Pohřeb.

Jan Baptista Vladyka

Pohřeb.
Cválá vývod Truchločerný Z města ouzka K chlumku smrtnu. Tísná žalná Hořná píseň Lidstva zvonců Vzívá zhůru. Kolkol rudno Pálá zážeh, Podlé stromců, Podlé země; Jen ve prostřed Temna zborce 38 Svítí jasnem Syn ze kříže. Hned za rakvi Kráčí dívka V tváři Lílí, V Lílí slzno. Zastaví se Kříže svíce, Mlknou pěvci, Mlkne vývod. Zavzní knězstvo, Skrápí máteř, Šnury zahrčí Do hrobu – ze hrobu. Spouští dcera První hroudu 39 Dolů do nocy Zrovna ke srdci. „Ach nedržte „DěvčeDěvče síře! „ZahrabejteZahrabejte „DceřDceř ke matce! „PusťtePusťte medle! „PusťtePusťte mne dolů; „BudeBude mi lehce, „VěřteVěřte mi, věřte mi. „PusťtePusťte čerstvě, „NežNež mi zazdí „MatkuMatku dobru. – „AchAch nevalte „TakTak pospěšně „ZemciZemci černu. 40 „NechteNechte ještě „ProPro mne místo, „ZdržteZdržte, zdržte! „DostDost je, dost je. – „AchAch vy lidé „ZlíZlí jste lidé. „JužJuž se rovná, – „JužJuž vyrůstá „NadNad hrobem vrch. – „TeďTeď jste mne pustili! – „NechNech se obejmout „KyprýKyprý pahrbku. „NechNech se políbit. „DejDej tu hubičku „DolůDolů do rakve. 41 „ŘekniŘekni jí, že „PláčiPláči nahoře. – „NehněvejNehněvej se; „JsemJsem neposlušná. „ŘíkalasŘíkalas mi: „NeplačNeplač dítě, „JakJak jsi se loučila, – „Já to zapomněla. – „NeplačNeplač dítě, „TaksTaks mi řekla, – „TvéTvé oči řekli „JeštěJeště více. „ProPro mne že přijdeš „ZasZas ve brzku, „SlíbilaSlíbila jseš mi, „SlíbilaSlíbila jsem ti. 42 „UschněteUschněte krápě, „UstaUsta nekvilte! – „DobříDobří lidé, „NaNa mne čekáte? „S vámiS vámi nepůjdu; „MátiMáti mi řekla: „NeplačNeplač dítě, – „VícVíc neporoučela.“ 43

Kniha Hyacinty (1825)
Autor Jan Baptista Vladyka