Kopa rýmů.

Karel Alois Vinařický

Kopa rýmů. Říkají se stejným hlasem ku uspání malých dítek.
Bez není slíva, Buk není jíva; Jíva není buk, Hůlka není suk; Suk není kůra, Pták není můra; Můra není pták, Kolík není hák; Hák není kolík, Hrb není dolík; Dolík není hrb, Kosa není srp; Srp není kosa, Čmel není vosa; Vosa není čmel, Lípa není chmel, 28 Chmel není lípa, Med není řípa; Řípa není med, Mouka není jed; Jed není mouka, Hráz není louka; Louka není hráz, Čuba není pás; Pás není čuba, Nos není huba; Huba není nos, Vrána není kos; Kos není vrána, Chlév není brána; Brána není chlév, Liška není lev; Lev není liška, Chléb není šiška; Šiška není chléb, Tvaroh není lep; Lep není tvaroh, Výr není raroh; Raroh není výr, Hruda není sýr; Sýr není hruda, Sůl není ruda; Ruda není sůl, Bidlo není kůl; 29 Kůl není bidlo, Šev není šidlo; Šidlo není šev, Šťáva není krev; Krev není šťáva, Vůl není kráva; Kráva není vůl, Stromek není kůl; Hůl není stromek, Hrob není domek; Domek není hrob, Stěna není strop; Strop není stěna, Muž není žena; Žena není muž, Konec rýmů juž. ——— Poznamenání. Slova, která mají stejný konec, dělají rýmy, jako: slíva, jíva; bukbuk, suk a t. d. Malí čtenáři hrávají si také na rýmy, asi takto: Jeden druhého se ptá: „Řekni mi slovo na konec – ak.“ Tomuto konci předkládá se jedno neb dvě písmena dle pořádku abecedního tak dlouho, až vynajde se slovo, které něco znamená, u př. hák, mák, žák, pták; a t. d. 30

Kniha Kytka (1842)
Autor Karel Alois Vinařický