Růžinky stesk.

Karel Marie Drahotín Villani

Stála růže na zahrádce, Dýchala svých citů žal – Větřík tajně jako zrádce Vzdechy její jinam vál. Neustále páchla vůně, Růžinka si stýskala; Ve přírody květném lůně Se družkami plakala. An tak stále touhou mřela, Květstvo vše s ní cítilo – Nebesa se láskou rděla, Slunce jasněj svítilo. Proč ta růže hořem plála? Proč vše kvítí dojal cit? – Děva má je zalívala... Musíť po ní touhou mřít!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

142. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Růže – láska. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  2. Do výše vzletni... (Vojtěch Pakosta)
  3. 134. Jako květnatými lučinami (Eduard Just)
  4. Stesk. (Anna Vlastimila Růžičková)
  5. XLII. Mine den – už se odívá růže, (Vincenc Furch)
  6. 7. Slavík a růže. (František Sušil)
  7. Z JARA. (Karel Sabina)
  8. RŮŽE DUCHOVNÍ. (Karel Dostál-Lutinov)
  9. 50. S růží. (Josef Uhlíř)
  10. ANDĚL STRÁŽCE. (Václav Jaromír Picek)