Svatba selská.
Přípravy k svatbě.
Velkou mívá v kraji slávu
selská svatba bohatá;
hostům dává družba zprávu,
hochy zve i děvčata.
V pěkný oděv se mládenci
v onen den obláčejí,
dívky pod krásnými věnci
k nevěstě přicházejí.
55
Pěkně zdobí věnec panny
i barevné tkanice;
hlavy hladce učesány,
vrchol poutá jehlice.
Peníz na krku se třpytí
a na šněrovatce prým,
šňůrou perel ženy svítí
i svým čepcem bohatým.
Ve svou dobu se do statku
ženich s družbou dostaví,
pantatíka, panímatku
ctně a slušně pozdraví.
Děkuje za vychování
dcery jejich milené,
žádá pak o požehnání
rodiče uslzené.
Mlčíc klade na své děti
otec, matka ruce své,
z duše přímo k nebi letí
požehnání otcovské.
56
Rodiči pocelovaná
dcera ven se ubírá;
hudba zvučí objednaná:
nevěsta slz nestírá.
Jízda k oddavkám.
Koně pochvami se stkvíce
na dvoře dupotají,
hlavou, hřívou házejíce
na vsedání čekají.
Družba s nevěstou vycházívychází,
za ní ženich s družičkou,
zástup hostů jich provází,
strýček s dobrou tetičkou.
Napřed jede svatby vůdce
s opentleným práporem,
za ním vůz vezoucí hudce
zarachotí ven dvorem.
57
Svatba jede, fábor vlaje
na kloboucích mládencům,
zástup výská, hudba hraje –
ticho pak – jdou v Boží dům.
A když ze chrámu se vrátí
se mladými manželi,
vozy domů se obrátí,
hlučí opět veselí.
Tabule svatební.
Zatím v kuchyni se snaží
mnohonácte kuchařek,
vaří, paří, pekou, smaží
všeho dost a hostům vděk.
Ubrusem se kryjí stoly,
nádobím květovaným;
připraveno, cožby koli
k chuti bylo pozvaným.
58
Mládež chvíli v hospodě si
poskočila do kola:
náhle zastaveny plesy;
posel k obědu volá.
Plech i dřevo hudby zvučí,
počne slavné tažení;
výskajíce hoši hlučí,
až pak vejdou v stavení.
Družba píseň započíná
a modlitbu nábožnou,
Boha dárce připomíná –
všickni ruce vzhůru pnou.
Polévka se nese, po ní
hovězího vážný kus,
vepřovinka luzně voní,
se zelím i křehká hus.
Aj, tu plave v medu kaše
s perníkem omaštěným;
dětem sluje „mátinaše,“ –
lahodná pochoutka jim! –
59
Nesou kachny, jehně, tele,
chutně zadělávané,
po krocanu zlaté sele,
holuby nadívané.
Pivo k jídlu zapíjí se
pálenka i slazená,
hody končí věž na míse
koláči vyhraděná.
S pece mláď se již usmívá
na žádoucí výsluhu,
s laskominou se již dívá
stoulíc na koláč hubu.
Družba všecko všude řídí
a s mládenci pořádá;
okem slyší, sluchem vidí,
dřív, než jej kdo požádá.
Chvíli píseň mládež ráda
veselou si zazpívá; –
někdy hoch sám slova skládáskládá,
k notě hudba zaznívá.
60
Šprýmy baví družba hosti,
a své vtipy rozvíjí,
všechněm pak ze zdvořilosti
dle pořádku připíjí.
Snahou družby obratného
hosté vesměs uctění
za dvorný přípitek jeho
podarem se odmění.
Jízda svatebčanů.
Po obědě se rozloučí
dcera se svým domovem,
pak započne jízda roučí
lesem, polem, podolem.
S jásotem vezou nevěstu,
peřiny a nábytek,
ženich, kde mu brání cestu,
musí dáti výplatek.
61
V cestě ledakde číhává
Turek divně tvářený,
volný ale průchod dává
za dárek vylouděný.
Jinde, jako Břetislavu,
v cestě řetěz překáží:
mládenec je pro svou slávu
rázem – hůlkou přeráží.
Úvod mladé hospodyně.
Posléz pak dojedše cíle
hosté s vozů slezají,
a hned do světnice bílé
veselí přichvátají.
Ženich s družbou tam uvádí
nevěstu k svým rodičům,
ti uvítavše ji rádi
přijímají ve svůj dům.
62
Po vítání, po večeři
dobrá matka synova
nevěstě, své nové dceři,
klíčů chomáč odevzdá. –
Tak statečky nastupují
děti po svých rodičích:
starým dnové tiše plují,
zří-li blaho dětí svých.