STARÉ PRAZE!

Xaver Dvořák

Nemizej, ó pohádečko drahá, ta, již milovala staletí, tisícům jež byla zdrojem blaha, nadchla k životu i k oběti! Z tebe tvořili nám geniové nesmrtelných děl svých zázraky; ducha snesli rozkoše vždy nové v světa rmut jak nebe s oblaky. Dnes by ruce v křeči zalomili, poslední let zřít ty úhony; perla vylomena jak co chvíli z nádherné tvé staré koruny! Zednická jak chasa drancuje : štít, jenž shůry poesií hrál, arkýře tvé oblouky v jich vzletě, voluty jak rovná lineál. Portály tvé! Kde krok chodce stavil v svatém užasnutí přesladce, jak vše mizí! duch se k smrti znavil: Praho stará! Konec pohádce! Věků div kdys, propadáš se v zemi, kupčíkům jsi padla do moci; Královno ty naše! jak žal němý, vztek jme hruď, že nelze pomoci. Co teď z tebe roste, Praho z dávna, rozlitá dnes, moře bez břehu, není město, kde šla doba slavná našich gigantických příběhů! Zaraz, Praho, jen co okamžiky, poslední než padne slávy štít, nech nás, vášnivé své milovníky, prve bez bolesti odejít!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

214. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Stověžatá Praho! (Emanuel Miřiovský)
  2. SONETY ZVÍKOVSKÉ. (Antonín Klášterský)
  3. VEČER PO POHŘBU JOSEFA MATĚJKY (Viktor Dyk)
  4. JAKO ŽENA. (Pavla Maternová)
  5. ADIEU! (Xaver Dvořák)
  6. ZE SIENY. (Antonín Klášterský)
  7. I. Mží... Dlažba mokrá... Střechy jen se lesknou. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Ze zápisků zapomenutého. (Ferdinand Tomek)
  9. MONTE CARLO. ( H. Uden)
  10. NA HLUBOKÉ. (Jan Červenka)