyším zpěv ten zaznívat, Jižjiž z blízka zvuky znějí – Slastí jest je poslouchat. Aj co slyším? dobo vonná! Kéžby zpěv ten věčně zněl! Její hlas to! – ha, to ona!....ona!... Pěla lásky slast, či žel? Slast se v prsa moje vtírá, Prudčej krev má koluje; Náděje mi k ráji kývá – Snad že mne přec miluje. 65 Slyš! teď dozněl konec zpěvu: „Věčně miluj – s Bohem buď!“ – Ano! věčně pro svou děvu Lásku zachová má hruď! 66

Kniha Lyra a meč (1844)
Autor Karel Marie Drahotín Villani