PAMÁTCE V. M.

Eduard Albert

Odešel z jara. Rakev černou mu ozdobili bezů květy, se slzou pohřbili ji věrnou. Stesk bude po něm dlouholetý. Bez brzy svadl. Rozpadá se i rakve jeho bydlo chudé. Leč vzroste k divuhodné kráse a věncem nevadnoucím bude a zelenat se bude v sněhu a z jara první mízou vzpučí a vyžene ze skalních břehů tam nad řekou, jež dole hučí, vyroste z mechů, ostřic, vřesu až k nebi, kde se oblak bělá – ten velký věnec smrčích lesů, jež ruka jeho vysázela. Už budeme my staří v zemi a mladý leckdo s námi tlíti, a hroby naše budou němy a zapomněno naše žití; však v jeho lesích časně z rána zapějou ptáci v sboru četném, na sluku večer zazní rána, na srnku, až sem přijde s květnem. Tu louskat budou veveřice a datel dlabat tuhou kůru a sojky, občas zakřičíce, zalétnou k vrškům stromů vzhůru. Zašumí vítr ve vrcholích, hnou smrky se i štíhlé jedle a osení se zvlní v polích a louky začeří se vedle. Pak půjde s ručnicí svou tady a kamzičí vous na klobouku dýmaje mysliveček mladý, sběratel motýlů a brouků, a vida zeleň mladé chvůje, větvičku čerstvou utrhne si a barytonem zanotuje tvou píseň: „Zahučaly lesy!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

169. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Antal Stašek)
  2. PODZIMNÍ HONY (Antonín Sova)
  3. VLADIMÍR. (Ferdinand Tomek)
  4. 12. Letěly koroptve plaché (Karel Hynek Mácha)
  5. Jelen samotář. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Na jaře. (Jan Daniel Korvín)
  7. SKLIZNĚ. (Antonín Sova)
  8. NA KRATOCHVÍLI. (Antonín Klášterský)
  9. KONEC BALLADY. (Jan Opolský)
  10. Starému kmenu. (Vojtěch Pakosta)