JAROSLAVU VRCHLICKÉMU

Eduard Albert

Tvá loď jde po vysokém moři, v ně brázdu jako stříbro reje, svou přídu v modré vlny noří a bok svůj pěnné do peřeje. Tvá lana sviští, plachty duní a třepe vlajka. V noční chvíli zříš magický svit mořských tůní, a ve snu, Albatros jak pílí. Já samotním, jsem na ostrově, ohýnek topím, rybku lově zasedám na břeh za večera. Dým v kotoučích se modrých krade, kdes písklo ptáče, ještě mladé, tma na mne hrozí z pološera.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

47. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VLAJKA ŽIVOTA. (Adolf Brabec)
  2. Ticho. (Adolf Heyduk)
  3. VEČER U MOŘE. (Adolf Brabec)
  4. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  5. Dar na úkoj. (Adolf Heyduk)
  6. DUMA NA BŘEHU MOŘE. (Emanuel Čenkov)
  7. CHIOS. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Vidění (Otokar Fischer)
  9. Na vlnách. (František Táborský)
  10. Pohřeb na moři. (Irma Geisslová)