NAŠE BUĎ!

NAŠE BUĎ! (EPILOG)
Praho má, Praho, čarovná snů krásko! okouzlíš zraky, očaruješ hruď; ty naše pýcho, srdcí našich lásko, jak nemilovat tebe, nad vše, suď! Jak bohyně se vynořuješ z řeky, z vln stříbropěnných naší Vltavy, v mlh modravých se vineš závoj měkký, než jitro královnou tě pozdraví. Tak plná’s něhy, všecka ještě v snění, pohádky luzné opřádá tě dech; jak dítě usmíváš se v probuzení, červánky zrůžovělá po údech. 113 Když slunce vzejde, v zenit stoupá výše, jak koruny šperk plane nad tebou; tvá krása roste, rozhlížíš se v pýše, tak svůdná s majestátu velebou. Vše leží vzdáno tvého u podnoží, vlož směle nohu svoji na jich šíj; slyš, chvalozpěvy jejich jak se množí: Buď zdráva, Kněžno, kraluj, věčně žij! Je žezlem dlaní tvých věž strmá Víta, jak o trůn opíráš se o svůj Hrad; tvá věrná stráž, jak do pancířů skrytá: hle, Petřín, Vítkov tam, tu Vyšehrad! Ruch města zdraví tě jak jásot davů, sta věží kyne, loďstev stožáry, jež shromáždila se tvém ve přístavu, tvé kráse připíjejí poháry! A večer západu když sype růže kol skrání tvých jak věnec dokola, tmy samet hebký stele ve tvé lůže a baldachýn z hvězd s hora plápolá, 114 jak žádoucí jsi v siluetách štítů! vln toužným šumotem zní řeky klín, jak opěvali by tě sladce v skrytu tví bohatýři hrou svých mandolin. – Ó Praho, jak tě milujem, tvé děti, ne, milenci spíš, na tě žárliví, ó kolikrát jsem stanul ve dojetí nad tebou, o tvou slávu bázlivý! Praho, má, Praho, čarovná snů krásko, okouzlíš zraky, očaruješ hruď; ty naše pýcho, našich srdcí lásko: Ne, nepokoř se! Nikdy! Naše buď! 115 OBSAH
Má Praho! (Prolog)9 Praha zpívá!15 Praha se modlí!19 Praha v noci23 Zlaté Praze!26 Na Václavském náměstí30 My přisaháme!33 Jarní Praze!36 Když kvete bez40 Praha v zeleni43 Siesta45 Praha v liliích48 Rackové v Praze53 Náš Monsalvat59 Dóm62 Ples koruny České66 U letohrádku Bílkova69 Hořící keř72 Vltavě!77 Praha z dáli81 Chrám sv. Václava na Zderaze84 Emauzy89 Adieu!92 Braň se, Praho!94 Staré Praze!96 Petřín98 Zimní Praze!103 Jdou ledy106 Praha odpovídá!109 Obrázek na památku111 Naše buď! (Epilog)113
117 BÁSNĚ XAVER DVOŘÁK PRAHA UPRAVENÉ A SEDMI DŘEVORYTY VYZDOBENÉ MISTREM FRANTIŠKEM KOBLIHOU PRO NAKLADATELE BEDŘICHA BOČÁNKA V PRAZE, VYTISKLA PÍSMEM GRÉGROVA ROMANA STUDENTSKÁ KNIHTISKÁRNA V PRAZE V 500 VÝTISCÍCH NA DŘEVAPROSTÉM OFSETOVÉM PAPÍRU A VE TŘINÁCTI VÝTISCÍCH NA HOLANDU, AUTOREM PODEPSANÝCH A ČÍSLOVANÝCH
E: tb; 2004 [119]