NAŠE BUĎ!
(EPILOG)
Praho má, Praho, čarovná snů krásko!
okouzlíš zraky, očaruješ hruď;
ty naše pýcho, srdcí našich lásko,
jak nemilovat tebe, nad vše, suď!
Jak bohyně se vynořuješ z řeky,
z vln stříbropěnných naší Vltavy,
v mlh modravých se vineš závoj měkký,
než jitro královnou tě pozdraví.
Tak plná’s něhy, všecka ještě v snění,
pohádky luzné opřádá tě dech;
jak dítě usmíváš se v probuzení,
červánky zrůžovělá po údech.
113
Když slunce vzejde, v zenit stoupá výše,
jak koruny šperk plane nad tebou;
tvá krása roste, rozhlížíš se v pýše,
tak svůdná s majestátu velebou.
Vše leží vzdáno tvého u podnoží,
vlož směle nohu svoji na jich šíj;
slyš, chvalozpěvy jejich jak se množí:
Buď zdráva, Kněžno, kraluj, věčně žij!
Je žezlem dlaní tvých věž strmá Víta,
jak o trůn opíráš se o svůj Hrad;
tvá věrná stráž, jak do pancířů skrytá:
hle, Petřín, Vítkov tam, tu Vyšehrad!
Ruch města zdraví tě jak jásot davů,
sta věží kyne, loďstev stožáry,
jež shromáždila se tvém ve přístavu,
tvé kráse připíjejí poháry!
A večer západu když sype růže
kol skrání tvých jak věnec dokola,
tmy samet hebký stele ve tvé lůže
a baldachýn z hvězd s hora plápolá,
114
jak žádoucí jsi v siluetách štítů!
vln toužným šumotem zní řeky klín,
jak opěvali by tě sladce v skrytu
tví bohatýři hrou svých mandolin. –
Ó Praho, jak tě milujem, tvé děti,
ne, milenci spíš, na tě žárliví,
ó kolikrát jsem stanul ve dojetí
nad tebou, o tvou slávu bázlivý!
Praho, má, Praho, čarovná snů krásko,
okouzlíš zraky, očaruješ hruď;
ty naše pýcho, našich srdcí lásko:
Ne, nepokoř se! Nikdy! Naše buď!
115
OBSAH
Má Praho! (Prolog)9
Praha zpívá!15
Praha se modlí!19
Praha v noci23
Zlaté Praze!26
Na Václavském náměstí30
My přisaháme!33
Jarní Praze!36
Když kvete bez40
Praha v zeleni43
Siesta45
Praha v liliích48
Rackové v Praze53
Náš Monsalvat59
Dóm62
Ples koruny České66
U letohrádku Bílkova69
Hořící keř72
Vltavě!77
Praha z dáli81
Chrám sv. Václava na Zderaze84
Emauzy89
Adieu!92
Braň se, Praho!94
Staré Praze!96
Petřín98
Zimní Praze!103
Jdou ledy106
Praha odpovídá!109
Obrázek na památku111
Naše buď! (Epilog)113
117
BÁSNĚ
XAVER DVOŘÁK
PRAHA
UPRAVENÉ A SEDMI DŘEVORYTY VYZDOBENÉ
MISTREM FRANTIŠKEM KOBLIHOU
PRO NAKLADATELE
BEDŘICHA BOČÁNKA V PRAZE,
VYTISKLA PÍSMEM GRÉGROVA ROMANA
STUDENTSKÁ KNIHTISKÁRNA V PRAZE
V 500 VÝTISCÍCH NA DŘEVAPROSTÉM
OFSETOVÉM PAPÍRU
A
VE TŘINÁCTI VÝTISCÍCH NA HOLANDU,
AUTOREM PODEPSANÝCH
A ČÍSLOVANÝCH
E: tb; 2004
[119]