XXII. Smutná jeseň, větry zimní

Jan Vlk

Smutná jeseň větry zimní(T4f) květ i listí umořily(T4f) vyrvali mi z loktů milou(T4f) srdce trudem usoužili(T4f) Ach ta rozkoš když jsem milost(T4f) z oka milé hlubokého(T4f) zbožně důvěrně a vroucně(T4f) patřil pohlídat do mého(T4f) Oko žádné co nezřelo(T4f) srdce žádné necítilo(T4f) to jsem patřil to jsem cítil(T4f) nebe se mně odhalilo(T4f) Nyní když tu spoustu patřím(T4f) mimo mne a v srdci mojím(T4f) rozpukuje mé se srdce(T4f) nevýslovným bolem dvojím(T4f) Kvítí zase bude kvésti(T4f) lučina se zas usmívat(T4f) srdce víc se nerozkvete(T4f) bude v bolestech umírat(T4f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	5
Celkem veršů:	20
Trochej:	20 (100 %)