Pátý květen 1821.

Pátý květen 1821.
V šírošírém moři v dálce Zaznívá kýs smutný ton; Nevolá to trubka k válce, Hrana vyzvání to zvon. Muž, jenž králů trůny bořil, Svého věku první rek – Muž, ach! jemuž svět se kořil, Zbaven moci končí věk. Na svém loži leží bledě, Jenž má jít na boží soud; Antomarchi vedlé sedě ZkoušíZkouší, jak jde krve proud. Kolem stojí soudruhové, Žal v jich tváři má svůj stan; Stranou číhá Hudson Love, Lhostejný ten Angličan. 24 Jižjiž končí – již se tají Srdce prv tak bujný tluk – Druzi slze utírají, Kol zní bědování hluk. Antomarchi slzu stírá Pravě: „Císař mrtev jest!“ ,Dvakrát se zde neumírá,‘ Hudson dí; ,teď hodin šest.‘ – Proto zní to v šíré dálce, Vzduchem smutný táhne ton – Nevolá, ach! trubka k válce... Dokonalť Napoleon! – 25