V SAMOTĚ.

Karel Babánek

To někdy v tichu samoty, když v srdce chlad vtírá se znova, to někdy tolik steskne se po teple dobrého slova. Pod hvězdným nebem sám a sám ten smutek svůj skrýváš v plášť noci, nesmírným tichem polí, luk sám chodíš bez pomoci. Jen hvězdám, noci žaluješ a konejšivým tmám, se smutkem svým, se steskem svým, že člověk vždy je sám.

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

75. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ JARNÍHO VEČERA. (Zikmund Winter)
  2. Žaloby zmlkly... (Růžena Jesenská)
  3. (PŘÍTELI VLAD.) ( H. Uden)
  4. XI. Již je půlnoc: všecko vůkol (Josef Uhlíř)
  5. MYSTICKÁ MILENKA. (Otakar Auředníček)
  6. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  7. Z ČESKÝCH PÍSNÍ (Viktor Dyk)
  8. Jaro samotářů. ( K. Egor)
  9. II. Nějak ty písně tklivě zní, (Arnošt Ráž)
  10. Noc. (Boleslav L. Černý)