Lov.

Karel Marie Drahotín Villani

Lov.
Letí holub po údolí, V němžto lovců: „Hura!“ zní; V tom i trubky zahlaholí, Zevšad hřmí již střílení. Za údolím, v tichém háji Holubinka čeká naň, Tam kde v potoku napájí Dítka svoje lesklá laň. Lovec již naň měřit spěje – V tom v něm zavzní srdce hlas, Že se jemu ruka chvěje A on skládá střelbu zas. Holub letí šťasten dále K té, již věrně miluje; Blažen ve shledání, stále S drahou družkou cukruje. 81